Má starodávný titul a vizáž švýcarského bankéře. Ale nenechte se zmást. Simon de Pury proslul jako showmen a ikonoklast. V umělecké světe se mu už léta přezdívá „Mick Jagger aukčního trhu“. Kvůli jedinečnému stylu, kterým dokáže nejslavnější licitátor dneška proměnit každou aukci ve strhující show s rekordními prodeji.
V devadesátých letech vyšvihl až do čela Sotheby’s international, později se stal na čas spolumajitelem aukčního domu Philips de Pury a pomohl mu k pozici hlavního rivala velké aukční dvojky Sotheby’s a Christie’s. Nakonec si v Londýně založil vlastní poradenskou firmu.
De Pury je jako krysař, jehož svůdná píšťalka dokáže luxovat účty filmových hvězd, hedgeových fondů i miliardářů. „Úhoz kladívka, která odklepne prodej za sto milionů dolarů přináší stejnou euforii, jako když fotbalový kanonýr vstřelí vítězný gól na světovém šampionátu,“ svěřil se de Pury serveru Artnet.
Simon de Pury à Londres dans les locaux de Phillips de Pury & Company.29.03.2010
© Luc Castel
Simon de Pury à Londres dans les locaux de Phillips de Pury & Company.29.03.2010
© Luc Castel
A jak to mág s kladívkem dělá? „Dražby jsou vysoce adrenalinové hry. Uměním dražitele je vytvářet touhu. Jako sběratel velmi dobře vím, že obrazy, která vám unikly, vás bolí ještě léta. Ale nikdy netrpíte kvůli něčemu, co jste si koupili,“ tvrdí de Pury.
„V jeho případě to není jen prázdná klauniáda, Simon má o umění ohromující a komplexní znalosti,“ říká o de Purym Češka Nicola Stava, která se s matadorem aukčního trhu seznámila během vlastního působení v londýnské pobočce Christie’s.
Pro Forbes vedla Nicola Stava s de Purym rozhovor nejen o aktuální situaci na uměleckém trhu, který po covidu dohnala technologická revoluce.
Vzpomínáte si na první umělecké dílo, které vás tak zasáhlo, že jste si uvědomil, že umění se musí stát součástí vašeho života?
Když mi bylo 12 let, vzala mě matka do Arezza. Umění Piera della Francesca znamenalo šok a zjevení, které ve mně vyvolalo celoživotní vášeň pro umění.
Jaký je váš názor na NFT a humbuk kolem rekordních prodejů s tím spojených?
Většina sběratelů se v dospělosti snaží splnit si sny, které měli jako děti nebo teenageři. Včera večer jsem měl večeři s významným sběratelem „fyzického“ umění. K mému velkému překvapení mi řekla, že začala získávat NFT pod vedením svého jedenáctiletého syna. Jeho ambicí je dostat se na jiné planety, až bude dospělý a chce mít možnost vzít si svá umělecká díla s sebou.
NFT především zajišťují unikátnost uměleckému dílu, které lze digitálně reprodukovat donekonečna. To samozřejmě sběratelé hledají. Otevírá se tak možnost vytvářet a sbírat NFT v mnoha různých oblastech. Počáteční horečka již opadla a stále ještě krátká existující stopáž nám umožňuje začít zjišťovat relativní přednosti a kvalitativní rozdíly mezi záplavou nabízených NFT.
Jak digitální prostředí mění trh s uměním obecně?
Trh s uměním zaostával za jakýmkoli jiným trhem, pokud jde o využití technologií. Posledních rok se to mění. Většina sběratelů dnes bez problémů nakupuje díla, která si osobně neprohlédli. Podrobné reporty jim zajistí potřebný komfort a umění je dostupnější pro širší počet lidí. Dalším kladem je fakt, že samotná umělecká díla nemusejí tolik cestovat. Takže osobně v digitalizaci trhu nevidím opravdu žádné zápory.
V posledních letech jsme svědky obrovského rozmachu prodeje současného umění po celém světě. V zavedených českých sbírkách stále převažují staří mistři nebo klasická moderna. Doporučil byste sběratelům dál je držet, nebo je nahradit současným uměním?
Trh s poválečným a současným uměním bude minimálně dalších dvacet let finančně nejpodstatnější částí trhu s uměním. V soukromých rukou prostě nezůstalo dost vynikajících starých mistrů, kteří by podnítili dlouhodobý boom. Jako sběratel byste se měli držet toho, co máte rádi a k čemu máte blízko. Pokud budete kupovat to nejlepší v jakékoli oblasti bez ohledu na obecný vkus a módu, můžete nakonec vlastnit „trofeje“, které jsou imunní vůči neustálému vývoji vkusu.
Co konkrétního byste doporučil začínajícímu sběrateli z České republiky?
Vždy, když začínám pracovat s někým, kdo by chtěl začít se sběratelstvím, snažím se pochopit, co ho baví a jaký má osobní vkus. To zjišťuji tak, že je vezmu na veletrh umění, do muzea, nebo prostě tak, že společně procházíme knihy o umění. Jakmile porozumím jejich vkusu, doporučím jim díla, která mají dobrý potenciál růstu hodnoty a zároveň jsou něčím, s čím budou rádi žít.
Které umělce by měli mít na svém sběratelském seznamu?
Tím se živím, takže stejně jako u kuchaře nečekejte, že vám prozradí svůj oblíbený recept
Tak jinak. Co sbíráte vy sám?
Děti, mám jich pět. A pak také pověry, plastické dinosaury a godzilly, keramické hrnky s obrázky, současné umění a design, fotografie. Je to hodně.
Narazil jste na nějaké české umění nebo galerii, která vám utkvěla v paměti?
Praha je nejen jedno z mých nejoblíbenějších měst na světě, ale také jedna z nejzajímavějších kulturních destinací vůbec. Naposledy jsem tam vedl aukci pro nadaci Petry Němcové. Bohužel nemám dostatečný aktuální přehled o současné umělecké scéně v České republice, ale samozřejmě si vybavuji jména jako Alfons Mucha, František Kupka, Václav Brožík, Zdeněk Sýkora, Oto Coubin, Toyen a podobní umělci, kteří jsou již etablováni na sekundárním mezinárodním trhu s uměním. Občas si všimnu, že některé české galerie vystavují na mezinárodně uznávaných veletrzích umění, jako je Art Basel, což je vždy dobré vodítko a kontrola kvality pro nové sběratele se zájmem o středoevropskou a východoevropskou uměleckou scénu.
Co se vám líbí na práci ve světě umění?
Že se nikdy nenudíte. Nikdy se nepřestanete učit a objevovat nové věci. A konečně lidé, kteří jsou zapálení pro umění a kulturu, bývají podnětní lidé, se kterými se dá trávit čas.
Při své práci se stýkáte se světovou smetánkou. Vzpomenete si na setkání s významným klientem, kdy jste byl opravdu ohromen?
Za svůj dlouhý profesní život jsem měl možnost setkat se s mnoha známými lidmi. Nikdy mě to příliš neohromilo ani nezastrašilo, protože když se s nimi setkáte, uvědomíte si, že se příliš neliší od kohokoli z nás. Existuje však jedna výjimka. S Yoko Ono jsem se seznámil, když před mnoha lety krátce žila v Ženevě. Byl jsem naprosto ohromen. Beatles byli soundtrackem mého mládí. Poslouchal jsem všechna jejich alba, dokud se vinyly a jehly úplně neopotřebovaly. Takže setkání s člověkem, který byl velkou láskou Johna Lennona, na mě udělalo takový dojem, že jsem jen stěží překonával svůj přirozený ostych.
