Narození dítěte je v moderním světě výzvou, jak rodičovství skloubit s kariérou, dostat adekvátní odměnu a vybalancovat péči o potomky se svým psychických a fyzickým zdravím. Tuhle pomyslnou daň platí v Česku stále hlavně ženy a nejde jen o peníze: v důsledku má dopad na celou ekonomiku, zdravotnictví i důchodový systém. 

Aby dokázala skloubit práci a péči o dvě malé děti, musela přijmout pozici, která je hůře placená, ale dá se vykonávat na počítači. Nakonec ji vyhodili, protože její dcera byla často nemocná. Když se ohlédne zpět, nejvíc by pomohlo, kdyby zaměstnavatel dodržel původní dohodu, že po zaučení bude moct zaměstnání vykonávat plně z domova.

To je jeden z desítek reálných příběhů matek z celé republiky, které posbírala iniciativa Momentum. Otevírá téma takzvané daně z mateřství, v zahraničí známé jako child penalty – fenoménu, kdy se matky oproti mužům a bezdětným ženám setkávají s překážkami v různých oblastech života.

O tématu na konferenci Momentum diskutovali zástupci z řad rodičů, ale i zaměstnavatelů, státu nebo práva. „V Česku máme daň z mateřství nejvyšší v Evropě. Naše ekonomika tím přichází o potenciální růst HDP 1,3 procenta a zvýšení veřejných příjmů o 44 miliard,“ popisuje Laureen Höllge, jedna z organizátorek akce a členka výběru Forbes 30 pod 30.

Vedle své práce ve vedení investiční platformy Fondee, která se věnuje mimo jiné i investování žen, založila před časem s Johanou Šperlovou aplikaci Mamio. Funguje trochu jako Tinder pro mámy, které díky ní můžou najít podobně zaměřené kamarádky, ale i sdílet těžší témata mateřství. 

Projekt Momentum vznikl společně s platformou Mumdoo, věnující se propojování firem a maminek na mateřské, které chtějí částečně pracovat a zůstat v kontaktu se svým oborem.

„V Česku stále chybějí částečné úvazky, je jich jen šest procent. A z našich dat vyplývá, že po rodičovské dovolené se na plný úvazek plánuje vrátit jen čtrnáct procent žen,“ říká Lucie Bášová z Mumdoo. K vysoké dani z mateřství přispívají také chybějící místa v předškolních zařízeních.

Mateřská a rodičovská dovolená navíc patří k hlavním důvodům tvořícím rozdíly platů mezi muži a ženami. Nižší ohodnocení má za následek finanční závislost na partnerovi, a s tím se zase pojí nižší sebevědomí, s nímž se matky malých dětí často potýkají – nemluvě o tom, že se ženám hůře opouští toxický vztah, protože by život „samy neutáhly“. 

Běžnou realitou je takzvaná druhá směna v podobě domácích prací, kterými většina českých žen tráví velkou část mimopracovního času a na vlastní zájmy a koníčky už mnoho nezbývá. Profesní pauza během mateřství také vede k nižšímu zastoupení žen ve vedoucích pozicích.

Zakladatelky z Momentum daly dohromady tým expertů z oblasti psychologie, práva či personalistiky a společně sestavili plán, který by pomohl přenastavit podmínky a v Česku daň z mateřství snížit, nebo ji aspoň rozptýlit i na další skupiny populace.

„Jde o komplexní problém, změna vyžaduje zapojení všech dotčených aktérů: žen, mužů, zaměstnavatelů i státu,“ konstatuje Laureen Höllge. Autorky a autoři se snažili problematiku přehledně uspořádat ze všech úhlů a sestavili praktický „tahák“, mluvící k různým skupinám.

Ženám samotným radí, jak si situaci uspořádat a promyslet ještě před odchodem na mateřskou, jak si s partnerem rozdělit péči o dítě i domácnost, informovat se o možnostech předškolního vzdělávání, udržovat pracovní kontakty, pečovat o fyzické i duševní zdraví, nebo kdy a jak začít řešit návrat do práce. 

Poslouchej!
Vydání Forbesu Poslouchej!

Mužům zase navrhuje probrat s partnerkou dopředu to, jak oba vidí své budoucí role táty a mámy, hned po porodu začít budovat vztah s dítětem, tvořit si společné rituály, sdílet otcovství s kamarády, vzdělávat se ohledně výchovy nebo dopřát partnerce čas pro sebe.

Z pohledu zaměstnavatelů je možné daň z mateřství pomoci snížit celou řadou kroků, především ustanovením respektující politiky vůči rodičům ve firmách a institucích. Ještě před odchodem na mateřskou, aby žena mohla zůstat v kontaktu, mohou nabídnout rodičům alternativní úvazky nebo možnost vybrat si dlouhodobé volno.

Dalším krokem je indexace mzdy, aby měli i po návratu srovnatelné platové podmínky, nebo také možnost hlídání v podobě dětské skupiny či finančního příspěvku.

Zakladatelky platformy Momentum

Stát zase může nabídnout větší podporu v oblasti flexibility práce a aktivního zapojení otců, například odměnou pro rodiče, kteří se vystřídají na rodičovské dovolené. Namístě je také pomoc v samotné péči o děti navýšením dotací pro podporu dětských skupin, znovuzavedení povinnosti pro obce garantovat místa pro děti od dvou let nebo navrácením školkovného na odpočet daní.

Do budoucna chce Momentum pokračovat v osvětě ohledně daně z mateřství, skrze Mumdoo šířit taháky k zaměstnavatelům a vytvořit plán, jak prosazovat změny na úrovni státu. 

„Teď jsme pojmenovali, co je potřeba pro snížení daně udělat. Aktuálně hledáme partnera, který by nám pomohl projekt zafinancovat, protože zatím ho zastřešujeme z vlastních časových i peněžních zdrojů,“ říká Lucie Bášová.