skip to main content
Malá firma

Máte tady poklad! Bývalý manažer seknul s obuví a zachraňuje český smalt

Moment, když sem poprvé před bezmála třemi lety přijel, si Jan Novák (na úvodní fotografii vlevo) pamatuje naprosto přesně. Tehdy se totiž okamžitě zamiloval. Teď stojí před smaltovnou, která už je dnes jeho, a rozhlíží se kolem. „Byla to láska na první pohled. Ačkoli o smaltování jsem nevěděl nic. Vůbec nic,“ směje se.

Dnes je z něj majitel podniku Český smalt a muž, který si v padesáti letech nadělil novou životní výzvu. Její cíl? Zachránit unikátní výrobu na pokraji klinické smrti – a jak pobaveně přiznává, potěšit i své chlapské ego.

Když se tu ocitl poprvé, vůbec netušil, co mu brzy změní život. Do té doby pracoval jako manažer v maloobchodě: posledních dvacet let byl jednatelem německé obuvnické firmy Salamander pro Česko, Slovensko a Polsko. V létě 2019 se rozhodl dát si od vrcholového managementu pauzu a dal výpověď.

Místo pomalého rozkoukávání, dlouhých prázdnin a cestování po světě vyjel z Berouna, kde bydlí, do třicet kilometrů vzdáleného Oseka. „Dozvěděl jsem se, že majitel spediční firmy si neví rady se smaltovnou, kterou koupil i s areálem. A jestli bych se na to nepodíval. Vůbec jsem netušil, co mě tady čeká,“ vzpomíná Novák.

Výroba smaltovaného nádobí se mu okamžitě zalíbila natolik, že sedl a dal se do vymýšlení, jak malý závod s pár zaměstnanci a ročním obratem kolem dvou milionů korun zachránit. Zjistil, že v Česku není žádná konkurence a v Evropě jsou jen další dvě firmy, které dělají smaltované litinové nádobí. Tohle musí fungovat, napadlo Nováka.

„Volal jsem majiteli, že je to bomba, má tady poklad, jen to bude chtít trochu času a peněz,“ vypráví Novák. Vzápětí ale dostal studenou sprchu. Majitel nechtěl dát do podniku ani korunu, a že pokud nebude firma hned vydělávat, výrobu zavře a vybavení rozprodá. Tam, kde se po desítky let drželo tradiční řemeslo, by nově měl sklady.

Nabídl ale ještě druhou variantu. „Ta se mi sice líbí míň, ale chápu, že by to možná byla škoda zavřít. Udělám vám cenu a kupte si to,“ slyšel do telefonu Novák. Pro manažera, který podle svých slov celý život „jen přehazoval faktury a nic nevytvářel“, byla vidina skutečné výroby a unikátního řemesla lákavá.

„Víte, já byl celý život štastně zaměstnanej, u Němců, za krásné peníze, s čistou hlavou. Ale vzpomínky na dětství i donkichotské vlastenectví, že když se to zavře, skončí poslední smaltovna v Česku, mi nedaly spát,“ vzpomíná Novák.

A to ego a chlapská ješitnost? „Potřeboval jsem dokázat světu, že nejsem ještě tak starý, abych musel jenom někde přicmrndávat nebo dělat konzultanta,“ vysvětluje upřímně. Ještě na podzim 2019 tak smaltovnu za dva miliony korun koupil, tehdy spolu se svým kamarádem Miroslavem Resem, a založili novou firmu Český smalt.

Prvního ledna 2020 přišel Novák do své nové kanceláře. Namísto pozice, kde měl kolem sebe asistentku a servis nadnárodní firmy, musel najednou řešit všechny detaily: svoz odpadů, připojení na internet, výměnu starých zářivek, základní fakturační systémy…

První kroky zabraly přes dva měsíce. Jenže ani pak se byznys, jak si podnikatel sliboval, nerozjel. Namísto něj dorazila pandemie a první lockdown kompletně zavřel Česko.

„Po prvním půlroce jsem si myslel, že je konečná, to byla největší krize. Zpětně vidím, jak bylo moje rozhodnutí koupit to udělané srdcem, vypnul jsem mozek,“ přiznává si dnes Novák. Naštěstí se mu ještě v prvním roce podařilo díky kontaktům ze Salamandru získat zakázky z Rakouska. Sice nešlo o nádobí, ale smaltování armatur, nicméně z toho pramenil jistý a pravidelný příjem, který mladou firmu v nejtěžších měsících podržel.

Reklama

Novák mezitím vytvořil e-shop, aby měl kde prodávat i vlastní nádobí. Aby však bylo co smaltovat, musel nejdřív zajistit litinové odlitky nádobí. Dřív je do podniku dodávala nedaleká slévárna, jenže když tam Novák přišel a chtěl desetkrát víc nádobí, dozvěděl se, že má smůlu.

Slévárny v Česku totiž byly a jsou takřka bez výjimky přetížené a zakázky na výrobu nádobí, pro které bylo třeba dělat modely ručně, pro ně nebyly zajímavé. Sice se mu v první sezoně nakonec povedlo umluvit slévárnského ředitele a dostal asi tisíc kusů odlitků – jenže potřeboval mnohem víc.

„Prodej jsme spustili loni na začátku října a za měsíc jsme měli vyprodáno a mohli zavřít,“ říká Novák. První rok podnikání, ve kterém časem jako společník nahradil Rese další Novákův kamarád Miroslav Rykl, tak skončil ve ztrátě. Obrovská poptávka ale novopečenému podnikateli dodala sílu pokračovat dál.

Předplatné Forbesu

Priorita? Sehnat nové slévárny. Oslovil jich stovku a bez úspěchu. Všude měli práce nad hlavu. Nakonec se však náhodou dostal k firmě, které se jeho nabídka líbila.

Plácli si a dnes tak Novák už několik měsíců pracuje na vývoji nových modelů pro výrobu. Navíc proti dosavadnímu dodavateli umí vyrábět i strojově, což podstatně zvyšuje kapacitu.

„Zatímco dřív uměl náš dodavatel udělat ručně padesát odlitků za měsíc, tady se dá vyrobit 200 za hodinu,“ vypočítává.

Vývoj nových forem pro strojovou výrobu zároveň stojí vysoké desítky tisíc korun. Firma proto spustila kampaň na Hithitu, která brzy po zahájení víc než dvojnásobně překročila plánovanou sumu peněz. To bere Novák jako důkaz, že není sám, kdo oceňuje smaltované litinové nádobí.

V ruce zrovna drží litinovou červenou formu na bábovku a hrdě ji ukazuje. „Teď už to vypadá dobře. Musím přijmout další lidi, rozjet další směnu. Jinak to nepůjde,“ konstatuje a chystá se rozjet i marketing, který zatím tlumil, protože jednoduše neměl moc co prodávat. Nyní dělá jeho firma měsíčně obrat kolem 700 tisíc, do konce roku by ho chtěl zvednout alespoň na milion. A pak se odrazit dál.

Postupně chce ustupovat od názvu Český smalt a bude nádobí nabízet pod značkou Gourmetina – a to nejen v Česku. Už teď má vlastní e-shop v Rakousku a míří také do Německa.

„Celý život jsem v Salamandru bojoval s konkurencí. Pro smaltované litinové nádobí ale skoro žádná v celé Evropě není. To je přece skvělé!“ pochvaluje si Jan Novák nadšeně, a i když do firmy se společníky nalil celkem asi šest milionů korun a na ekonomické výsledky teprve čekají, radost má už teď.

„Dokázal jsem sám sobě, že nejsem jenom manažer, který radí ostatním. A to se počítá,“ uzavírá vesele.