Teď je ten pravý čas vyrazit. Ještě nezačalo vánoční šílenství, Vídeň hraje podzimními barvami a tenhle podzim nabízí ty nejlepší příležitosti, jak se ponořit do její náruče a užít si život tak bohatý, jak si zaslouží snad jen císař s císařovnou. A vy. Rozhodně vy.

A protože nechceme, abyste se do toho vrhli naslepo, Vídeň jsme prošli za vás. Tady jsou naše tipy.

Co zažít

Vídeň v rytmu Mozarta, Beethovena a Strausse. I když třeba na klasiku běžně netrpíte, kde jinde se nechat strhnout jejím kouzlem než ve městě těch největších géniů hudby?

Vídeňská opera je povinná jízda pro milovníky dramatických tónů, ať už se vším luxusem soukromé lóže a velké večerní róby, anebo na punk s levnými lístky za čtyři eura na stání, které se prodávají hodinu před představením.

Vídeňská opera. Foto: Wien Tourismus

Pokud jste si jistí, že opera není nic pro vás, dejte si velikány klasické hudby trochu jinak. Vídeň bez nich by vážně byla poloviční. Každé ráno od deseti hodin v císařském paláci trénují za doprovodu vídeňské klasiky majestátní bílí lipicáni i mladí šediví hřebečci teprve ve výcviku – skvělý spektákl, který je vzrušující sledovat. A je to podívaná zábavnější než upjatá a až příliš dokonalá odpolední představení pro turisty.

Vídeňské vinařství. Foto: Wien Tourismus

Vyrazte na procházku po vídeňských vinicích. Ano, vinicích – Vídeň je totiž asi jediná světová metropole s nezanedbatelnou produkcí vína na vlastních svazích, které jsou na dohled centru města. Návštěva vinic na kopci Nussberg je na podzim samozřejmě úplně nejlepší, protože se můžete kochat výhledem na město zahalené do zlatavých barev a přitom lenivě popíjet, co se letos a loni urodilo. Obojí vás pohladí po duši a je to ten nejlepší útěk od ruchu města tam dole.

Trénink lipicánů ve Vídni.

Anebo patříte mezi ty, které bzukot města a lidí nabíjí, a rádi byste se dostali Vídni pod kůži? Podívali se za turistické kulisy rakouské metropole? Pak se vydejte na kreativní procházku Vienna/NowAdiou Trischler.

Newyorčanka, která se sem přestěhovala před jedenácti lety, vám ukáže i skryté tváře moderní Vídně, dá vám ty nejžhavější tipy na všechno, co se ten týden děje, popovídá vám o secesních skvostech města, stejně jako o těch nejlepších gay klubech nebo místech pro rodiče s dětmi a ukáže vám, jak si Vídeň užít, i když zrovna nemáte štěstí na sluncem ozářené babí léto, ale venku jenom prší.

Kde bydlet

V hotelu Grand Ferdinand. Najdete tu nostalgii po impériu, jehož jsme taky byli kdysi součástí, s vtipným moderním twistem a přesně tou správnou dávkou luxusu. V centru všeho vídeňského dění, přímo na okružní Ringstrasse, pár minut pěšky od opery, dómu i městského parku.

Vídeňský Hotel Grand Ferdinand. Foto: Hotel Grand Ferdinand

Tenhle hotel s křišťálovými lustry, měkkými plyšovými koberci a trochu extravagantními detaily (kde jinde potkáte na recepci vycpaného koně v životní velikosti?) je vlastně esencí Vídně v její nejlepší podobě. Elegantní, překvapivý a úplně pro všechny. Kromě přepychových hotelových pokojů tu totiž mají i hostel za hubičku, sdílené pokoje pro osm cestovatelů s dvoupatrovými postelemi, samozřejmě z mahagonu.

Co vidět

Kouzelné parky, město z obřího kola a taky velké mistry, kterým patří vídeňský podzim. Povinnou procházku imperiálním centrem Vídně od chrámu svatého Štěpána po Hofburg, sídlo vládců Rakouska-Uherska, zakončete v císařských zahradách.

Podzimní barvy jim sluší, stejně jako městskému parku o pár set metrů dál, který je skvělou protilátkou k přelidněným ulicím okolo ikonických památek.

Ještě víc prostoru a čerstvého vzduchu najdete v parku okolo Prátru, kde si nenechte ujít jízdu na obřím kole – z jeho pětašedesátimetrové výšky je dechberoucí výhled na centrum. Pohodlně tam dojedete třeba na sdílené koloběžce.

Výhled na Vídeň. Foto: Wien Tourismus

Vídeň je jich plná – a kupodivu nepřekážejí ani nejsou tak otravné jako v Praze. Navíc díky síti cyklostezek jsou ideální k objevování města.

