Vyměnit chlopeň dnes může lékař bez toho, aby rozřízl hrudní kost a sáhl rukou na pacientovo srdce – pomocí katétru zavedeného tříslem. Moderní technologie vládnou medicíně, jenže Česko jich musí podle odhadu primáře kardiologie Nemocnice Na Homolce Petra Neužila až 90 procent dovézt ze zahraničí. Jen několik úspěšných firem zachraňuje pověst tuzemské medicínské techniky.
Patří mezi ně například výrobce zdravotnických postelí a matrací Linet nebo společnost BTL, která se specializuje mimo jiné na přístroje pro kardiologii, fyzioterapii nebo estetickou medicínu. Úspěchy v poslední letech zaznamenaly i některé startupy, například Mindpax, který vyrábí sledovací náramek pro duševně nemocné. Dobrá zpráva ale podle Neužila je, že zdravotní pojišťovny jsou moderním technologiím posledních několik let nakloněné, a tak se českým nemocnicím daří je pořizovat.
Přitom v šedesátých letech minulého století patřilo Československo k zdravotnickým velmocem. Úspěch slavil třeba zdejší kardiostimulátor. „Nebyla to žádná druhá liga, ale úžasný přístroj, i když byl vyvinutý téměř na koleně. Šlo o světový unikát, který jako první využíval českými lékaři navrženou metodu úpravy pulsu. Jenže spousta lidí pak v době normalizace odešla do emigrace a nebyl, kdo by ve vývoji pokračoval,“ podotýká Petr Neužil.
Výroba kardiostimulátoru se přesunula do Tesly Valašské Meziříčí, přístroj zaostával a byl poruchový, přestával bez výstrahy fungovat, což bylo pro pacienty nebezpečné. Porevoluční akvizice se Siemensem se příliš nepodařila. I stomatologická křesla se značkou Chirana, která dodnes funguje na Slovensku, musela dnes vyklidit ordinace jiným výrobcům.
Neužil naopak chválí českou společnost BTL, která vznikla na zelené louce a dnes je ve vynikající kondici. Své výrobky, mimo jiné zapisovače EKG, defibrilátory nebo přístroje pro estetickou medicínu, úspěšně také vyváží. „Spolupracuji s nimi na vývoji katetrizační techniky. Firma je finančně silná a hodně peněz investuje. Je příkladem, že to jde. BTL nemá ve svém sektoru v Česku konkurenta. Jsem patriot, proč bych měl pracovat pro izraelské nebo německé firmy, když můžu pro české,“ doplňuje Neužil.
Jako další příklad dalšího českého úspěchu uvádí zmíněný Linet, který se stal pátým největším světovým výrobcem zdravotnických lůžek. A taky prakticky „z garáže“.
České zdravotnictví je podle Neužila v docela dobré kondici, ale co se týče nových technologií, je závislé na dovozu, víc než by bylo třeba, a musí proto nakupovat za světové ceny. O nich se naopak nedá mluvit v případě ocenění práce českých zdravotníků. Zatímco špičkový kardiolog v New Yorku si vydělá až 600 dolarů za hodinu a běžně se hodinová sazba podobného amerického specialisty mimo New York pohybuje okolo 400 dolarů, v Česku je podle Petra Neužila úspěch šest set korun.
„Jistě, nedá se to zcela srovnávat, životní náklady v New Yorku jsou výrazně vyšší,“ říká s úsměvem. Zároveň konstatuje, že čeští zdravotníci svými odměnami vlastně nákup nových technologií dotují. Nejenže jsou jejich odměny výrazně nižší, ale je jich i mnohem méně než těch amerických či německých.
Magnetická navigace amerického startupu Magnetecs. | Foto Magnetecs
Mnoha špičkovým zahraničním lékařům patří podíly ve firmách, které zdravotní techniku vyrábějí – podílejí se na výzkumu, vývoji i uvedení do praxe a zároveň společnosti spoluvlastní. Podobná praxe se stává běžnou i v Česku. Na otázku, zda je i Petr Neužil, který je předním odborníkem na léčbu srdečních arytmií, spoluvlastníkem v podobné společnosti, odpovídá, že by lhal, kdyby tvrdil, že ne.
To, že špičkoví lékaři dělí čas na ten, kdy léčí, a ten, který věnují výzkumu a uvádění nových technologií do praxe, nepovažuje za konflikt zájmů. I když to v Česku ještě příliš obvyklé není.
„Kdo jiný než lékař, který se denně setkává s mnoha pacienty, by se měl účastnit vývoje nových technologií,“ míní. „Dostanu nápad, přesvědčím investory, sdružím prostředky a začnu vyvíjet něco, co bude pacientům pomáhat a bude se dobře prodávat. V Česku je ale uvažování ještě jiné, v Americe může být lékař legitimně vizionář a tvůrce. Je to stejné, jako když vymyslím, aby kráva dojila více mléka,“ dodává s nadsázkou.
