Taigen Tomáše Melzera na pražských Vinohradech snadno přehlédnete. Navíc má tento nenápadný bar otevřeno jen čtyři dny v týdnu (a paradoxně o víkendu zavřeno). Když sem zamíříte, ochutnáte nejlepší koktejlové menu v Česku, alespoň podle výsledků soutěže Bartenders’ Choice Awards. A když budete mít štěstí, zažijete tu rozhovor, díky kterému si budete víc užívat obyčejnou klidnou každodennost.
Vinohrady jsou místem, kde se snad každý týden otevře nějaký gastronomický koncept, ale děje se tak spíš v okolí náměstí Jiřího z Poděbrad. Směrem k druhému náměstí, náměstí Míru, to žije o něco méně. Tam se také nachází Budečská ulice.
V jednom ze zdejších suterénních prostorů, kam se vejde zhruba dvacítka hostů, byste nečekali, že tu bude míchat drinky jeden z nejtalentovanějších barmanů, které Česko má. Forbes příběh Tomáše Melzera sleduje dlouhodobě, do výběru 30 pod 30 se umístil před deseti lety. Tehdy mu bylo 26 let, o rok dříve se stal barmanem roku na Grand Prix 2015 CBA.
Už v té době měl za sebou léčbu rakoviny i náhlou smrt otce. Budoucnost však nebyla o nic snazší. Nejdřív vše vypadalo skvěle: Tomáš Melzer byl jedním z nejlepších barmanů legendárního Hemingwaye, odkud po pěti letech odešel, aby si otevřel vlastní podnik v rodném Hradci Králové.
Přišel tam s odvážným konceptem pod názvem Blind Lion, který se sice nacházel přímo na hlavním náměstí, ale byl neoznačený. „Dorazil tam jen ten, kdo věděl, byl to koncept klasického speakeasy baru,“ vzpomíná Tomáš Melzer.
První měsíce šly nad očekávání, bez jediné reklamy se tržby každý měsíc zdvojnásobovaly. Ale pak přišel covid a nejen ten. Nemoc se Tomáši Melzerovi vrátila a s ní také kolečko operace, ozařování a chemoterapie. Bar v Hradci se rozhodl v roce 2023 zavřít, ale Tomáš Melzer už měl v hlavě plán na další podnik.
„Věděl jsem, že chci zpátky do Prahy, to byl vždy můj cíl. Jen jsem se v Hradci potřeboval naučit počítat, pracovat s čísly, zjistit, jestli vůbec dokážu mít vlastní bar,“ přiznává Tomáš Melzer. Od začátku jasně chápal, že mezi dobrým barmanem a majitelem podniku je velký rozdíl.
Do Prahy se vrátil přes zastávku v Liquid Office v Karlíně, kde rok míchal drinky a hledal prostor. Taigen pak otevřel v květnu loňského roku. „Prostor mě na první pohled příliš nenadchl, ale nakonec mě oslovila sousedská atmosféra Vinohrad a možnost postavit přesně to, co jsem měl v hlavě. Místo, kam přijdete po práci, dáte si dva drinky a vypnete,“ popisuje.
Foto se svolením Tomáše Melzera
Taigen se jmenuje podle anime samuraje, u kterého netušíte, zda je to postava kladná, či záporná. Původně to měl být Kaizen. „Podle japonské filozofie, která představuje malé zlepšení každý den. Pak jsem ale našel, že se tak jmenuje sushi bar v Brně,“ směje se Tomáš Melzer.
Japonský vliv nevysledujete u Taigenu jen v názvu, Melzera fascinuje jejich přístup k řemeslu a důraz na rituál i detail. „Každý den chtějí být o něco lepší,“ myslí si a koncipuje tak své drinky.
Ty mají v sobě kreativní ingredienci i názvy. Například ten pod názvem Affrika nemá s kontinentem nic společného, je to spojení slov safron a paprika, dvou přísad, které určují jeho chuť. Saigon Rotterdam odkazuje na lodní cestu vietnamských surovin přes Rotterdam do Evropy. Drink s označením Pole pod lesem staví na bramborové vodce, řepném destilátu, sirupu ze smrkových šišek a bitteru z hub.
Taigen
Adresa: Budečská 18, Praha 2
Otevírací doba: úterý až pátek 17–24
Letos v květnu, rok po otevření Taigenu, přijelo do Bratislavy přes čtyři sta padesát barmanů ze střední a východní Evropy na první regionální galavečer Bartenders‘ Choice Awards. Podnik Tomáše Melzera si odnesl cenu za nejlepší koktejlové menu v Česku, ale hosté si sem teprve cestu hledají.
Není chybou, že Taigen má otevřeno jen čtyři dny v týdnu? „Přítelkyně je lékařka, chtěl jsem být s ní, proto jsem obětoval sobotu. Pondělí zase pracuju na administrativě,“ vysvětluje. Často vám někdo v rozhovorech vypráví, že nedělá kompromisy, ale u Tomáše Melzera je to rozhodnutí, které žije každý den.
Foto se svolením Tomáše Melzera
Mohl by pociťovat hořkost z náročného osudu, ostatně chemoterapie a ozařování poškodily nervy, odešly mu některé svaly v nohou, ale za barem stojí stejně dál. Nemusel by nést riziko podnikání a zavolat do nějakého z pražských vyhlášených barů, reputace Tomáše Melzera by mu otevřela dveře do mnoha z nich.
Ale on se rozhodl jinak, pro suterén v Budečské ulici, kde bude připravovat drinky klidně pro pár hostů za večer. Tvůrčí svoboda má pro něj vysokou cenu. V úterý večer tu sedí čtyři hosté, Tomáš Melzer s japonskou přesností míchá a nikam nepospíchá.