A teď trocha kultury pro deštivé dny. V monumentálních kulisách Kunsthistorického muzea (jestli jste někdy hráli Mafii, budete tu cítit prapodivné déjà vu) nedávno začala výstava Caravaggia a Berniniho, která vás pohltí barokním citem pro drama, strhující vášeň a teatrální barvy.

Je to poprvé, co někdo dal desítky jejich ikonických maleb a soch dohromady v jedné expozici, a věřte nám, když říkáme, že každý milovník umění to musí vidět.

Jestli vás přece jen extatické baroko nebere, ale muzea úplně nezavrhujete, jděte do Albertiny na Albrechta Dürera, geniálního středověkého malíře a grafika, jehož odkaz fascinuje dodnes. Není sice tak pompézní jako Caravaggio s Berninim, ale tahle výstava pro nás byla zážitek sezony.

Albrecht Dürer a jeho dokonalé Křídlo mandelíka. Foto: Albertina

No a pro ty, kdo nechtějí hledět zpět a zajímá je hlavně budoucnost, máme taky jeden tip – v Muzeu užitého umění MAK se můžete ponořit do jejich nového Design Labu plného vizí o tom, jak může design změnit svět k lepšímu. Jestli máte rádi modernu a současné umění, nesmíte minout Museumsquartier, životem kypící areál s několika muzei a institucemi, které spojuje cool přístup ke krásným věcem.

A taky tu mají boží bary, bistra a kavárny. Prostě místo, kde můžete strávit celý den na kreativní vlně a nic vám nebude chybět, plus ta nejlepší adresa, kde se večer poflakovat s bohémy.

Vídeňský Museumsquartier. Foto: Wien Tourismus

A jestli vás umění ani design vážně neberou ani trochu, vyrazte se před zimou schovat do Přírodovědného muzea. Tenhle historický chrám vědění je plný starých sbírek nerostů a zkamenělin, nekonečné řady vycpaných zvířat, které si takhle zblízka v žádné zoo nikdy neprohlédnete. Najdete tu taky dinosaury v životní velikosti.

To všechno dává dohromady jedno z nejhezčích starých muzeí na světě – osobně ho rád navštěvoval i císař František Josef I.

Co jíst

Sacher, štrúdl a řízek. Rozhodně ten pravý vídeňský, tedy z telecí kýty, smažený na másle a doplněný rakouským bramborovým salátem, který v ničem nepřipomíná naši vánoční klasiku. Kam na něj zajít? Zkuste vyhlášený rodinný podnik Figlmüller kousek od Svatoštěpánského dómu (ale nezapomeňte na rezervaci a připravte se na davy přede dveřmi) anebo noblesní Meissl und Schadn na Ringstrasse.

Řízek ve vídeňské restauci Meissl und Schadn. Foto: Meissl und Schadn.

Jestli máte rádi tradiční kuchyni s moderním twistem a trochu kosmopolitnějšími kulisami, vřele doporučujeme restauraci Glacis Beisl v areálu Museumsquartieru. Jejich telecí řízek je poctivý, salát hravě kreativní a mají tu ty nejlepší skořicové knedlíky se švestkovou omáčkou.

Párek ve stánku Würstelstand Bitzinger. Foto: Würstelstand Bitzinger

Až vám vyhládne po návštěvě Dürerovy výstavy, dejte si párek v ikonickém stánku Würstelstand Bitzinger před Albertinou (ano, bude tam strašná fronta a ano, stojí to za to). A kdyby vám snad řízek ani párek nic neříkaly, pak zkuste Wrenkh, mladý podnik na Bauernmarktu, kde je celé menu postavené hlavně na zelenině a vyberou si tu i vegani.

Co byste ještě měli vědět

Vyrazte alespoň na tři dny. I tak ale budete mít pocit, že jste ze všech těch věcí, co Vídeň nabízí, skoro nic nestihli.

Pořiďte si Vienna Card, za pár eur na den máte zlevněné vstupy do většiny muzeí, slevy v restauracích i obchodech, a hlavně komplet městskou dopravu zadarmo. Má taky celkem přívětivou mobilní aplikaci, kterou můžete využít i jako průvodce městem.

Do Vídně se pohodlně dostanete vlakem. Jestli i tak vyrazíte autem, nechte ho raději někde mimo centrum. Dobrá volba je třeba P+R parkoviště na metru Spittelau – zelenou linkou jste v centru za sedm minut, a ještě se po odstavení auta můžete pokochat výhledem na místní teplárnu, kterou navrhl excentrický vídeňský umělec Friedrich Hundertwasser.