Petr Hájek Architekti
Císařské lázně, DOX, Cibulka
K velkému rozhovoru s Petrem Hájkem, který jste si mohli přečíst ve Forbesu před třemi lety, jsme použili titulek Experimentátor. V té době totiž dokončoval významnou realizaci, která přibližovala jeho typický přístup k práci: pomocí experimentu spojovat architekturu s jinými obory. Například s akustikou a hudbou.
Zmiňovaným projektem byla vestavba unikátního multifunkčního sálu přímo do dvorany neorenesančních Císařských lázní v Karlových Varech. Sál, připomínající červeného kraba, už úspěšně slouží veřejnosti a Petr Hájek za něj posbíral přední česká architektonická ocenění včetně České ceny za architekturu. „Bylo to jako stavět plachetnici v lahvi. Nejprve jsme museli vše vyrobit a nanečisto sestavit v hale, abychom věděli, že nic nechybí. Poté bylo nutné vše očíslovat, rozložit a zase sestavit v atriu budovy,“ popisoval vznik koncertního sálu architekt. O tom, že „červený krab“ nakonec funguje i přes složitý zrod dokonale, svědčí i to, že v něm Forbes letos už počtvrté pořádá velkolepou říjnovou konferenci Lepší Česko.
Architekt roku 2018, univerzitní pedagog a rodák z Karlových Varů má ale za sebou i před sebou řadu podobně výjimečných projektů. Aktuálně se podle jeho návrhu přestavuje například usedlost Cibulka, kde Katarína a Ondřej Vlčkovi pro svou Nadaci rodiny Vlčkových budují hospic věnující se dětské paliativní péči. Rozběhla se také více než dvoumiliardová rekonstrukce pražské Invalidovny, pro niž Petr Hájek navrhl moderní přístavbu s fasádou z profilovaného skla. A v Karlových Varech nyní pracuje na rekonstrukci Střední průmyslové školy keramické a sklářské.
Cesta Petra Hájka k architektuře ovšem vedla přes několik náhod, které se postupně propojily. Původně totiž být architektem nechtěl. Přál si být vynálezcem jako jeho dětský hrdina Nikola Tesla. „Toužil jsem být jako on, chtěl jsem vynalézat. Na to ale žádná škola není. Dnešní vědci a výzkumníci jsou ovšem takovými vynálezci, takže jsem se vlastně vynálezcem nakonec stal,“ popsal před třemi lety Forbesu. Jelikož studoval stavební střední školu a vždy ho to táhlo ke kreativnímu přemýšlení, zvolil nakonec právě architekturu, kterou vystudoval na Fakultě architektury ČVUT a na Škole architektury AVU.
Po studiích spoluzaložil kancelář HŠH architekti, která stojí třeba za rekonstrukcí Arcidiecézního muzea Olomouc nebo revitalizací budov a parku na Zámeckém návrší v Litomyšli.
V roce 2009 pak založil vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti, pod kterou navrhl například multifunkční sál Centra současného umění DOX, Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, střešní terasy paláce Lucerna nebo expozici národního pavilonu na benátském bienále 2016. K významným stavbám patří také Horní náměstí v Olomouci, Jiřské náměstí na Pražském hradě nebo krematorium pro zvířata Věčná loviště. Hájkův návrh Vltavské filharmonie se v mezinárodní soutěži na její podobu umístil na čtvrtém místě.
Za svou práci získal Petr Hájek řadu ocenění a byl nominován na Evropskou cenu Miese van der Rohea. Zároveň působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze a na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Je také zakladatelem a předsedou představenstva Nadačního fondu na podporu umění a talentu Art Now a zakladatelem Laboratoře experimentální architektury.
