Výrobce balených nápojů Mattoni 1873 a online supermarket Košík.cz spojili síly a přišli s prvním zálohovým systémem na PET lahve. Zákazníci Košíku si budou moci koupit nápoje Mattoni ve speciálních lahvích vyrobených z 80 procent z recyklovaného plastu a tříkorunovou zálohu poté po vrácení kurýrovi získat zpět ve formě kreditů.
Obě firmy uvedly, že jde o pilotní proces, během něhož si ověří, zda je o něj mezi zákazníky zájem.
Zatímco třeba šéf Mattonky Alessandro Pasquale zálohám na PET lahve věří, s ministerstvem se na tomto tématu dlouhodobě nemohou shodnout. Nedávno jsme proto proti Pasqualemu postavili vedoucího zpětného odběru při ministerstvu životního prostředí Ladislava Trylče s tím, aby obě strany na stůl vyložily své argumenty.
Zálohy dávají smysl, říká Pasquale
Panuje shoda, že výrobní materiály je třeba mnohonásobně používat dle principů cirkulární ekonomiky. Cílem je omezit vytváření odpadu a zdroje využívat opakovaně. Nápojový průmysl má šanci stát se prvním plně cirkulárním odvětvím, a to při zachování všech výhod spotřebitelských balení, neb PET a hliník lze recyklovat prakticky donekonečna.
Současný systém tříděného sběru však nezajišťuje recyklaci a ani negarantuje dostatečný přísun kvalitního vytříděného materiálu pro výrobce nápojů, aby mohli uzavřít cirkulární smyčku „z lahve do lahve“. Ve veřejném prostoru se navíc často zaměňují termíny „sběr“ a „recyklace“.
Alessandro Pasquale s otcem Antoniem | Foto Jiří Turek, Jana Jabůrková
Můžete se dočíst, že Česko je na špici evropské recyklace. Tak tomu ale není – sběr do barevných kontejnerů nelze zaměňovat s recyklací (tedy se znovupoužitím vytříděného materiálu do dalších výrobků), jež je mnohem náročnějším procesem. Skutečná recyklace je na mnohem nižší úrovni, než se v současnosti udává.
Ačkoli jsou Češi skutečně dobří „třídiči“, dosáhl současný systém tříděného sběru nápojových obalů svého maxima a již nedokáže vysbírat více. Do žlutých kontejnerů lidé vhodí „pouze“ 69 procent PET lahví uvedených na trh. Ty jsou v nich navíc často znečištěny a jejich recyklace ztížena. Ještě závažnější je skutečnost, že i takto vytříděné PET lahve mnohdy končí ve spalovně nebo na skládce. Nápojové plechovky se téměř nesbírají.
Centralizovaný, průmyslem řízený systém vratných záloh by byl efektivní cestou ke zvýšení sběru nápojových obalů, zajištění dostatku materiálu pro výrobu nových PET lahví a plechovek a omezení pohozených odpadků. Tak to již funguje v 10 evropských zemích (a brzy bude fungovat na Slovensku). Expertní studie i zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že zavedení záloh v Česku dává smysl. Dle průzkumu společnosti KANTAR TNS je podporuje i 83 procent obyvatel. Bohužel, zodpovědné úřady, především ministerstvo životního prostředí, této věci nevěnují dostatek pozornosti.
Je dobrou praxí před rozhodnutím pečlivě zvážit všechny alternativy a získat si dostatek relevantních informací. České ministerstvo životního prostředí tak ale nepostupovalo a navzdory nutnosti dosáhnout evropského cíle 90procentního sběru plastových lahví se přiklonilo k intenzifikaci stávajícího systému tříděného sběru.
K rozhodnutí kupodivu nepotřebovalo žádnou fundovanou studii realisticky hodnotící tuto intenzifikaci, naopak založilo své rozhodnutí na neprofesionální a tendenční „studii“, která kriticky přistoupila jen k vratným zálohám a cestu intenzifikace pouze zmínila, bez náznaku jakékoli analýzy. Navíc se vůbec nevěnovala sběru a recyklaci plechovek, ačkoli podle stávajícího návrhu zavedení záloh dává smysl zahrnout současně i plechovky, z nichž se v ČR stává problém stále naléhavější.
Nápojové obaly mají možnost stát se nejvíce cirkulární komoditou a pomoci vyčistit českou přírodu. Státní úřady však zůstávají k volání průmyslu hluché a odmítají jakoukoli změnu.
