V zimě na běžkařské trase ve Velkých Karlovicích, v létě u jezera Balaton v Novém Hrozenkově. To jsou stanoviště modré Baringotky, mobilního výletního baru Simike Valigurové a její dcery Kateřiny, které nápad otevřít malé bistro nahlodával už delší dobu. Chtěly spojit lásku ke kavárnám a odreagování se o víkendech.
Loni v březnu se do svého snu vrhly a využily při tom situace, která jim změnila koncept, což se nakonec ukázalo jako plus. „Dlouho jsme s mámou chtěly kavárnu, nakonec jsme se v téhle situaci ale rozhodly pro foodtruck, navíc se s ním dá cestovat a měnit místo podle sezony. Nechtěly jsme ale žádný obyčejný, a tak jsme začaly hledat a nakonec k nám připlul na lodi až z Anglie,“ říká Kateřina o jejich krásné blankytně modré maringotce, kterou si loni za víc než půl milionu nechaly v Británii vyrobit na míru.
„Chtěly jsme otevřít na začátku prázdnin, a tak od nápadu k realizaci nebylo moc času. Jako naprosté amatérky s velkou vášní pro všelijaké originální a stylové podniky jsme se pustily do podnikání v odvětví dosud neznámém. Už od začátku jsme ale věděly, že se musí jednat o estetickou záležitost, která lidi nadchne, ale hlavně také vše musí být připravováno kvalitně a servis musí být perfektní. V tom nám pomohli naši známí z gastra, jejichž rady pro nás byly nesmírně cenné.“
Během tří měsíců tak otevřely svůj pojízdný bar. A vybraly si k tomu kouzelná místa, na kterých se hned stal vyhledávaným hitem. „Začaly jsme na konci července u jezera Balaton v Novém Hrozenkově, což se ukázalo jako skvělý nápad. Byli jsme jediní s takovou nabídkou služeb na krásném místě, které nám za symbolickou cenu pronajalo místní opatství.“
Jejich malý byznys se rozjel téměř okamžitě, protože v lokalitě zaplnily poptávku po kvalitním pití a jídle u pláže jezera, které loni bylo obzvlášť plné. V zimě naopak nahrazují limonády třeba domácím valašským punčem nebo bombardinem. Hlavně ale přidaly polévku, která zahřeje především běžkaře, kteří Baringotku nemohou minout. Ta totiž v zimě stojí právě u točny „karlovické magistrály“, jak se téhle stezce říká.
„Zimní provoz má své kouzlo, protože sportovci, kteří přijdou z okolních hor, jsou opravdu šťastní, že je uprostřed bílé pláně čeká něco teplého. Byli by rádi, kdybychom měli otevřeno celý týden, ale vzhledem k tomu, že je to náš koníček, máme čas pouze o víkendu,“ říká Kateřina, která navíc studuje marketing, a tak se chopila prezentace jejich bistra na Instagramu, odkud k nim proudí nejvíc hostů.
Název Baringotka, bar + maringotka, pak vznikl úplně spontánně při rodinné poradě. Pak už jen duo potřebovalo poznávací znamení. Něco výstižného, snadno zapamatovatelného a hlavně něco, čím bude obrandován každý kelímek. Vzniklo proužkované B v kolečku.
„V době Instagramu musíte myslet i na vizuální stránku byznysu,“ říká Kateřina a dodává, že po dlouhém dni jim dělá radost sledovat fotky zákazníků, které přidali na sociální sítě. Ostatně je to i skvělý marketingový tah, který funguje. „Často k nám zákazníci jezdí se slovy: Viděli jsme vás na Instagramu, tak jsme prostě museli přijet.“ A takových je klidně i kolem tří stovek za víkend, během kterého se jim podaří utržit i 40 tisíc korun. Když se jim ovšem sejde počasí.
Jsou tu i stinné stránky byznysu – a to doslova. Když zrovna nesvítí slunce či jinak nepřeje počasí, Baringotka zůstává zavřená. A jsou tu i další minusy.
„Všechno to vypadá krásně, jsme na čerstvém vzduchu, dojedeme si kamkoli a prodáváme. Ale jelikož se jedná o přívěs, skladovací místo máme minimální, teplota hlavně v zimě je docela drsná, vše musíme rozmrazovat, odvážet, a například pokud prší, tak je to líto nejen zákazníkům, ale hlavně nám.“
