Pavel Hnilička Architects+Planners
Kampus České spořitelny, Student House, Terasový dům
Pokud jste se v posledních měsících pohybovali v okolí Smíchova, nemohli jste si nevšimnout aktuálně největšího staveniště v Praze. Tím je čtvrť Smíchov City, v rámci níž se nyní staví také obrovský kampus České spořitelny tvořený čtyřmi budovami o ploše 75 tisíc metrů čtverečních. Autorem jeho podoby je ateliér architekta a urbanisty Pavla Hniličky, který se už více než dvacet let věnuje navrhování domů i městských celků a propojování velkých a malých měřítek.
„Mé začátky byly v obývacím pokoji doma, kam jsem navozil stoly a v roce 2003 začal podnikat,“ vzpomíná na počátky ateliéru Pavel Hnilička. Ten z něj postupně přes menší zakázky na půdní vestavby a přestavby rodinných domů a potom stále větší projekty vybudoval respektovanou kancelář podílející se na podobě měst.
„V naší práci se dnes zaměřujeme především na větší urbanistické celky a veřejná prostranství. Zajímá nás stavba měst a vztahy mezi jednotlivými budovami, ulicemi, náměstími a parky. Našimi klienty jsou jak veřejné instituce, tak soukromí investoři, což nám dává širší pohled na to, jak města vznikají a jak fungují,“ popisuje Hnilička, který je mimo jiné i spoluautorem Pražských stavebních předpisů.
A kromě toho, že se podle jeho návrhu staví na Smíchově kampus České spořitelny i samostatné domovní bloky v rámci Smíchov City, dal podobu také výstavbě na Rohanském ostrově, pro nějž připravil celkovou urbanistickou studii.
Mezi důležité současné projekty ateliéru patří třeba územní studie Dubeč, bytové domy v Letňanech a na Písnici nebo připravovaná přestavba Senovážného náměstí v Českých Budějovicích. Z dřívějších realizací stojí za zmínku například Student House v Holešovicích, vybudovaný developerskou společností Karlín Group, klub Beseda na Ořechovce, řadové domy na Pomezí nebo terasový dům v Košířích.
„Na architektuře a urbanismu mě dodnes baví samotný tvůrčí proces, kdy z ničeho vznikne prostor s atmosférou a vnitřní kvalitou. Každý projekt je součástí širšího příběhu místa, města a lidí, kteří v něm žijí. Zajímá mě, jak vytvářet prostředí, které bude fungovat nejen dnes, ale i za několik generací,“ říká Pavel Hnilička, který je zároveň obdivovatelem měst, jako je Kodaň nebo Hamburk, ze kterých čerpá inspiraci především pro vytváření kvalitních veřejných prostranství a urbanistických celků zaměřených na lidi.
Hnilička je také autorem několika publikací. V roce 2012 napsal knihu s názvem *Sídelní kaše*, která pojednává o negativních jevech spojených s prostorovým rozpínáním měst. Je také spoluautorem publikace *Hustota a ekonomika měst*, která srovnává na konkrétních příkladech souvislost mezi hustotou osídlení a náklady na veřejnou infrastrukturu.
„Zajímá mě prolínání teorie a praxe a také způsob myšlení, ze kterého vyrůstají konkrétní návrhy. Proto rád čtu i píšu. Chci být praktikem, ale zároveň si zachovat určitý znalostní nadhled a porozumění souvislostem,“ dodává Hnilička, jenž vede vlastní ateliér také na Fakultě architektury ČVUT.
