Mark Zuckerberg má za sebou sérii mimořádně drahých přešlapů – neúspěšné budování Metaverse, marné nadbíhání čínskému režimu i desítky obřích pokut za zneužívání soukromých dat. Jenže ani tyto miliardové problémy a kontroverze nedokážou Zuckerbergovo softwarové impérium vypnout.
Tím nejmedializovanějším a nejnákladnějším Zuckerbergovým omylem posledních let byla snaha o vytvoření takzvaného Metaversa, tedy virtuálního prostoru, kde se lidé budou stýkat podobně jako ve skutečném světě.
Projektu miliardář věřil natolik, že po něm přejmenoval i společnost Facebook, ani to ale nevyvolalo zájem uživatelů. Svět založený na technologii virtuální reality se tak nikdy neuchytil ani u běžných uživatelů, ani u firem, které v něm podle Zuckerberga měly pořádat třeba porady.
Zuckerberg nedokázal uživatele přesvědčit, v čem je lepší si na hlavu nasazovat těžký a nepohodlný hardware než si jednoduše zapnout počítač a kliknout na ikonku aplikace Microsoft Teams nebo Zoom. Objevovaly se také obavy o ochranu soukromí, jelikož Meta prohrála již desítky soudů vztahujících se k soukromí uživatelů.
Vše to vedlo k tomu, že Zuckerberg nechával rok za rokem Metu investovat do virtuální reality více peněz, ty se ale nikdy nazačaly vracet – například za rok 2025 činily roční výnosy pouze 2,2 miliardy dolarů. Jak situaci při odklonu od dlouhodobého a nákladného projektu popisovali někteří novináři, Zuckerberg navrhl řešení, které teprve hledalo problém.
Jenže jakkoliv může celková částka 83,5 miliardy dolarů v textu vypadat, nevysvětlí to situaci tak srozumitelně jako porovnání s jinými projekty. Kupříkladu nejbohatší muž světa Elon Musk dal za sociální síť Twitter v roce 2022 44 miliard dolarů, což dnes po započtení inflace dělá zhruba padesát miliard dolarů.
Na tyto kroky miliardáře reaguje i cena akcií společnosti Meta. Ta se například v únoru 2022 propadla o více než čtvrtinu poté, co firma publikovala výsledky za poslední čtvrtletí fiskálního roku 2021.
Poprvé ve své tehdy osmnáctileté historii zaznamenal Facebook globální mezikvartální úbytek aktivních účtů, přičemž řada mladých v té době odcházela trávit čas na čínskou sociální síť TikTok.
Vliv na propad měla i změna pravidel ochrany soukromí u operačního systému iOS od společnosti Apple, která omezila schopnost softwaru sledovat aktivitu uživatelů napříč internetem. Vedení Mety tehdy investorům přiznalo, že tento krok bude v roce 2022 firmu stát zhruba deset miliard dolarů na ušlých příjmech.
A do propadu se promítl i Metaverse. Projekt, ke kterému již tehdy byla řada investorů skeptická, se ukazál jako nákladnější, než se předpokládalo. To vyděsilo akcionáře, kteří se zalekli scénáře, v němž management obětuje vysoce ziskový reklamní byznys kvůli rizikovému konceptu virtuální reality.
Důvěře v Zuckerberga nepřispěla ani „ofenzíva šarmu“, jak se přezdívá jeho snahám zalíbit se komunistickému režimu v Číně. O ty se pokouší už od roku 2009, kdy tamní vláda zablokovala sociální síť Facebook, protože se obávala, že by ji mohli protestující využívat k organizaci.
Zuckerberg se proto začal intenzivně učit mandarínštinu, pořizovat si komunistickou literaturu a podle svědectví whistleblowerky měla Meta pomáhat čínské vládě s cenzurou. Nic ale nepomohlo, komunistům se Zuckerberg nezalíbil a ten v reakci na to obrátil a do komunistů se pustil.
Důvodem, proč Čína nechce pustit Facebook na domácí trh, ale zřejmě jsou i obavy z toho, že by se Američané dozvěděli o čínských uživatelích až moc. Meta je totiž proslulá obchodním modelem, v rámci kterého maximalizuje extrakci uživatelských dat za účelem mikrocílení reklamy a prodávání dat třetím stranám.
Společnost v honbě za nimi překračuje i legální hranice, jelikož ji za nesprávné nakládání s daty uživatelů soudy po celém světě opakovaně odsuzují. V poslední době zaplatila pokutu například v kauze sběru a monetizace lokačních dat i poté, co uživatel uvedl, že nechce, aby ho aplikace sledovala.
Přes všechny trable a přešlapy se ale Zuckerbergovi i Metě daří. Dokonce i miliardovou pokutu zvládne společnost splatit během několika dní. Není to přitom poprvé, co firma dokázala ustát období silného tlaku a vyjít z něj posílená.
Jedním příkladem za všechny může být rok 2022, kdy se firmě mimořádně nedařilo. Zuckerberg tehdy nařídil „rok efektivity“, během kterého mimo jiné propustil desítky tisíc zaměstnanců a osekal výdaje, čímž společnost zachránil.