Současný systém funguje, tvrdí Trylč
Problematika třídění a recyklace odpadů, včetně obalů, se v poslední době ve veřejných diskusích redukuje pouze na PET lahve, které ale tvoří jen část celého problému. ČR musí na základě již platné evropské směrnice o odpadech zvýšit recyklaci komunálního odpadu na 55 procent v roce 2025, 60 procent v roce 2030 a 65 procent v roce 2035.
V praxi to bude znamenat zvýšení míry recyklace komunálního odpadu o statisíce tun. Zálohový systém na PET lahve a plechovky může přispět ke zvýšení recyklace komunálního odpadu maximálně o 20 tisíc tun. Přitom je potřeba důsledně vyhodnotit efektivitu, účelnost a potenciální rizika každé zásadní změny nastaveného systému nakládání s komunálním odpadem.
Aktuální systém třídění komunálních (zejména plastových) odpadů je plně funkční a patří k nejlepším v rámci Evropy. Proto MŽP vyhodnocuje i variantu intenzifikace třídění komunálních odpadů díky zlepšování zavedených postupů třídění.
Při zavádění zálohového systému na PET a plechovky existuje negativní zkušenost ze zahraničí, kdy došlo k tomu, že zálohový systém některé spotřebitele od třídění odpadů odradil. V takovém případě by celková míra vytříděného odpadu naopak klesla. Zálohový systém (povinný) by vedle již funkčního (dobrovolného) systému na třídění plastů občanům přinesl nové povinnosti a obecně by pro ně bylo třídění odpadů složitější.
Některé PET lahve a plechovky by se nově odevzdávaly na jiných místech, než jsou klasické barevné kontejnery na ulici. Pro jiné PET lahve by to ale neplatilo. Například pro ty od mléka či sirupů, stejně jako pro plechovky od olejů nebo konzervy, které by nadále patřily do kontejnerů. Stejně tak by se do žlutých kontejnerů měl dále nosit odpad z PET obalů, které se používají například na kosmetiku.
Nutno ještě zdůraznit, že zálohovaná PET lahev bude pořád lahví na jedno použití. Po vrácení se „sešrotuje“ stejně jako lahev ze žlutého kontejneru a nebude se používat opakovaně jako například lahve od piva.
Přitom platí, že čím jsou systémy třídění odpadů jednodušší, tím jsou občané ochotnější je využívat. Už dnes lidé říkají, že netřídí odpady, protože nemají v domácnosti dostatek místa. Navíc PET lahve i plechovky se musí pro zálohování odevzdávat vcelku, nemohou se sešlápnout nebo zmačkat.
To by mohlo v konečném důsledku vést k tomu, že lidé sice budou chodit vracet nápojové obaly do obchodů, ale přestanou třídit jiné odpady. ČR by pak mohla sice dosahovat vysoké míry sběru PET lahví, ale poklesla by celková míra třídění.
Další problém představuje fakt, že zálohový systém nijak nesníží zájem lidí, kteří si kupují nápoje „na cestu“ a záměrně nezamýšlejí obal vracet do obchodu. Dá se tedy očekávat, že výrobci nápojů půjdou poptávce vstříc a může dojít k přesunu určitých nápojů do nezálohovaných skleněných obalů na jedno použití.
Na životní prostředí má přitom právě nevratné sklo v porovnání s jinými materiály nejhorší dopad (vysoká spotřeba energie a vysoká produkce skleníkových plynů spojená s výrobou). Ten, kdo je dnes schopen vyhodit PET lahev do přírody nebo na ulici, přitom zcela jistě nebude mít problém udělat to samé s lahví z jiného materiálu.
MŽP má tedy za to, že zavedení zálohového systému by bylo v současné situaci nekoncepčním zásahem do stávajícího systému třídění odpadů. Už v současné době totiž vytřídíme 80 procent všech PET lahví uvedených na trh.
Samozřejmě jako MŽP zvažujeme možné způsoby, kterými třídění komunálního odpadu a jeho následnou recyklaci vylepšovat, a každé navržené řešení musíme následně podrobit kritickému pohledu tak, abychom nejen byli schopni plnit všechny evropské cíle v oblasti nakládání s odpady, ale hlavně abychom eliminovali dopad na životní prostředí.
Text původně vyšel v podzimním vydání Forbesu NEXT.
