Vývoj laboratorně pěstovaného masa z živočišných buněk bez nutnosti zabíjení zvířat. Právě takovou odvážnou specializaci má brněnský startup Mewery. A že to zřejmě není nereálný cíl, potvrzuje skutečnost, že do společnosti právě investoval americký akcelerátor Big Idea Ventures (BIV), vůbec nejaktivnější investiční fond v oblasti foodtechu na světě.
Jedná se zatím o investici v řádu milionů korun, BIV ale chystá další a větší investiční kolo, kterého se mohou kromě něj účastnit i další investoři. Je to navíc vůbec poprvé, kdy tento prestižní akcelerátor zahrnul do portfolia český projekt. Aby toho nebylo málo, startup z Brna uspěl v konkurenci tří set světových firem – BIV z nich podpořil patnáct a z Evropy pouhých pět.
Úspěch ještě podtrhává fakt, že Mewery bylo založeno teprve před dvěma lety. Je dítětem brněnského IT podnikatele Romana Lauše, který mimo jiné stojí za firmami Global DTP, Global Elearning a je jedním z předních organizátorů pražského festivalu o technologiích Future Port Prague.
„Vždy jsem chtěl dělat něco, co má větší dopad než jen
výdělek. Nyní se sešly podmínky a našel jsem byznys, který
dává smysl nejen hodnotově, ale i obchodně,“ říká Roman
Lauš.
Ambicí Mewery je vyvinout v laboratoři plnohodnotné maso, které bude chutí konkurovat masu ze zemědělského chovu. S týmem vědců na tom pracuje na půdě brněnské Mendelovy univerzity a s výzkumem mu pomáhá i Akademie věd v Praze.
Firma je zatím na začátku pomyslné cesty. Do dosavadního vývoje šly vyšší jednotky milionů korun, které Lauš pokryl z prostředků vlastních IT firem a drobných investorů, a teď se již může spolehnout také na finanční injekci od BIV. Navíc samotné Mewery chystá v brzké době otevřít investiční kolo v řádech vyšších desítek milionů korun, které má pomoci navýšit produkci v laboratorním měřítku.
Big Idea Ventures zaujala unikátní metoda, s níž se Mewery snaží k masu z laboratoře v této fázi dojít. Maso je totiž kultivováno ze savčích buněk prostřednictvím růstového média na bázi mikrořas. Tento ojedinělý postup se Mewery chystá patentovat.
„Vědecké týmy BIV v New Yorku, Paříži a Singapuru si nás
dva měsíce prověřovaly. Bylo to náročné, ale jejich závěr
byl, že pokud metoda uspěje, může zcela zásadně změnit celé
odvětví,“ líčí Lauš.
Roman Lauš
První vzorky kousků vypěstovaného masa by měly být hotovy v létě. Kvůli časové a zejména finanční náročnosti vývoje a také výzvám s průmyslovou výrobou a legislativou v Evropě je však cesta laboratorního masa do obchodů ještě několik let vzdálená.
Na trhu se naopak již etablovala řada firem, které přinášejí „maso“ z rostlinných náhražek. Podle Lauše je ale jejich limitem především chuť a textura, což odvětví kultivovaného masa míní změnit. „Problém s masem z rostlinných náhražek je, že si pouze hraje na maso. Mewery pracuje přímo s živočišnými buňkami, proto bude chuť téměř stejná jako u klasického vepřového,“ tvrdí Lauš.
Z trojice vepřové, kuřecí a hovězí je přitom právě
vepřové maso nejnáročnější na kultivaci a Mewery je jednou z
mála firem na světě, která pracuje s prasečími buňkami.
Není zřejmě třeba zdůrazňovat dopady toho, pokud by se Mewery skutečně povedlo vývoj dotáhnout až ke komerčně úspěšnému produktu. Vepřové je globálně druhým nejžádanějším typem masa, a v Evropě a Asii mu patří dokonce první příčka.
Nyní je proto každou vteřinu zabito osmačtyřicet prasat, ročně celkem 1,5 miliardy. Jejich chov navíc produkuje 14,5 procenta všech emisí, více než veškerá doprava na světě. Plány Mewery jsou tak jasné, všechna tahle čísla stáhnout o pořádný kus dolů.
