Ze zpráv to vypadá skoro beznadějně – jako kdyby Čína otevírala novou megastavbu každý měsíc a zahanbila s ní vše na Západě. Přesto v tomto stavebním závodu, kde Čína rozhodně nepolevuje, ještě nejsme kompletně ztraceni.
Komunistická země má přitom jistě k získávání nejrůznějších nej motivaci – v Číně žije o stovky milionů lidí více než v Evropě a Severní Americe, a tak mnohdy potřebuje mohutnější stavby. Ve kterých nás loni porazila a co se nám naopak povedlo postavit větší, delší či vyšší?
Nejvyšší budova
423 metrů (Spojené státy) versus 409 metrů (Čína)
Foto Jfendi, CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0), via Wikimedia Commons (https://commons.wikimedia.org/wiki/File:270parkave_from_empirestate_03_14_2025_(cropped).jpg)
Foto Cz4523, CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/), (https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=170393822)
Přestože v Číně loni vyrostlo na 3500 mrakodrapů, titul toho nejvyššího dokončeného patří Spojeným státům a JPMorgan Chase Tower. Třicátá pátá největší budova na světě stojí na adrese 270 Park Avenue v New Yorku a je šestou nejvyšší budovou ve městě.
Její stavba vyšla na tři miliardy dolarů, tedy na 62 miliard korun, a je centrem stejnojmenné společnosti JPMorgan Chase, největší bankovní instituce ve Spojených státech.
Jejím největším protivníkem z Východu je osmdesát podlaží vysoký mrakodrap Ningbo Center. S jeho stavbou dělníci začali na začátku roku 2019 a v dubnu loňského roku jej otevřeli nejen pracovníkům nových kanceláří, ale také turistům. Vrchních dvacet podlaží totiž zabírá luxusní hotel společnosti Ritz-Carlton.
Přesto mohlo srovnání dopadnout jinak. Minulý rok měla otevřít také věž Shandong IFC, dnes už třicátá největší budova na světě. V mezinárodním finančním centru však ještě probíhají poslední dostavby a přípravy interiéru.
Nejdelší tunel
32,9 kilometru (Rakousko) versus 22,13 kilometru (Čína)
Foto Karl Heinz Ferk, CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/), https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=181527622
I v budování toho nej pod zemí je Západ na vrcholu – alespoň tedy Rakušané, kteří loni otevřeli Koralmský železniční tunel ve Štýrsku a Korutansku. Ten měří necelých 33 kilometrů a zkrátil jízdu osobních vlaků z téměř tří hodin na tři čtvrtě hodiny.
Přestože čínský vyzyvatel v horách Ťan-šan čítá jen 22 kilometrů, své nej má také – je nejdelším dálničním tunelem na světě. Ten zkrátil cestu nelehkým terénem ze sedmi na tři hodiny, zaměstnal na tři tisíce dělníků a vyšel na téměř osmdesát miliard korun.
Největší obchodní centrum
80,5 tisíce metrů čtverečních (Německo) versus 256 tisíc metrů čtverečních (Čína)
Foto lead8
Další kategorií na tomto seznamu, ve které Evropa nad Spojenými státy loni vyhrála, je nakupování. Na začátku dubna totiž v Německu otevřel obchodní dům Westfield Hamburg-Überseequartier, který nabízí místa pro dvě stovky obchodů na více než osmdesáti tisících metrech čtverečních maloobchodní plochy.
Loni v dubnu také po rekonstrukci otevřel rumunský Mall Moldova, který s rozšířením dosáhl plochy ve velikosti více než 110 tisíc metrů čtverečních.
Jenže nás i státy Severní Ameriky nakonec v tomto klání Čína porazila. Týden před koncem roku otevřela nákupní centrum Chung-čchiao Čchien-wan InCity MEGA, které zahrnuje místa pro 350 obchodů na ploše 256 tisíc metrů čtverečních.
Loni se jí navíc povedlo dokončit také 250 tisíc metrů čtverečních velký Šen-čen Joy City či Wang-fu-ťing Outlet v Pekingu, v rámci kterého vybudovala zhruba 170 tisíc metrů čtverečních prostoru pro více než pět stovek různých obchodů.
Toto obchodní středisko se nachází v rámci projektu Well Town, které stálo téměř třicet miliard korun a na 500 tisících metrech čtverečních nabízí kromě nakupování například také pětihvězdičkový hotel Nous Land.
Nejdelší most
3,29 kilometru (Spojené státy) versus 10 kilometrů (Čína)
Foto Glabb, CC BY-SA 3.0 ( https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/), (https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=175622150)
Jedním z projektů, o kterých se loni na Západě s udivením psalo, byl most Čchang-tchaj přes řeku Jang-c’-ťiang. Ten měří celkem deset kilometrů a má hlavní rozpětí v délce více než jednoho kilometru.