Zdravotnictví je byznys jako každý jiný, byť eticky regulovaný a udržitelný, i když se na to v Česku ještě občas zapomíná. „Kdyby nebyl, nevznikalo by nic nového, nevyvíjely by se moderní technologie. Ale představa, že je zdraví zadarmo, obecně mezi lidmi přetrvává! No není! Nahravá tomu i skutečnost, že neexistuje možnost připojistit si u zdravotní pojišťovny nadstandardní péči. Ba naopak, výraz nadstandardní je téměř sprosté slovo. Každému rovným dílem. Mám svou teorii, proč to tak je,“ říká.
Jedním z důvodů, kromě toho, že je to politicky velmi nepopulární opatření, možná je i skutečnost, že by tak bylo příliš vidět do hospodaření. Ten, kdo by si připlácel, by chtěl sledovat, jak se s jeho penězi zachází.
„Ale výhoda by to byla pro nás všechny, protože v systému by bylo víc peněz a zlepšily by se podmínky nejen pro ty, kdo si připlácejí, ale i pro lidi, kteří hradí jen základ. Třeba by se tak mohlo zkrátit čekání na některé zákroky,“ myslí si Neužil. S nákupem nových technologií ale velký problém není.
„Někdy vládne představa, že v čele pojišťoven sedí banda ignorantů, ale to je omyl. Zdravotním pojišťovnám se navíc v posledních letech povedla jedna užitečná věc. Ceny technologií byly velmi vyšponované. Třeba defibrilátor, který se implantuje přímo do těla, stál v roce 2009 okolo milionu korun. Teď se jeho cena pohybuje zhruba od dvou do tří set tisíc korun. Kdyby pojišťovna netlačila na prodejce, ceny by rostly dál,“ uvádí příklad.
Ochota platit za nákup nových medicínských prostředků je posledních zhruba sedm let ze strany většiny pojišťoven včetně VZP dobrá. „Společnost je totiž poměrně vnímavá k novým technologiím a podporuje je a to se přesně týká i zástupců pojišťoven. Jenže u těch je pak důležitý i fakt, že oni na to musí vynaložit peníze navíc,“ konstatuje Neužil.
Kardiolog Petr Neužil. | Foto archiv
Jako příklad uvádí TAVI, tedy punkční technikou katétrem zaváděnou aortální chlopeň. Od 60. let až do roku 2008 to byla doména kardiochirurgie. Na konci prvního desetiletí 21. století ale vyvinul startup CoreValve (dnes Medtronic) chlopeň, kterou lze implantovat přes katétr zavedený do těla tříslem, není tedy nutná velká operace srdce. Nejdřív se metoda zkoušela na velmi rizikové populaci a postupně se zjistilo, že je výhodná pro všechny skupiny pacientů.
V této chvíli je perspektiva, že v krátké budoucnosti se až v 90 procentech případů bude tato chlopeň zavádět pouze katetrem. Pacient může jít po třech dnech domů, na rozdíl od „velké“ operace, kdy musí být v nemocnici 10 dnů a z ní jede rovnou do lázní. Díky úspěchu metody TAVI se už přidali další výrobci.
Když nemocnice pořizuje novou technologii, je to vždy jednání tří stran – nemocnice a jejího specialisty, výrobce nebo distribuční firmy a zdravotní pojišťovny a to vše je zastřešeno vyhláškou ministerstva zdravotnictví. „Nové technologie se nenakupují z takzvaných zálohových paušálních plateb, které dostáváme od pojišťovny, ale děje se to formou dohadovacího řízení. Je třeba vyjednávat,“ vysvětluje Neužil.
On sám měl možnost v polovině devadesátých let zůstat a léčit v USA. „Jsem spokojený tady, rád trochu provokuju, nikoli pacienty, samozřejmě, spíš instituce. A tam bych nemohl. Třicet let pracuju v jedné nemocnici, i když tak asi dvakrát změnila jméno, a mám jednu ženu,“ směje se muž, který zůstává v práci i ve volném čase a snaží se do nemocnice dostat zcela nové technologie, které jsou někdy ještě ve fázi klinického testování.
Tak jako to bylo v případě magnetické navigace katétru amerického startupu Magnetecs. Technologii získala Nemocnice Na Homolce před sedmi lety zdarma, protože byla v ověřovací fázi klinického výzkumu. Stálo ji to jen peníze na přípravu sálu, tedy asi dva miliony korun. Přístroj už v provozu ale není, nikoli vinou nemocnice, nýbrž proto, že zkrachoval výrobce a nemá kdo zajišťovat servis.
„Je důležité, že i v této covidové době, kdy byla významně omezena hlavně mezinárodní spolupráce, dokážeme úspěšně dotáhnout do konce řadu projektů, které přinášejí nové technologie. V měsíci srpnu to bylo například prvně na světě použité trojrozměrné ultrazvukové vyšetření srdce pomocí do srdce zavedeného katétru. A to může významně usnadnit bouřlivě se rozvíjející katétrem prováděné výkony na srdci a třeba omezit zbytečné použití rentgenového záření. Jsem proto stále optimistou,“ říká Petr Neužil. Jeho obor má obrovskou budoucnost. Srdeční arytmie se totiž staly další civilizační nemocí.
