Kampus Hybernská v Praze letos podeváté ožije ilustrací a komiksem. Ode dneška, tedy od 22. září, až do středy 28. září se zde odehraje festival Lustr, který představí tvorbu ilustrátorů z Česka i zahraničí a na kterém budou vystavovat velká zavedená jména i mladé talenty.
Na doporučení z programu jsme se zeptali kurátorky festivalu Barbory Müllerové a jeho ředitelky Naděždy Bilinové. Na co se ony samy na festivalu nejvíce těší a může být podle nich investice do ilustrace v dnešní době lukrativní?
„Při pořádání Lustru je zásadní, aby byl festival zábavný a různorodý. To se nám, myslím, daří udržet,“ říká Naděžda Bilinová. „Nejvíce mě potěší, když potkám někoho, kdo je nadšený z vystavujících, kteří třeba mě osobně moc neoslovili, a mí favorité zas nezaujmou jeho,“ dodává.
Různorodost festivalu se projevuje i v jeho vizuálu, který každý rok připravuje jiný ilustrátor. Tentokrát je to Jakub Bachorik, který loni vyhrál cenu diváků. „Myslím si, že festival má přibližovat lidem práce ilustrátorů a zároveň pro umělce nastavit laťku, díky níž se profesně posunou dál,“ vysvětluje ředitelka.
Nápad od Tomski & Polanski
„První ročník festivalu jsme pořádaly pod hlavičkou knihkupectví PageFive,“ vzpomíná Bilinová. Vznikl tak, že ji oslovila Pražská správa nemovitostí s tím, že má prostor a ráda by ho poskytla umělcům jednak jako ateliéry, jednak k pořádání akce.
Naděžda Bilinová, ředitelka festivalu
„Přemýšlely jsme, co by se dalo udělat, a pak přišla moje kamarádka Ilona Polanski z dua Tomski&Polanski, že v Česku chybí festival pro ilustrátory. Vzhledem k tomu, že jsme v PageFive prodávali plakáty současných ilustrátorů a byli na ně tak úzce napojeni, nápad jsme se rozhodli uskutečnit. Výstava měla velký úspěch a příští rok už slavíme deset let.“
Festival původně vznikl jako volná přehlídka bez spojujícího tématu. „Před třemi lety jsme tento koncept opustily a výstavní program festivalu se rozrůznil. Volná sekce, v rámci které se autoři nemusí řídit žádným tématem, zůstala, ale je to jen jedna z letošních šesti výstav,“ doplňuje Barbora Müllerová, kurátorka letošní hlavní výstavy s tématem Divočáci.
Dnes této části výstavy říkají Showcase mladých talentů a je věnována začínajícím ilustrátorům a komiksovým tvůrcům, kteří se do ní každý rok hlásí v rámci open callu. Přihlášky chodí z celého světa a vystavující z nich vybírá odborná porota. „Je to prostor pro začínající tvůrce a myslím, že jim zviditelnění na Lustru může dost pomoct. Ostatní výstavy jsou potom už kurátorované a vystavující do nich zveme sami,“ vysvětluje Müllerová.
Tuzemské legendy i zahraniční Divočáci
Kurátorka Barbora Müllerová
Co by tedy podle Barbory Müllerové návštěvníci letošního Lustru určitě neměli minout? „Je těžké vybrat jeden hlavní tahák, těch skvělých ilustrátorů a komiksových tvůrců je opravdu hodně,“ přemýšlí Müllerová. „V hlavní výstavě Divočáci bude k vidění třeba autorský komiks Jiřího Šalamouna, autora slavného Maxipsa Fíka. Pan Šalamoun bohužel během příprav výstavy zemřel. Ten komiks ale dosud nebyl tak úplně k vidění a je to poměrně rarita,“ říká.
Ilustrace Jiří Šalamoun
Ve stejné expozici budou také originály ilustrací z posledních knížek Václava Kabáta a Zdeny Kabátové Táborské, což jsou rovněž legendy české ilustrace a s panem Šalamounem se Kabátovi kamarádili.
„Skvělí budou také zahraniční hosté. Z Berlína přijede Paul Waak, to je hodně divoký kreslíř, potom z Lince ilustrátorka Sarah Maria Schmidt neboli Haras Ananas. K divácky hodně vděčným bych určitě zařadila práce výtvarnice Egle Zvirblyte, to je dnes v ilustraci hodně velké jméno a na její výstavu se moc těším. Z komiksové sekce bych pak vypíchla španělskou autorku Carlu Berrocal, s níž se na festivalu budete moct potkat i v rámci debaty o českém a španělském komiksu a povede u nás workshop,“ láká na rozmanitý program jeho kurátorka.
