Rychlá auta, drahá auta, burácející auta, ale i nastupující elektromobily. Vedle toho obří automobilový byznys nebo design, který se líbí (a někdy taky ne). A hlavně novinky, ve kterých budeme dřív nebo později jezdit.
Forbes HotWheels je pravidelný souhrn, díky kterému budete mít jasno o tom nejzajímavějším, co se ve světě benzinu, nafty i elektřiny událo. Startujeme!
Bijec porsche a ferrari na prodej
Vánoce jsou fuč, ale určitě je tady spousta těch, kdo dostali obálku s dovětkem „něco si kup sám“. A my máme tip, jak ty peníze utratit, pardon investovat. Je tedy fakt, že ta obálka bude muset být pořádně naditá. No, vlastně je spíš potřeba, aby to byl kufr. Na druhou stranu, tuší někdo, kolik místa zabere 25 milionů korun?
Tolik totiž stojí Lexus LFA ve speciální edici Nürburgring z roku 2012. Tohle auto byl splněný sen šéfa Toyoty Akia Toyody, který zatoužil luxusní japonské značce dopřát supersport konkurující ferrari nebo porsche. Výsledkem bylo pět set vyrobených aut se zvukem, který by si zasloužil vstoupit do síně slávy. Paradoxem je, že nákladný vývoj LFA se automobilce údajně nikdy nezaplatil.
V těch pěti stech kouscích je i čtyřiašedesát klenotů z edice Nürburgring s výkonem oproti standardu vyšším o deset koní. Desetiválec o objemu 4,8 litru jich dává celkem 562.
Navíc oproti standardu přibyla například horčíková kola od BBS, tužší a nastavitelné odpružení nebo zadní křídlo z uhlíkových vláken. Karbon celkově tvoří velkou část auta, které pak váží jen 1480 kilogramů a z nuly na sto dokáže zrychlit za 3,7 sekundy. Maximálka je 325 kilometrů za hodinu.
Vzhledem k počtu vyrobených kusů se Lexus LFA Nürburgring Edition na trhu objevuje naprosto výjimečně. Teď jedno auto nabízí známý britský prodejce Joe Macari. Jestli má ale někdo radši větší klasiku, může u něj sáhnout třeba po Ferrari F40. Obálka ale musí být o dalších deset milionů naditější.
Audi ukázalo, jak budeme „tankovat“
Dávno pryč jsou časy, kdy se auta na elektřinu proháněla leda na autodráze. Doba se změnila. Elektřina rovná se automobilová budoucnost. A to v sobě skrývá nové způsoby tankování, tedy dobíjení.
Jak by to mohlo ve městech fungovat, ukazuje Audi, které v Norimberku den před Štědrým dnem otevřelo nabíjecí centrum Audi charging hub určené do měst, kde se slovy Ralpha Hollmiga z Audi „naši zákazníci nemusí nutně ráno vzbudit a mít kompletně nabitý elektromobil“. Jak by taky ne, když nemají garáž a parkují na ulici, zbývá podotknout.
Audi přišlo s kontejnerovým řešením se šesti dobíjecími místy, které se dá postavit na volné ploše během několika dnů. To stojící v Norimberku sází na nízkonapěťovou přípojku v kombinaci s akumulátory z aut použitých při vývoji a solárními panely na střeše. Za den má zvládnout obsloužit osmdesát po elektřině lačnících motoristů.
Součástí téhle nové „benzinky“ je i salonek pro práci nebo odpočinek, slouží i jako místo pro doručování nákupu potravin, k dispozici jsou automaty s jídlem a pitím a pro toho, komu dobíjení přijde moc dlouhé, jsou připravené i elektrické koloběžky k vypůjčení. Nezbývá než doufat, že alespoň ty budou nabité.
Nebe nad hlavou v maserati. Konečně!
Dá se pochopit, že tohle počasí k myšlenkám na jízdu v autě bez střechy zrovna nevybízí, ale i zima jednou skončí. A pak tu bude rozkošné Maserati MC20 ve verzi kabrio, které se zatím ukázalo jen s kamufláží ve stylu mraků na obloze.
U italské automobilky z Modeny tak skončí sedmnáct let dlouhé čekání. Maserati totiž přestalo poslední auto bez střechy vyrábět v roce 2005. Tehdy to byl supersportovní model MC12 vyrobený v padesáti kusech, jehož jeden exemplář parkuje i v Česku, konkrétně v garáži podnikatele a automobilového závodníka Richarda Chlada.
Příští rok dlouhá doba kabrioletového temna však skončí. Dvoumístné MC20 sice nebude taková rarita jako MC12, ale i tak to bude čistá krása. Vzhůru vyklápěné dveře, výkon přes 600 koní, kevlarový monokok, prakticky jen ruční práce a nebe nad hlavou… Cena? Zatím neznámá, ale pod 5,5 milionu to nebude.
Defender vynesl vojákům čtvrt milionu
Pouhých tři sta kusů Land Roveru Defender Bond Edition spatřilo světlo světa. Dva skončily v Česku. Jeden se prodal v aukci. A ta pomohla. Skoro čtvrt milionu korun z ní zamířilo do armádního fondu pomáhajícího vojákům a jejich rodinám, kteří se bez vlastního zavinění ocitli v těžké životní situaci.
Černá osmiválcová obluda s výkonem 520 koní a odkazy na agenta Jejího Veličenstva se před Vánoci začala dražit na částce 3 688 928 korun. Poslední příhoz skončil na sumě 4 625 000, přičemž Autosalon Dajbych se ještě předtím zavázal čtvrtinu peněz nad vyvolávací cenu věnovat Vojenskému fondu solidarity. Na jeho účet tak putovalo 234 tisíc korun.
Třicet let u BMW, pak Hyundai a teď domů
Albert Biermann. Možná vám tohle jméno nic moc neřekne, ale fanoušci automobilky BMW vědí. Biermann totiž před šesti lety způsobil pořádný rozruch, když se po jednatřiceti letech rozhodl odejít z BMW do korejské automobilky Hyundai.
V mnichovské automobilce začal jako řadový manažer, ale vypracoval se na šéfa slavné sportovní divize M a viceprezidenta pro techniku. Jenže poslední roky v Mnichově ho nebavily. Čas, který byl zvyklý trávit vývojem a testováním aut, musel věnovat poradám a obhajováním toho, kolik co bude stát. A pak přišla nabídka přesunout se na východ.
V Hyundai Motor Group dostal na starost značky Hyundai, Kia a luxusní brand Genesis. Jeho dítě je sportovní divize, kterou u Huyndai označují písmenem N. A výsledky se už začaly dostavovat. V Evropě uspěl hlavně sportovní kompakt Hyundai i30 N, který zatopil i ikoně v podobě Volkswagenu Golf GTI, což bylo pro korejskou značku ještě před pár lety skoro nemyslitelné.
Teď však Biermann na postu prezidenta a vedoucího výzkumu a vývoje v Hyundai Motor Group končí a jako čerstvý důchodce se v pětašedesáti letech vrací zpět do Evropy. Tak úplně ale svět aut neopouští. V Hyundai se domluvil, že místo práce ve vývojovém centru v Namyangu bude své znalosti předávat v Rüsselsheimu, kde má Hyundai evropské vývojové centrum.
