Jeho práci pro Vodafone či T-Mobile české publikum dobře zná díky kampaním s falešnými soby, Chuckem Norrisem nebo Pojď mi hop.
Marketingový manažer Martin Jaroš, který nyní pracuje pro katarského operátora Ooredoo, se ovšem rád angažuje také v politicko-byznysových debatách a tentokrát na svém facebookovém profilu přinesl zajímavé srovnání dvou nejbohatších Čechů, z nichž jeden je premiérem země a druhý občas čelí nařčení, že napojením na prezidenta otáčí zahraniční politikou státu směr Rusko a Čína kvůli byznysu své společnosti Home Credit.
Jaroš přitom Andreje Babiše i Petra Kellnera zná díky tomu, že mu oba osobně nabízeli práci, a dokáže tak jako jeden z mála lidí v Česku srovnat jejich pracovní i náborářský styl. Na Facebooku popsal svou zkušenost s tím, jak přes miliardáře a Kellnerova kolegu Jiřího Šmejce, relaxujícího u dubajského bazénu, dostal pozvání až do pražské PPF Gate.
Dvouhodinové setkání s Kellnerem na Jaroše udělalo dojem. „Bylo znát, že to umí. Každá jeho věta byla perfektně cílená a rozezněla ty správné struny. Musím říct, že nic tak profesionálního jsem ještě v českém prostředí nezažil. Jeden příklad za všechny: říkal mi, že na jednu věc se můžu spolehnout – přišel bych do největší firmy na světě, ve které je výhoda být Čechem. To funguje,“ napsal manažer. A věrný svému facebookovému stylu se nevyhnul ani politickému hodnocení.
Kellner podle jeho slov považuje za největší diplomatický a zahraničněpolitický úspěch naší země od roku 1989 dvoudenní návštěvu čínského prezidenta v Praze. „A naši lidi to vůbec nedocenili a málem by to i zkazili. Naštěstí jeho (Kellnerův) vztah s prezidentem je tak korektní – na 90 procent si pamatuju, že použil tohle slovo -, že se podařilo škodám zabránit,“ parafrázoval Kellnerova slova Jaroš. A přidal glosu, že kdyby měl nejbohatší Čech těžiště svého podnikání v Holandsku, tak se u nás na Hradě asi nosí dřeváky, prodává marihuana a mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček by o víkendech mlel ve větrném mlýně.
Zajímavým detailem Jarošova textu je srovnání Kellner versus Babiš: „Babiš je jako zemědělský traktor z 80. let, hrubý, hlučný, neotesaný, přejede všechno a bolí to. Vedle toho je Kellner jako Mercedes S – kultivovaný, sofistikovaný a odhlučněný, ale musíte si sakra dávat pozor na rychlost, protože velmi brzo pojedete mnohem rychleji, než se vám zdá a než by bylo rozumné.“
Myslel tím například schopnost nejbohatšího Čecha zasvěceně hovořit nejen o byznysu, ale také o moderním umění, školství či designu. „Asi jeden z nejzajímavějších a nejhlubších rozhovorů, co jsem v životě vedl,“ poznamenal k tomu. A dodal: „Nedokážu si představit, že bych takovou konverzaci mohl udržovat s Babišem déle než minutu.“
Jaroš nakonec nabízenou práci pro Home Credit, což je nejcennější aktivum skupiny PPF, v nejmenované asijské zemi odmítl. Jeho tehdy dvanáctiletá dcera prý dilema rozsekla větou: „Ty bys půjčoval peníze chudým lidem a pak by byli ještě chudší. Dělal bys špatné věci. To není dobrá práce.“ (V textu také Jaroš práci pro PPF označil za „něco jako tetování na krk“.)
Autor tohoto textu měl loni na podzim v jednom baru v Dauhá šanci slyšet historku o nabídce mocné finanční skupiny v plném znění, opepřenou o pár zajímavých detailů, které Jaroš ve svém textu jen naznačuje („Asi jsme se při tom i malinko posekali.“) nebo zcela vynechal (třeba kým se Kellner při své mezinárodní expanzi inspiruje). Držel se toho, že byznysová stránka rozhovoru zůstala jen mezi nimi.