Ilustrace Paula Waaka
Ilustrace jako dobrá investice?
Návštěvnická základna Lustru je podle Barbory a Naděždy opravdu široká. „Chodí zkrátka lidé, kteří se zajímají o kulturu, rodiny s dětmi, školní skupiny, senioři, studenti a fanoušci ilustrace, ilustrátoři, nakladatelé. Každý rok taky přijíždějí kurátoři zahraničních festivalů a galerií, za což jsme hodně vděčné, daří se nám díky tomu českou ilustraci šířit i dál do světa,“ říká kurátorka.
Loni byla na Lustru jako host například Maru Aguzzi, ředitelka festivalu Gran Salón Mexico, a čeští ilustrátoři ji oslovili natolik, že je pozvala vystavovat do Mexico City. Letos v listopadu tam tak budou otevírat malou výstavu pěti českých ilustrátorů.
Sběratele umění ale podle Barbory zatím na Lustru příliš vidět není. „Ilustrace i komiks pořád nemají v Česku úplně na růžích ustláno, ty obory dost trpí podfinancováním a ani v oblasti sběratelství nejsou úplně etablované,“ vysvětluje Müllerová. „Pořád platí, že pokud budu stejnou kresbu prodávat jako ilustraci, ceny budou výrazně nižší než u volného umění, a to nezávisle na kvalitě a invenci té kresby,“ dodává.
To podle ní ale neznamená, že se ilustrace neprodává. Spíš než větší sběratelé či investoři o ni prý ale mají zájem obyčejní lidé. „Nicméně myslím, že je to velká příležitost, protože investice do ilustrace je ještě hodně neobjevená. I u autorů, kteří se věnovali jak ilustraci, tak volné tvorbě – ať už malbě, nebo grafice –, se mnohem dráž prodává právě volná tvorba. Spousta naprosto geniálně ilustrovaných knížek leží v antikvariátech za směšně nízké ceny, včetně krásně dochovaných prvních vydání nebo malonákladů,“ říká Müllerová.
Dodává však, že se situace pomalu mění a třeba publikace ilustrované Toyen nebo Vojtěchem Preissigem už se nekupují tak snadno. „U knih třeba právě Jiřího Šalamouna to bude nepochybně zanedlouho platit taky. Až budou takhle slavní mladí autoři, kteří dnes vystavují na Lustru, budu se svojí knihovnou za vodou,“ předpovídá Müllerová.
Pomoc Ukrajině a oslava přeživších
Kromě hlavní výstavy a volné přehlídky mladých talentů bude letos na LUSTRU také mnoho menších doprovodných výstav. Například ilustrátorka Saki Matsumoto kurátorsky připravila výběr současných japonských ilustrátorů a ve spolupráci s ukrajinským spolkem Pictoric vznikla výstava současných ukrajinských válečných plakátů.
„Ty budeme po celou dobu festivalu nabízet v online dražbě, jejíž výtěžek poputuje přes Člověka v tísni na Ukrajinu. Další výstava představí výsledky práce Sympozia ilustrátorů v Broumově, ale máme také spoustu doprovodného programu, dílny pro děti i dospělé, prezentace tvůrců, debaty. Hodně oblíbená jsou živá komiksová čtení, na ty chodí spousta lidí a vždycky je to jiné,“ vyjmenovává Barbora. Sama se prý hodně těší na Lustr Talks, což jsou dva večery o festivalovém víkendu, kdy výtvarníci osobně prezentují svoji práci.
Na příští, kulatý ročník Lustru pak kurátorky připravují něco speciálního. Chystají totiž větší spolupráci s celou řadou zahraničních festivalů ilustrace, komiksu a uměleckého self-publishingu.
„Vlastně by to měl být takový metafestival, výstava, v rámci níž by různé sekce kurátorovali lidé z různých festivalů po celém světě. Chtěli bychom je také propojit prostřednictvím webu, kde by člověk našel informaci o různých akcích v oboru. Dřív tuhle funkci plnila tištěná periodika, dva nejdůležitější ilustrátorské magazíny, španělské Minchó a britský Varoom, ale oba během covidu zanikly. Vlastně zaniklo i dost festivalů samotných. Takže by to měla být taková oslava přeživších,“ uzavírá Barbora.
