Člověk někdy ke skutečnému odpočinku potřebuje překvapivě málo. Dostatek prostoru, minimum lidí a čas, který není potřeba ničím zaplnit. V rakouském Bad Leonfeldenu k tomu přidejte ještě sauny, ledovou vodu, výhledy do krajiny Mühlviertelu a kilometry cest, po nichž se můžete procházet a projíždět na elektrokole a přitom nemít vůbec žádný cíl.
Pokud potřebujete ve dvou na pár dní někam zmizet a na chvíli vypnout, je tahle část Horního Rakouska skvělým kandidátem. Stačí jen přejet hranice.
Čím víc se blížíte k Bad Leonfeldenu, tím méně je kolem vás měst a tím více zeleně. Silnice stoupají a klesají mezi loukami, mizejí v lesích a znovu se vynořují u obrovských, pohádkově upravených statků. Na pastvinách se pasou krávy a koně, u silnic stojí kapličky a kříže a mezi jednotlivými hospodářstvími jsou místa, kde dlouhou chvíli nikoho nepotkáte.
Je to pohled, jejž si zamilujete během chvilky, stejně jako zdejší vzduch, který vás vrátí do dětských let a připomene vám letní prázdniny u babičky. V tu chvíli víte, že se obejdete bez dramatických alpských štítů, tyrkysových jezer i davů čekajících na stejnou fotografii.
Mühlviertel je jiné Rakousko. Méně známé, méně okázalé a hlavně mnohem klidnější. A v době, kdy se na nejznámějších místech stojí fronta i na hezký výhled, je to vlastně docela luxus.
Foto: Jana Divinová
Bad Leonfelden má jen něco přes čtyři tisíce obyvatel a leží asi 750 metrů nad mořem. Kdysi tudy vedla důležitá obchodní cesta mezi Podunajím a Čechami, později město proslavila rašelina a lázně.
Dnes je to příjemné malé město, které si pořád žije hlavně po svém. Na náměstí stojí barevné měšťanské domy, nad střechami se zvedá věž farního kostela a ve zdejších hospůdkách a kavárnách vesele štěbetají místní. A stačí pár minut chůze a jste zase mezi loukami a lesy.
První ze tří večerů našeho prodlouženého víkendu jsme toho víc ani nepotřebovali. Prošli jsme náměstí, pár okolních ulic a pomalu jsme zamířili do našeho nového útočiště. Co budeme dělat zítra? Co musíme vidět? A co všechno ještě stihnout? Tyhle otázky jsme protentokrát nechali doma a místo toho si vychutnávali naše nové „doma“ v lázeňském rakouském městečku.
Dům na kopci
Na další tři noci jsme se zabydleli v Falkensteiner Hotel Bad Leonfelden, který stojí na kopci kousek nad městem. Hotel je zvenku poměrně nenápadný a do okolní krajiny nijak zvlášť nekřičí. To nejzajímavější na něm člověk pochopí až uvnitř: je dost velký na to, aby v něm dokázali zmizet lidé.
Během našeho pobytu byl hotel plný. Ve wellnessu jsme to ale téměř nepoznali. Acquapura Nature Spa zabírá 2500 metrů čtverečních, na něž navazuje dalších 2400 metrů čtverečních zahrady obklopené saunami.
Čísla sama o sobě nic neznamenají, dokud jedno odpoledne nevejdete do sauny, zavřete za sebou dveře a zjistíte, že jste uvnitř sami. A zůstanete sami deset minut. Patnáct. Celý saunový cyklus. A pak znovu a znovu, každý další den.
Hosté se mezitím někam rozplynuli mezi vnitřní a venkovní bazén, několik saun, parní lázeň, velkorysé odpočívárny a zahradu otevírající se směrem do krajiny Mühlviertelu, kterou můžete pozorovat ze všudypřítomných lehátek a houpacích sítí.
Svou roli v tom hraje i fakt, že hotel je jen pro dospělé. Celý dům má zvláštně klidný rytmus. Lidé mluví tišeji, nikdo nikam příliš nespěchá a po pár hodinách začnete dělat totéž.
