Munice pro děla či tanky, opravy vojenské techniky a především byznys vydělávající miliardy. Zbrojařská skupina STV šlape na pedál a těšit to může i jejího majitele, nejzáhadnějšího českého miliardáře Martina Drdu.
V době všudypřítomných technologií a všeobjímajících sociálních sítí se to zdá téměř nemožné, nicméně je tomu tak. Martin Drda, který je na osmé příčce žebříčku nejbohatších Čechů podle Forbesu, nemá na internetu dohledatelnou fotografii.
Tajemný zbrojař, jehož jmění letos Forbes vyčíslil na 86,5 miliardy korun, si své soukromí střeží jako nikdo jiný z české byznysové elity. Jeho STV Group nicméně šlape i bez toho, aby byl její majitel denně v médiích. Co o Martinu Drdovi víme?
Není toho moc. Sedmačtyřicetiletý byznysmen stojí za skupinou STV Group postavenou ponejvíce kolem průmyslové tradice strojíren v Poličce. Klíčovým produktem zůstává poslední roky velkorážová munice pro děla či tanky, Drdova skupina ale vyrábí i sestavy pro rakety Grad. Modernizuje a opravuje také vojenská vozidla a tanky.
Firmu, jež vykázala za loňský rok zisk EBITDA přesahující jedenáct miliard korun a tržby téměř 27 miliard korun, vlastní Martin Drda půl na půl společně s maminkou Ludmilou. STV založil na začátku devadesátých let Drdův otec. Ten však tragicky zemřel před 25 lety a firmu tak po otci přebíral Martin Drda v pouhých 22 letech.
Prapůvod byznysu STV je, podobně jako třeba v případě CSG Michala Strnada, v předprodeji nepotřebného vojenského materiálu. Martin Drda však skupinu posunul do výroby a mnohem blíže k pokročilým zbrojařským technologiím.
Opravovat vojenskou techniku STV začala nedaleko Nového Jičína, naprostým přelomem byl ale nákup už zmíněných poličských strojíren v roce 2015.
Růst Drdovy skupiny je úctyhodný. Ještě v roce 2020 vykázala firma zisk EBITDA kolem osmdesáti milionů korun, o rok později už 290 milionů korun a v roce 2022 to již bylo přes dvě miliardy. Poslední dva roky znamenaly růst ve zběsilém tempu: 7,4 miliardy korun v roce 2024 a už zmíněných 11,3 miliardy loni.
Nejdůležitějším faktorem bylo to, o co se dnes snaží většina zbrojařů, především pak výrobců munice: sjednocení výrobního řetězce pod svou gesci. Nejen že tím zbrojaři minimalizují riziko rozkolísaných dodavatelských řetězců, ale připravují si tím půdu i pro časy více přející míru, kdy horentní sumy vynaložené na munici klesnou.
Ten, kdo bude kontrolovat kompletní výrobu, bude se svými cenami a maržemi více konkurenceschopný než ten, který se bude spoléhat na dodávky ze světa.
Právě některé mechanické komponenty pro dělostřeleckou munici či rakety si STV postupně zvládla vyrábět sama, nejúspěšnější je v tomto směru u ručních protitankových zbraní. Nejpodstatnější jsou však stále ráže 155, 152 a 122 mm velkorážové munice, u které STV hlásí kapacitu roční výroby až 300 tisíc kusů.
Drda se tak s STV snaží vrátit na české území know-how – tedy plnou kontrolu nad výrobním řetězcem velkorážové munice –, které tu ještě počátkem devadesátých let bylo. Součástí toho je v Poličce například obnova zkušební střelnice v místní části Bořiny.
Střet se Strnadem
V současnosti dodává STV například munici do houfnic Caesar, jež využívá česká armáda. A právě tento typ munice se stal rozbuškou pro konflikt mezi CSG a STV, jejichž vzájemné mimořádně špatné vztahy insidery české zbrojařiny nepřekvapí.
České ministerstvo obrany v roce 2022 udělilo miliardový kontrakt na tuto munici právě Drdově STV. Jak se však brzy ukázalo, dodané munici chyběly certifikace pro použití ve francouzských houfnicích a vojáci jim vyčítali údajnou nespolehlivost. Pavel Beran, Drdova pravá ruka v rámci STV, veřejně jako viníka této situace označil slovenský ZVS Holding, jednu z klíčových firem Strnadovy CSG. Ta podle Berana „hrubě selhala“ v řádném testování munice, což mělo STV znemožnit munici certifikovat.
CSG se ohradila proti Beranovým tvrzením s podobnou vehemencí s tím, že záměrně poškozují reputaci CSG u investorů i armád.
Se skupinou nejbohatšího Čecha si Drda konkuruje rovněž na poli armádní techniky, tam by měl rozsah vzájemné konkurence ještě dále růst. Před dvěma lety totiž STV koupila slovenskou zbrojovku z Dubnice nad Váhom Matador Industries. Ta má hrát důležitou roli v přípravě na výrobu vlastních bojových vozidel. Dnes STV opravuje třeba bojová vozidla pěchoty BVP-2 a BVP 1, T-72 M1 a T-55 či raketomety BM-21 Grad a houfnice DANA.
