Jakub Cigler Architekti
Revitalizace Václavského náměstí, Nádraží Bubny, Vinohradská 8
Vinařství, nádraží, park, náměstí. Široké spektrum staveb skrývá portfolio studia Jakub Cigler Architekti. Momentálně v něm pracují na 20 až 30 projektech, kdy některé z nich vznikají od prvních skic po dokončení pouhých pět let, některé však bývají i mnohaleté. To je třeba případ Václavského náměstí, na němž „vyšívají“ už od roku 2005.
„Mým prvním projektem byla rekonstrukce a přístavba Galerie Rob van den Doel v holandském Haagu,“ říká. Zakladatel studia, jež nese jeho jméno, vzpomíná, že na privátních zakázkách pracoval už od roku 1986, ještě jako student fakulty architektury. Po studiích spolupracoval třeba s architektonickým ateliérem Future Systems v Londýně i přímo s jeho zakladatelem Janem Kaplickým.
Ciglerova firma vznikala postupně. Mezi lety 1998 a 2002 byl partnerem ve studiu CMC, pak s Vincentem Maranim založil CMA architects, které od roku 2015 pokračuje jako studio Jakub Cigler Architekti. Dnes v něm pracuje kolem 60 architektů a stavebních inženýrů.
Při výběru projektů se Jakub Cigler soustřeďuje hlavně na klienty, s nimiž si rozumí také po lidské stránce. Měřítko stavby ani její funkce pro něj proto není určující. „Možná to bude znít jako klišé, ale pro mne jsou všechny projekty v podstatě stejně důležité. Každý jinak, ale všechny vytvářejí společně celek, který využívá potenciál celého našeho týmu,“ říká architekt.
Za přelomové projekty Jakub Cigler považuje například Quadrio ve Spálené ulici. Rozsáhlý objekt ze šesti vzájemně propojených budov je osazený na společném suterénu, do kterého je zakomponovaný vestibul stanice metra. Nechybí ani zastřešené atrium a obchodní galerie.
Architekt se může pochlubit rovněž realizací parku na Chodově. U stavby komplexu dvanácti kancelářských budov u dálnice D1 kladlo studio velký důraz na návrh veřejného prostoru mezi jednotlivými domy. V areálu tak vznikly první veřejné parky.
Rukopis Jakuba Ciglera nese i vinařství Thaya u Znojma. Srdcem celého komplexu rozděleného do tří částí je bývalá sýpka z 60. let minulého století. Obepínají ji další stavby, takže dohromady připomíná klasickou moravskou vesnici. Sýpka symbolicky reprezentuje kostel, zatímco střecha hal na první pohled svým zvlněním zase připomíná řeku Dyji i okolní kopce.
Z dalších projektů pak stojí za zmínku třeba nádraží Bubny v Holešovicích nebo rozestavěný komplex na Vinohradské.
Ač je podle něj současná česká architektura stejně kvalitní jako v kterékoli jiné evropské zemi, přesto Jakubovi Ciglerovi chybějí v tuzemsku kvalitní stavby financované z veřejných prostředků. „Zahraniční architekturu táhnou právě takovéto stavby. U nás architekturu tvoří převážně projekty financované ze soukromých zdrojů. To by se mělo změnit,“ uzavírá.