Foto: © Falkensteiner Hotels & Residences
Foto: © Falkensteiner Hotels & Residences
Foto: © Falkensteiner Hotels & Residences
Foto: © Falkensteiner Hotels & Residences
Foto: © Falkensteiner Hotels & Residences
Foto: © Falkensteiner Hotels & Residences
Foto: © Falkensteiner Hotels & Residences
Foto: © Falkensteiner Hotels & Residences
Náš program se rychle ustálil. Sauna. Ledová voda. Houpací síť. A znovu. Po několika kolech se z činnosti, která má doma podobu rychlé návštěvy wellnessu, stane půldenní program. Nikdo vás nevyhání, nic nezačíná za dvacet minut a rozhodujete se pouze mezi tím, zda půjdete do sauny ještě jednou, nebo raději ještě zůstanete ležet.
Pro společenštější povahy je tu velká event sauna, kde probíhají pravidelné ceremoniály s hudbou, světlem a vůněmi. Mezi saunou a bazénem si navíc můžete v županu odskočit rovnou na masáž, peeling či kosmetiku.
Jeden rituál jsme dodržovali bez výjimky. Každé ráno jsme šli cvičit. Hotelová posilovna je otevřená nepřetržitě a v ranních hodinách bývá prakticky prázdná.
Ráno trénink, přes den kolo, procházka nebo wellness. A mezi tím samozřejmě jídlo. V kuchyni tu sázejí hlavně na suroviny z okolí a rakouskou klasiku, kterou pojímají trochu po svém.
Na změnu jsme dostali chuť až třetí den, kdy jsme vyměnili župany za cyklistické helmy. Elektrokola jsme si půjčili přímo v hotelu. „Kam jedeme?“ Někam…
Neměli jsme trasu ani místo, jež bychom chtěli vidět. Vyjeli jsme od hotelu a na první křižovatce odbočili tam, kde se nám cesta líbila víc. Zpětně bych jiný způsob objevování Mühlviertelu ani nedoporučila.
Na kole totiž začnete vidět věci, které z auta snadno přehlédnete. Jeden obrovský statek. Za půl kilometru další. Krávy, koně a ovce na pastvinách. Traktory. Louky táhnoucí se až k lesu. Malé vesnice, v nichž je několik domů a kostel. Kaplička u cesty. Pak les. A za ním zase louky.
Foto: Jana Divinová
Foto: Jana Divinová
Foto: Jana Divinová
Cesta se neustále vlní nahoru a dolů, takže pokud chcete opravdu relaxovat, elektrokolo je ideální volba. Pořád sice šlapete, ale kopce přestanou být soupeřem. Místo asfaltu před předním kolem můžete sledovat, co se děje kolem.
Na jedné křižovatce doprava. Na další doleva. Když se nám někde líbilo, zastavili jsme. Když jsme měli pocit, že už jsme dost daleko, otočili jsme se. Nedojeli jsme k žádnému hradu. Neviděli žádnou slavnou památku. Nevyfotili se u cedule dokazující, že jsme někam dojeli. Jen jsme se tři hodiny projížděli krajinou, která nás úplně pohltila svým klidem a jednoduchou krásou.
Kdo raději než na kolo vyráží na golf, má v okolí hned tři osmnáctijamková hřiště – St. Oswald-Freistadt, Sterngartl a Donau Linz-Feldkirchen – a hotel nabízí také pobyty, v rámci nichž si můžete zahrát na kterémkoli z nich.
Když chcete přece jen někam dojít
Kdo potřebuje nějaký cíl, má ho v Bad Leonfeldenu prakticky nad hlavou. Nad městem se zvedá vrchol Sternstein. Není to žádný alpský obr, měří „pouhých“ 1125 metrů, ale z města se na něj dá vyrazit pěšky a na vrcholu na vás čeká kamenná rozhledna Sternsteinwarte z konce devatenáctého století. K rozhledně a zase zpátky vás zavede okružní cesta Via Leone přímo z Bad Leonfeldenu.
Za návštěvu stojí i Leonfeldner Moor, rašeliniště kousek od města, bez kterého by Bad Leonfelden nejspíš nikdy nebyl lázeňským městem. Mírným tempem se k rašeliništi od hotelu dostanete zhruba za půl hodiny.
