Celosvětový těžařský sektor stojí na prahu velkého boomu. Trh po padesáti letech od opuštění zlatého standardu, kdy se zlato začalo obchodovat na volném trhu a poptávka po komoditě začala paralelně s jeho cenou prudce stoupat, dostává nové afrodiziakum.
„Cena zlata se od rozhodnutí prezidenta Nixona v posledních padesáti letech zvedala, což způsobilo, že dnes polovina firem z těžařského segmentu se přímo či nepřímo zabývá průzkumem, výstavbou zařízení a samotnou těžbou tohoto drahého kovu,“ uvedl pro web Northern Miner ředitel konzultační společnosti Pick and Pen a také těžební inženýr Chris Hinde.
A i když cena zlata v dlouhodobém horizontu kontinuálně roste a je pro investory stále bezpečným přístavem před hrozící inflací, na scénu se začínají drát nové kovy, které jsou po „zlatém půlstoletí“ vzpruhou pro těžařský segment.
Růst na všech frontách
Těžební sektor dnes začíná prahnout po tom, co už před 220 lety vynalezl Alessandro Volta – po bateriích, respektive kovech, ze kterých se baterie vyrábějí.
„Ta chuť je hnaná postupným přijímáním potřeby snížit po celém světě emise uhlíku a výsledným boomem výroby elektrovozů,“ dodává Chris Hinde a připomíná, že i v loňském pandemickém roce světový prodej vozů s elektrickým pohonem meziročně vzrostl o téměř čtyřicet procent.
S dynamickým růstem výroby elektrovozů sílí apetit po základní komponentě elektrovozů: akumulátorech. Jejich cena tvoří až z jedné poloviny celkovou cenu vozu. Po desítkách let stagnace či postupného poklesu cen kovů se tak těžařská karta začala v posledních letech obracet.
Díky silné poptávce z Číny vzrostly v podstatě všechny nerostné suroviny, které souvisejí s průmyslovou výrobou nejen elektrovozů. A v kombinaci se zeleným přístupem a podporou elektromobilů po celém světě vzrostla cena těchto surovin do závratných výšin.
Například měď se letos na jaře dostala na své desetileté maximum, když se její cena jejího tříměsíčního kontraktu na Londýnské burze kovů (LME) dostala těsně pod hranici deseti tisíc dolarů za tunu, což je nejvýše od srpna 2011.
Vývoj ceny mědi na Londýnské burze kovů za posledních dvanáct měsíců | Zdroj LME
„Komodity začaly rok 2021 s očekáváním přicházejícího ‚supercyklu‘, který by mohl dostat většinu jejich cen na nová historická maxima. Ekonomika se teprve začíná rozjíždět a poptávka po průmyslových a zemědělských komoditách bude ještě růst,“ uvádí Štěpán Hájek, analytik z brokerské společnosti Purple Trading.
„Bloomberg Commodity Index od loňského dubna, kdy se svět zmítal v hlubinách koronavirového zoufalství, stoupl o 45 procent,“ všímá si hlavní komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen. I podle něj trh stojí na prahu supercyklu, který v následujících letech podrží hodnoty komodit a kovů stabilně nahoře.
Baterie, kam se podíváš
Boom výroby a poptávky po elektrovozech s sebou přináší i rychlý růst ceny kovů, které se dnes derou na výsluní. Jde o nikl, kobalt nebo lithium, jež jsou základními prvky pro výrobu akumulátorů do elektrovozů.
Jejich ceny v posledním půlroce vzrostly dvojnásobně a nic nenasvědčuje tomu, že by měly v blízké budoucnosti klesat. V podstatě všechny hlavní automobilky světa oznamují konec výroby vozů se spalovacími motory a vydávají se čistou cestou elektřiny.
Tesla
Vizualizace právě vznikající Gigafactory u Berlína | Foto Tesla
Jenže potřebují baterie. Hodně baterií. A proto dnes po celém světě vyrůstají továrny na akumulátory. V současnosti své nové fabriky buduje za miliardy dolarů Tesla v americkém Texasu a také pár stovek kilometrů za hranicemi České republiky – u Berlína.
Uvažuje se dokonce o vystavění továrny přímo u nás: česká vláda zahájila jednání s koncernem Volkswagen, pod který spadá i Škoda Auto, a podle ministra obchodu Karla Havlíčka jednání navazuje na dříve oznámený projekt skupiny ČEZ.
Ta už před časem zveřejnila úvahy o stavbě továrny na baterie na severu Čech. „Rozhodnout chceme v tomto roce, jsme od ČEZ pravidelně informováni,“ uvedl ministr Havlíček.
Tím, jak sílí výstavba podobných továren, sílí i poptávka po kovech. Jejich těžba tak začíná být pro firmy opět rentabilní a motivuje otevírání nových dolů.
Tak například jeden ze dvou největších těžařů železné rudy na světě, brazilská společnost Vale, začal prozkoumávat nová naleziště, zejména niklu a kobaltu. I zájem o tyto kovy je povzbuzen elektromobilitou.
„Jsme ve fázi studie, analyzujeme možnosti,“ uvedl v tomto týdnu na investorském hovoru šéf společnosti Eduardo De Salles Bartolomeo.
Zvyšující se rentabilita těžby pak otevírá i zcela nové možnosti. Například kanadská firma DeepGreen Metals prozkoumává možnosti těžby z několikakilometrových hlubin Tichého oceánu. Tamní zásoby niklu a kobaltu předčí i rezervy tradičních těžařů těchto kovů Konga nebo Indonésie.
„Nastal klíčový čas,“ vyjádřil se pro agenturu Bloomberg výmluvně šéf DeepGreen Gerard Barron.
Šance pro české lithium
Pro Česko je zajímavou příležitostí růst cen lithia. Jak ukazuje následující graf, hodnota takzvaného uhličitanu lithného se od loňského podzimu více než zdvojnásobila.
Výhledy analytiků navíc žádný velký propad nevěští – naopak předpovídají růst globální poptávky do roku 2025 o 260 procent.
Pro naši zemi je současný vývoj na trhu zajímavý z toho pohledu, že v cínovecké oblasti leží asi 1,5 milionu tun lithia, které zatím čeká na svou šanci podívat se na povrch Země.
Rostoucí ceny tak mohou povzbudit firmy, které už dnes kolem severočeského naleziště krouží a zatím jen testují horninu. Zálusk na tamní těžbu má australská firma European Metals Holdings a český ČEZ, které společně vlastní firmu Geomet, držící práva na průzkum a využití lithia právě z oblasti kolem Cínovce.
Pokud nám ale světový trend něco naznačuje, tak by z lithia mohla být nová těžařská hvězda v Česku. A náhrada za pomalu ustupující dobývání černého uhlí.