Hlavně má ale dvě nej – je nejen zavěšeným mostem s největším rozpětím, ale s 352 metry také nejvyšším mostem na světě. Cesta přes řeku se díky němu zkrátila z hodiny na dvacet minut a zahrnuje i železnici s maximální rychlostí 200 kilometrů za hodinu.
Oproti tomu na Západě otevřel v červnu po pěti letech odkladů třikrát kratší Harbor Bridge Project spojující dvě strany města Corpus Christi v Texasu. Ten by měl sloužit 170 let a Spojené státy stál 1,2 miliardy dolarů, tedy 25 miliard korun.
Silným adeptem na pozici toho „nej“ mostu byl i Gordie Howe International Bridge mezi Spojenými státy a Kanadou, ten však země nestihly v roce 2025 dokončit. Podle oficiálních informací už ho stavaři měli v říjnu z věšiny hotový, kvůli testování si však na otevření musel počkat až do tohoto roku.
Celý projekt vychází na 5,7 miliardy dolarů, tedy 118 miliard korun, a při otevření bude 2,5 kilometru dlouhý a 220 metrů vysoký. O tom, že by někdy měl stát, se přitom poprvé začalo seriózně hovořit už na začátku století.
Největší stadion
52,8 tisíce míst (Velká Británie) versus 60 tisíc míst (Čína)
Foto Tim Wu, CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0), https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=167103272
I v kategorii největších sportovních stadionů Západ prohrává. Na jeho Hill Dickinson Stadium ve Velké Británii se vejde pouze 52 769 návštěvníků.
Naopak čínský Da Wan-ťü Wen-chua T’jü-jü Čung-sin, tedy Kulturní a sportovní centrum Velké zátoky, nabízí stadion s prostorem pro šedesát tisíc lidí, sportovní halu s kapacitou dvacet tisíc míst a plaveckou halu pro čtyři tisíce návštěvníků.
V Číně však obřích stadionů loni otevřeli mnohem více – například Šen-čenské sportovní centrum s kapacitou 45 tisíc návštěvníků nebo hongkongský stadion Kai Tak pro padesát tisíc lidí.
Ani jeden z nich však celosvětovým výhercem není – pro to musíme místo východu a západu zamířit na jih.
Prince Moulay Abdellah Stadium v Maroku od září pojme na 69,5 tisíce fanoušků a hostil již sedm zápasů Afrického poháru národů.
Největší muzeum
16 tisíc metrů čtverečních (Velká Británie a Nizozemsko) versus 39 tisíc metrů čtverečních (Čína)
Foto Virgile Simon Bertrand / Zaha Hadid Architects (https://www.zaha-hadid.com/wp-content/uploads/2020/11/08_ZHA_ShenzhenScienceTechnologyMuseum_Photo-by-Virgile-Simon-Bertrand-1387×1080.jpg)
Dobré to pro nás ovšem není ani při pohledu na kategorii, která se moc často v přehledech toho největšího nevyskytuje – muzea. Minulý rok sice byl na nově otevřená v Evropě i Severní Americe bohatý, nejednalo se však o žádné obry.
Kupříkladu V&A East v Londýně zahrnuje šestnáct tisíc metrů čtverečních velký prostor pro kolekci čtvrt milionu artefaktů a 350 tisíc knih a stejně velké je i loni v květnu otevřené muzeum migrace FENIX v nizozemském Rotterdamu.
Podstatně větší však je Muzeum vědy a techniky v Šen-čenu, které rovněž otevřelo ten samý měsíc. Na 39 tisících metrech čtverečních exhibičních prostorů nabízí 950 interaktivních expozic zaměřených na moderní technologie a vědu – k vidění je třeba obří planetárium, simulátor tréninku astronautů, základy programování nebo příklady robotiky či prohlídka lidského těla. Celý areál pak zabírá 130 tisíc metrů čtverečních.
Avšak stejně jako u sportovních stadionů, i u celkové velikosti muzeí dominuje jih. Velké egyptské muzeum už mělo otevřít například v letech 2020, 2021 či 2024, oficiální však přišlo až loni. A že bylo na co čekat – ve sbírce má více než sto tisíc vzácností.
Celkovou plochou ve velikosti 500 tisíc metrů čtverečních je pak druhé největší na světě – před ním je pouze francouzské muzeum umění Louvre. To se čítajíc všeho pod jeho kontrolou rozkládá na 758 tisících metrech čtverečních.