Foto: Jana Divinová
Jana Divinová
Foto: Jana Divinová
Přímo v Bad Leonfeldenu se ukrývá také malé školní muzeum v historické budově z roku 1577, kde si můžete prohlédnout staré učebnice a školní pomůcky a na chvíli si vyzkoušet, jak vypadalo vyučování před více než sto lety.
A pokud vás víc než rašelina láká něco sladkého, zastavte se v místním Lebzeltariu, kde rodinná firma Kastner vyrábí perníky už po několik generací. V Lebzeltariu vám dovolí nahlédnout i do výroby a její historie a samozřejmě také ochutnávat.
A pak jsou tu desítky pěších a cyklistických tras. Některé se drží Rakouska, jiné pokračují přes hranici do Česka, jako například stezka Salzstraßen-Runde, která kopíruje starou solnou cestu, po níž se kdysi vozila sůl od Dunaje směrem k Vltavě a dál do Čech. Vede přes louky a lesy, kolem evropského rozvodí a starého opevnění Schwedenschanze, překročí hranici a pokračuje přes někdejší pohraniční obec Radvanov až do Vyššího Brodu.
Ve Vyšším Brodu se můžete zastavit v cisterciáckém klášteře, který zde stojí už od třináctého století a po staletí patřil k nejvýznamnějším duchovním a kulturním centrům jižních Čech. Ukrývá rozsáhlou historickou knihovnu, klášterní kostel i jednu z nejvýznamnějších českých středověkých památek. Jinou cestou se pak můžete vrátit zpátky do Rakouska. Celý okruh měří něco přes 35 kilometrů a střídá asfaltové cesty se šotolinou, takže se hodí i na pohodový výlet na elektrokole.
Pokud máte chuť pouze na kratší zdravotní procházku, za hodinku pěšky přímo od hotelu dojdete stejnou trasou pohodovým tempem až na hranice s Českem, konkrétně k nejjižnějšímu bodu Česka.
Jestliže přece jen zatoužíte po místní civilizaci, zhruba půl hodiny cesty od Bad Leonfeldenu leží Freistadt, který stojí za samostatný párhodinový výlet. Historické centrum stále obepínají středověké hradby s věžemi a branami. Za nimi se skrývají úzké ulice, měšťanské domy, nádvoří a hlavní náměstí. Freistadt vyrostl na obchodní cestě mezi Podunajím a Čechami a bohatství mu přinesl mimo jiné obchod se solí. Dodnes patří k nejlépe zachovaným opevněným městům Horního Rakouska.
Foto: Jana Divinová
Foto: Jana Divinová
Foto: Jana Divinová
Nečekané překvapení se ukrývá v nedalekém Kefermarktu. V tamním farním kostele stojí jeden z nejvýznamnějších pozdně gotických křídlových oltářů v Rakousku. Kefermarktský oltář vznikl na konci patnáctého století, měří několik metrů a jeho detailně vyřezávané figury přežily více než pět století.
Po pár dnech v Bad Leonfeldenu si možná neodvezete seznam míst, která jste stihli navštívit, ani desítky povinných fotografií. Spíš zjistíte, že vám bylo dobře i bez nich. A že někdy stačí odjet jen pár kilometrů za české hranice, abyste měli pocit, že jste na chvíli opravdu někam zmizeli.
Falkensteiner Hotel Bad Leonfelden
Adresa: Wallseerstraße 10, 4190 Bad Leonfelden, Horní Rakousko, Rakousko
Telefon: +43 7213 206870
E-mail: [email protected]
Web: falkensteiner.com/hotel-bad-leonfelden
Kategorie: čtyřhvězdičkový superior Adults Only wellness hotel (14+) – Acquapura SPA, rozsáhlý saunový svět, restaurace, bar, fitness, aktivní programy, golf a konferenční centrum
Kapacita: hotelové pokoje a suity několika kategorií; součástí hotelu je také moderní mítinkové a konferenční centrum o rozloze 400 m²
Cena: ceny se mění podle sezony a typu pokoje; aktuální cena začíná od 314 eur za pokoj za noc s plnou penzí
Doprava: Bad Leonfelden leží v regionu Mühlviertel v Horním Rakousku, zhruba 30 km severně od Lince, z Prahy přibližně 230 km / 3 hodiny autem, z Českých Budějovic asi 55 km / necelá hodina autem; nejbližší letiště je Linec (LNZ), zhruba 45 km od hotelu
