Za 30 let bude na světě 10 miliard lidí. A to je problém, protože nebudou žít jenom ze vzduchu. Ale zatímco populace bobtná, rozloha zemědělské půdy se nezvyšuje – spíš naopak, protože lidé, jejich bydlení a průmysl jsou roztahovační.
Rostlinný biolog Karel Říha věří, že v ruce drží návod, jak problém vyřešit. Vědec z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity se svým týmem zkoumá rostliny pomocí nových metod editace genomů, která dokáže zlepšovat odolnost plodin vůči škůdcům a počasí či zvyšovat výnosnost.
Musí se zemědělství zásadně inovovat, aby lidstvo přežilo?
O tom jsem přesvědčený. Před 100 lety žily na planetě dvě miliardy lidí. A možná 80 procent jich pracovalo v zemědělství. Teď je nás bezmála osm miliard, ale v zemědělství pracují v Česku asi dvě procenta populace. Ten vývoj byl revoluční a podobným tempem potřebujeme pokračovat. Musíme se soustředit na inovace, protože úrodnou půdu už nenafoukneme. To bychom museli mýtit lesy, a to nechceme.
Půdy nepřibývá, naopak jí ubývá kvůli urbanizaci, ale i erozi a místy se zvyšující salinitě, třeba ve Střední Asii. Takže musíme najít způsob, jak být produktivnější na stejném, či dokonce menším množství půdy. Mimochodem, víte, který objev v dějinách lidstva zachránil nejvíc životů?
Vakcinace, tipla bych. Ale hádám, že nás překvapíte něčím jiným.
Syntéza umělých hnojiv. Byl to objev principu, na kterém se vyrábí všechna dusíkatá hnojiva. A ta dokázala úžasným způsobem zvýšit výkonnost zemědělství. Zároveň ale klasické zemědělství, jak ho známe dnes, půdu znehodnocuje a v tomhle směru už není kde brát. Teď je potřeba přeřadit na vyšší stupeň, přijít s lepším řešením. Jediná cesta je inovovat.
Takže roboti a drony na polích, chytré zemědělství, satelitní kontrola polí, vertikální farmy ve městech… A taky geneticky modifikované plodiny?
Ano. Protože víte, co byl další velký objev, který pomohl nakrmit rostoucí populaci? Když se v 50. a 60. letech vyšlechtily ultravýnosné kultivary obilovin, rýže, ječmene, kukuřice, které na polích používáme dodnes. Té době se říká zelená revoluce a její přínos spočíval třeba i v tom, že přinesla obilí, u kterého se zrno nevysypává z klasu, nebo úrody odolnější vůči patogenům.
Taky se podařilo vytvořit krátkostopé obiloviny. Nemají dlouhý stonek, a tak nepolehávají a snáz se sklízejí velkou mechanikou, která se v té době na pole rozšířila. Byla to vskutku revoluce, zabránila tehdy hladomoru v Asii a nakonec ji ocenili i Nobelovou cenou.
Je rozdíl mezi GMO, jak ho známe, a genetickým editováním, které děláte v laboratoři vy?
Zásadní rozdíl. Představte si genom jako provázek DNA. My do něj nevnášíme nový kousek, ale cíleně ho měníme. Rozstřihneme ho a rostlina, která má vlastní opravný mechanismus, ten provázek zase slepí – v tom místě vznikne mutace, kterou potřebujeme. Pracujeme přitom ale jenom s DNA, která už je přítomná v organismu. Takové způsoby se používají i v klasickém šlechtitelství, kde ale DNA mutovala náhodně. Rozdíl mezi klasickým šlechtitelstvím a naší prací v laboratoři je v tom, že my ty změny teď dokážeme zacílit, popsat a určit.
Jak moc v tuto metodu věříte?
Je opravdovou revolucí v biologii. Věřím, že za to autoři dostanou Nobelovu cenu.
Nebyl v týmu vědců, kteří metodu CRISPR před 10 lety vyvinuli, i jeden Čech?
Martin Jínek. Mladý, ale velice respektovaný. Byl jako postdoktorand v mezinárodním týmu, který tuto metodu objevil, přímo se podílel na vývoji, odpracoval si to v laboratoři. On je také prvním autorem jednoho z klíčových článků, který o metodě otiskli v Science.
Zbytek rozhovoru si můžete přečíst v podzimním vydání speciálu Forbes NEXT, které je právě na stáncích.
24. 9. 20204 min
Kristýna Tmejová
redaktorka Forbes Česko
Ve Forbesu má na starosti technologický speciál Next, konferenci Next Big Thing a žebříček největších českých rodinných firem. Kromě toho píše o byznysu a miliardářích, testuje nová auta a cestuje – a při tom všem kolem sebe vidí fascinující příběhy. V médiích působí skoro 20 let, začínala v Hospodářských novinách. Vystudovala mezinárodní vztahy a žurnalistiku.
Michaela Černá
redaktorka Forbes Česko
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Začínala v Lidových novinách, poté přestoupila do iDNES.cz. Do Forbesu píše od roku 2018, nejčastěji o ekologii, nových technologiích, cestování a pravidelně vydává výběr dobrých zpráv.
Nejnovější články
Sdílet článek
Podnikání jí pomohlo vyrovnat se s vážnou nemocí malé dcery. Zuzana Blažková stvořila ubytování vhodné pro batolata i jejich rodiče.
Link zkopírován
20. 4. 20246 min
Sdílet článek
Neměli silný marketing, mainstreamové téma nebo hvězdné obsazení. A přece byste je v žádném případě neměli minout. Konec roku přináší skvělou příležitost si vychutnat to, co vám letos na streamovacích platformách uniklo – a nemělo.
Link zkopírován
31. 12. 20233 min
Sdílet článek
Podívejte se na náš výběr toho, co se letos povedlo. V Česku i ve světě. Tady je 23 dobrých zpráv roku 2023, které dávají důvod věřit v lepší zítřky.
Link zkopírován
31. 12. 20237 min