Astronomové objevili za pomoci nového dalekohledu zatím nejrychleji obíhající planetku, která se na své dráze navíc dostává ke Slunci blíž než planeta Merkur.
Doba oběhu nově objevené planetky s provizorním názvem 2021 PH27 sice trvá 113 dní, a je tak delší než 88 dní, za které Slunce oběhne Merkur, ale oběžná dráha planetky má eliptický a hodně skloněný tvar, takže protíná oběžné dráhy obou Slunci nejbližších planet, Merkuru i Venuše.
2021 PH27 má v průměru asi jeden kilometr a v nejbližším bodě své cesty se k naší mateřské hvězdě dostává na vzdálenost „pouhých“ dvaceti milionů kilometrů. V tu chvíli se ohřeje až na 500 stupňů Celsia – teplotu dostačující na roztavení olova.
I tím překonává obě zmíněné planety: na Merkuru dosahují maximální teploty 430 stupňů a na Venuši, která je sice dál, ale ohřívá ji silný skleníkový efekt, 475 stupňů Celsia.
Z pohledu ze Země zrovna 2021 PH27 zaběhla za Slunce a opět k vidění bude až počátkem příštího roku. Na tu dobu jsou již naplánována další pozorování, která pomohou zpřesnit tvar její oběžné dráhy a umožní i oficiální pojmenování.
„Pochopení populace planetek v sousedství oběžné dráhy Země je důležité k odhalení zejména těch, u kterých je největší pravděpodobnost, že se přiblíží k Zemi za denního světla, kdy je těžké je při běžném pozorování odhalit,“ vysvětluje objevitel planetky Scott S. Sheppard z americké výzkumné organizace Carnegie Institution for Science.
2021 PH27 objevil na snímcích, které 13. srpna za soumraku pořídili astronomové Ian Dell’Antonio a Shenming Fu z Brownovy univerzity v americkém státě Rhode Island. K jejich pořízení použili 570megapixelovou Dark Energy Camera čtyřmetrového dalekohledu Víctor M. Blanco na chilské hvězdárně v Cerro Tololo.
Foto CTIO/NOIRLAB/NSF/AURA/R. SPARKS
Kopule ukrývající čtyřmetrový Víctor M. Blanco | Foto CTIO/NOIRLAB/NSF/AURA/R. SPARKS
Původ planetky 2021 PH27 je prozatím neobjasněný. „Nejpravděpodobněji se oddělila z hlavního pásu planetek mezi Jupiterem a Marsem a její oběžnou dráhu zformovaly gravitační síly planet bližších Slunci,“ domnívá se Sheppard, ale nastiňuje i další možnost.
„Planetka může být i vyhaslou kometou z vnějšku sluneční soustavy, která zabloudila příliš blízko jedné z planet a zkřížila jí cestu. Tomu by napovídal velký úhel sklonu dvaatřicet stupňů,“ dodává astronom.
A jaká tedy 2021 PH27 čeká budoucnost? To se zatím nedá přesně určit, nicméně odborné odhady planetce prorokují, že během následujících několika milionů let zanikne srážkou s některým z nejbližších velkých těles – Merkurem, Venuší nebo Sluncem.
