Jaké digitální lifehacky používají lidé, kteří mění Česko a z něj svět? V digirutině se díváme pod ruce českým startupistům i tycoonům technologického byznysu, abyste od nich mohli načerpat novou inspiraci na chytré nezbytnosti, aplikace i gadgety.
Dnes se o svou digitální rutinu podělí spoluzakladel a CEO společnosti Reknihy Tadeáš Kula.
Moje ranní digitální rutina?
Twitter. Na chvilku ho vypnu a pak ještě jednou Twitter. Mám na něm vytvořené soukromé seznamy nejzajímavějších lidí. Pak zčeknu obrat Reknih za minulý den a ještě z postele vyřídím nejurgentnější zprávy na Slacku. Pak už zapínám podcast, frčím do práce a teprve tam na počítači zapínám třeba mail.
Kterou aplikaci byste si s sebou vzal na opuštěný digitální ostrov v kybernetickém moři?
Když už bych si takhle dopřál dovolenou, tak maximálně Netflix, abych dohnal všechny peckové filmy a seriály, na které teď nemám čas.
Která aplikace či síť je zbytná nebo přímo škodlivá?
Ta, co nám nejvíce tříští pozornost. Ať už je to jakákoliv aplikace. Sám na sobě pozoruji, že vydržet poslouchat fyzického člověka ve fyzickém světě na 1x rychlost, místo 2x zrychlení (které si v podcastech mohu nastavit), je pro mě ubíjející.
Bichle, nebo Kindle?
Prosím? Samozřejmě bichle. Knížky jsou skvost. Miluju, jak se každá knížka drží trochu jinak, jak je jejich stylizace odlišná a vždy jinak strukturovaná. A ta vůně. Ježiš, jdu to zase nasát do skladu, dejte mi minutku.
Jsem zpět. Ještě mě napadlo, že fyzická kniha plní přesně tu boží funkci, že umí budovat trpělivost. Ideálně zahodit telefon do uzavírací skříňky s časovačem alespoň na třicet minut a trochu se do toho fyzického čtení ze začátku donutit. To úžasné je, že se vždycky po přečtení pěti stránek zastavím a mentálně se bičuju, že nečtu víc.
Mimochodem, máte taky tu nemoc, že si kupujete víc knížek, než stíháte číst?
Nejnovější technologická vychytávka, kterou jsem si koupil?
Každá nová věc, o které vůbec uvažuji, u mě prochází až možná fanatickým fact checkem, zda to vůbec potřebuji, jaké důvody jsou, proč bych to nemusel chtít a tak dál. Vlastně jsem si díky tomuhle za poslední dva roky koupil jen dvě vychytávky. AirPods Pro a elektrickou koloběžku Segway Kickscooter.
AirPody, protože se jako introvert často uzavírám do se sebe, miluju kvalitní poslech skvělé hudby a ještě víc poslouchání podcastů.
Koloběžku pak proto, abych se donutil víc objevovat širší okruh Prahy. Často jsem po Praze denně nachodil i deset kilometrů. Teď se to rapidně snížilo, ale zato už jsem objevil díky kolobrndě pár skvostů.
Jak chytrá je moje domácnost?
Upřímně si v téhle fázi života s domovem spojuji hlavně postel. Přijdu domů totiž až kolem desáté večer a v sedm ráno zase sedám na koloběžku a frčím zpět do práce.
Která sociální síť je hot, a která not?
V roce 2019 jsem si v jedné kavárně v Hradci Králové dal se sebou schůzku a naprosto upřímně jsem si jednotlivé sítě začal obhajovat. Co mi daná síť přináší? A co mi bere? Je důležitá pro můj firemní nebo osobní život? Jak mě ovlivňuje v tom, co si myslím a jak se na ostatní dívám?
Long story short. Ještě v ten den u mě neobstál Instagram, Facebook ani TikTok a provedl jsem výmaz Tadeáše. Naopak zůstal Twitter, který je klíčový pro mé vzdělávání, a LinkedIn pro navazování zajímavých kontaktů, které by jinak třeba byly nedosažitelné.
Zajímavé bylo, že než se rozjely Reknihy, jeden můj kamarád si kvůli tomu dokonce myslel, že jsem asi umřel.
Technologie na mém pracovním stole?
Kolik času denně strávím online?
Ohledně času online se moc nehlídám. Jednoduše proto, že takový čas je většinou čas investovaný do firmy. Pak už mi moc času na blbosti, jako takové to nijaké scrollování timeliny, nezbývá.
Skvěle mi na tohle také funguje vizuální odpočet do smrti, ať už jako rozšíření do chromu (death clock), nebo škrtání si týdnů vedle pracovního monitoru. Čas je to nejvíc.
Nafta, benzin, nebo elektřina?
Cokoliv obnovitelného, co zbytečně nezatěžuje životní prostředí. Problém elektřiny je její uchovávání a asi ještě chvíli bude trvat, než sedneme do letadla poháněného elektřinou, protože ať už v letadlech nebo autech, problémové jsou stále baterie.
Protože to ale může vyřešit velký problém a zároveň přinést „big bucks“, nebojím se, že by na tom 24/7 nedělali jedni z nejchytřejších lidí na planetě.
Aktuální pokrok v mém oboru, který považuji za potenciální game changer?
Pandemie byla gamechanger. Využívání e-commerce všeobecně vystřelilo, včetně používání full-service služby Reknih. Čtenáři byli zavření doma, uchylovali se více ke knížkám a byli otevření tomu, zkoušet nové aplikace, způsoby práce a čerstvé metody. Ale právě i třeba poprvé posílali nebo kupovali knížky z druhé ruky.
Trochu jsme se toho ze začátku báli, že se právě toho „z druhé ruky“ budou bát, ale stal se opak.
Zrovna včera jsem viděl na LinkedInu fotku od Tomáše Baránka. Byl to snímek prázdného knihkupectví Academia na Václaváku. To je možná příklad toho, že postupně budou mizet i knihkupectví, ale to bych byl osobně hodně nerad, jsou to boží místa, a jestli zmizí, my si jedno ReKnihkupectví uděláme.
Co rozvoj mého oboru v současnosti naopak brzdí či zdržuje (a co by se s tím dalo dělat)?
Syslení věcí. Ale i to se mění. Osobně miluju minimalismus a pozoruji to i hodně kolem sebe. Taky jsem se přes to musel přenést u knížek, člověk je často na svoji knihovničku hrdý a to je v pořádku. U mě ale zvítězila myšlenka, dopřát jim další dobrodružství a poslat je dál.
Čeho v budoucnosti byste se chtěl dožít tak moc, že byste se kvůli tomu nechal i zmrazit?
Otázkou je, jestli mě bude mít kdo rozmrazit.
