Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří devatenácté místo. Poslední ze sedmadvaceti členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise.
Inovace v ČR podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. ČR se také málo zapojuje do dostupných programů EU.
„ČR je na osmdesáti procentech průměru EU. Alarmující je hlavně to, že za posledních sedm let jsme se prakticky neposunuli, a meziročně jsme si dokonce pohoršili téměř o deset procentních bodů. V meziročním srovnání máme spolu s Kyprem největší propad v Evropě. Inovace jsou přitom klíčovým faktorem ekonomického růstu a konkurenceschopnosti,“ uvedl David Kotris, ředitel společnosti enovation, která se věnuje dotačnímu poradenství.
Role soukromých investičních fondů by podle něj měla být budoucím motorem inovačního růstu. „Vztahy mezi akademickým a komerčním světem stále nejsou na úrovni vyspělých států, investoři se zatím do výzkumu nehrnou a na druhé straně se akademici vstupu komerčních investorů často brání,“ upozornil Kotris.
Zatímco tak Česko rozvíjí základní inovační kapacity, systémové propojení a rozvoj chybějí. To se odráží v malém technologickém rozvoji, nedostatku kvalitních lidí, nízké produktivitě práce a stále nízkém počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí.
ČR se jen okrajově zapojuje do mezinárodních programů zaměřených na podporu výzkumu a vývoje. Na začátku roku se ČR s celkovým počtem 1366 účastí podílela na 1,6 procenta všech účastí členských států EU. V ČR připadá 3,4 účasti na tisíc vědců a inženýrů, což je pod průměrem západní Evropy.
Studie dále uvádí, že mezi silné stránky Česka patří nadprůměrné celkové digitální dovednosti i rostoucí export hi-tech výrobků. Za posledních deset let se také zdvojnásobily podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj.
„Necelých sto miliard je ale pořád ve srovnání s Evropou málo, právě role soukromých fondů musí být výrazně větší a bude hlavním motorem růstu v budoucnosti,“ podotkl Kotris.
European Innovation Scoreboard (EIS) je každoroční odborná zpráva Evropské komise, která přináší hodnocení výkonnosti výzkumu a inovací v zemích EU.
Umožňuje identifikovat silné a slabé stránky národních inovačních systémů a pomáhá formulovat cílené politiky a opatření. Sleduje více než třicet indikátorů, seskupených do čtyř dimenzí, kam patří rámcové podmínky, financování, inovační aktivity a dopady.
