skip to main content
Dobrá karma

Malá figurka, velká pomoc. Igráček s rouškou vybral na boj s koronavirem přes milion korun

2 minuty čtení

Uvědomit si, že je dobré mít na obličeji roušku, trvalo některým lidem patrně déle než jemu. „Od prvotního nápadu po konečnou realizaci neuběhlo ani deset dní,“ líčí majitel firmy Efko Miroslav Kotík rekordní vznik speciální edice Igráčka s maskou přes ústa a nos.

Populární plastová hračka ve tvaru člověka – vyráběná od roku 1976, kdy vznikla první postavička znázorňující zedníka – dostala aktuální image při jarní vlně koronaviru. A právě díky ní už byly pořízeny ochranné oděvy a dezinfekce v hodnotě přesahující 1,2 milionu korun.

Postavička je vyráběna v Novém Veselí na Žďársku a v tomto světle záleží na osobním vkusu při posuzování, kdo z těch, kteří mají s touto obcí co do činění, je během pandemie užitečnější: prezident, který tam má „vejminek“, nebo Igráček?

Reklama

Figurka (pro jistotu: myšlen je druhý zmíněný) každopádně rozdává nejen radost, ale i potřebné dary. Z limitované edice čítající 15 druhů postaviček včetně doktora, zdravotnice, záchranáře, hasiče či policisty zbývá ještě zhruba 13 500 kusů. Jeden stojí 79 korun a 15 korun z ceny jde na dobročinné účely.

„Z těchto Igráčků nemá firma prakticky žádný zisk, chtěli jsme zkrátka pomoci,“ říká Kotík. „A abychom šli sami příkladem, nakoupili jsme za 80 tisíc dezinfekci ve prospěch nemocnic na Vysočině.“

Nápad vybavit Igráčka rouškou víceméně přinesla pohnutá doba. Byl tu však poměrně zapeklitý technický oříšek: běžně vyráběná postavička postrádá nos, což bylo vzhledem ke správnému nošení roušky naprosto nevhodné. „Igráček má plnit i edukativní funkci, nasadit mu roušku bez nosu tedy rozhodně nešlo,“ věděl Kotík ihned.

Zároveň si vzpomněl na historii související s tím, jak jeho firma k Igráčkovi přišla. Licenci k výrobě získalo Efko v 90. letech od společnosti Igra Praha – a Kotík si vybavil, že v některých starých formách byla původně i hlava s nosem.

Reklama

„Okamžitě jsem telefonoval do lisovny, aby tuhle formu zkusili najít. Podařilo se, následně se forma musela odkonzervovat, nasadit na mašinu a vyzkoušet. Ukázalo se, že forma je v pořádku, takže další pokyn zněl: ‚Na nic nečekejte a začněte s výrobou!‘ Srandou nebylo ani vymýšlení způsobu, jak tomu prckovi roušku navléknout. Tenhle problém nakonec vyřešil potisk,“ vypráví majitel firmy.

Během pár dnů tak byl speciální Igráček pro těžké časy připraven k distribuci. V době zavřených obchodů logicky přes e-shop, který do příchodu koronaviru brala firma spíše jako podpůrný kanál prodeje a neměla ho příliš rozvinutý.

„Když jsme oznámili, že je k mání Igráček s rouškou, vzrostla nám návštěva stránek i objednávky nové postavičky tak, že mi spadla brada,“ konstatuje Kotík.

„Dosud jsme přes e-shop dostávali dejme tomu 10 objednávek denně, teď jsme jich měli za dva víkendové dny, v nichž jsme novinku začali nabízet, 1100. Museli jsme překopat software, aby e-shop takový nápor zvládl.“

Z peněz vybraných z akce s názvem Pomáhej s Igráčkem byly nakoupeny ochranné prostředky – overaly nebo roušky z nanovláken – od ryze tuzemských firem, které vinou krize náhle přišly z velké míry o zakázky.

„Zároveň jsme postavičkami vzdali hold lidem v první linii, jejichž práce zasluhuje ohromnou úctu,“ dodává Miroslav Kotík. A zda to pomohlo i jeho firmě?

„V zisku ne, ale jistě v propagaci a také ve zjištění, že když přijde nečekaná krize, nesmíme se zaleknout, a naopak musíme začít vymýšlet, jak se s ní poprat.“

Reklama
Reklama