Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Má to smysl?
Vystoupit jako zastánce jaderné energie platilo v minulých letech v Německu za společenské faux pas. S energetickou krizí se ovšem vnímání jádra (nejen mezi vrcholnými politiky) výrazně posouvá.
Téměř osmdesát procent Němců tak nyní souhlasí s prodloužením doby využití jaderných elektráren v zemi, jak vyplynulo z online průzkumu, který si nechal zpracovat magazín Spiegel. Ještě zajímavější ale je, že přes dvě pětiny Němců by dokonce souhlasily se stavbou nových jaderných elektráren.
K tomu s největší pravděpodobností u našich západních sousedů nedojde, ale prodloužení životnosti posledních tří elektráren, které podle původních plánů měly letos ukončit provoz, je každým týdnem reálnější.
Nyní tak dokonce i kancléř Olaf Scholz prolomil své mlčení. Sice jsou podle něj relevantní jen pro výrobu elektřiny, i tak prodloužení životnosti reaktorů může mít smysl. Jestli k tomu nakonec skutečně dojde, rozhodne spolková vláda na základě zátěžových testů, které by měly být brzy hotové.
Odporný kancléř
Putinův přítel a bývalý německý kancléř Gerhard Schröder má ovšem v energetické bezpečnosti jasno už teď. Z Kremlu nepřichází žádné pokyny k omezení dodávek plynu do Německa. Ostatně Schrödera o tom prý ujistil sám ruský prezident.
Dostat se ze zapeklité situace také není podle Schrödera žádná věda, jak řekl v rozhovoru pro Stern a RTL/ntv, nejjednodušší řešení je, aby německá vláda spustila provoz nového plynovodu Nord Stream 2. Mimochodem právě bývalý kancléř stojí v čele představenstva společnosti Nord Stream 2.
Schröder také tvrdí, že Putin je připravený k mírovým jednáním.
Vyjádření odmítl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aniž by přímo kancléře jmenoval. Jen uvedl, že je odporné, když bývalé hlavy demokratických zemí pracují pro zjevně nedemokratické státy.
Lufthansa nabírá
Německá letecká společnost Lufthansa se poprvé od začátku pandemie dostala do černých čísel. A udržet by to měla už i do konce roku, za celý letošní rok tak čeká provozní zisk přes půl miliardy eur. Radost z nadějné prognózy ale kazí pohled na napjatou situaci okolo zrušených letů, kterých má Lufthansa letos na kontě už na sedm tisíc. Na vině je především nedostatek personálu.
Vedení aerolinky proto nyní oznámilo, že hodlá masivně přibírat nové lidi. Během nejbližšího roku a půl chce přijmout na deset tisíc nových zaměstnanců.
Mezitím se také společnost dohodla s odboráři na zvýšení platů (nejprve o 200 eur měsíčně) pro asi dvacet tisíc zaměstnanců v pozemním personálu. Díky tomu by snad měly být na čas zažehnány další stávky a s tím spojené omezení letů.
