skip to main content
Forbes History

Miliardy dolarů sežraly krysy. Když Escobar junior vzpomíná na dětství

Rozmazlování potomků má různé podoby, z logiky věci závisí na příjmech rodičů. A když byl vaším otcem boháč astronomických rozměrů, není třeba se žinýrovat: „První motorku jsem dostal ve svých čtyřech letech. Když mi bylo jedenáct, měl jsem motorek už 27.“

Tak vzpomíná na časy hojnosti Juan Pablo Escobar Henao, což napovídá, že tohle rodinné zlato se lesklo krví. Synovi nejznámějšího narkobarona dějin je právě 44 let – v tomto věku jeho otce dostihli a zastřelili.

A tak junior v dokumentu nazvaném Escobar vs. Escobar přiblížil časy, kdy peníze u nich doma představovaly něco naprosto samozřejmého.

Reklama

„Typický víkend vypadal tak, že jen v Miami táta zinkasoval něco mezi padesáti a sedmdesáti miliony dolarů,“ uvedl. „Nikdy jsem nenosil žádné oblečení dvakrát. Odmala jsem byl obklopen samopaly, soukromými letadly, jachtami a luxusními auty. A pytli s miliony a miliony dolarů.“

Jeho vzpomínky jsou většinově zjitřené, neboť luxus vystřídal život na útěku. Celý Escobarův osud snad nejvíc zpropagoval skvělý seriál Narcos a kdo ho viděl, žasnul nad počtem nul, o kterých byla řeč. Vycházely z reality.

„Táta byl jedním z nejbohatších lidí planety,“ říká Escobar junior. Žádné přehánění: třeba britský list Independent odhaduje, že majetek kokainového imperátora činil na vrcholu až třicet miliard dolarů.

Jiné odhady jsou o pět miliard nižší, americký Forbes pak Escobara uvedl do žebříčku světových superboháčů v roce 1987 s „pouhými“ třemi miliardami dolarů – ale pro jistotu s dovětkem „minimálně“.

Odmala jsem byl obklopen samopaly, jachtami, luxusními auty a pytli s miliony a miliony dolarů.

Na tohle totiž žádní auditoři nestačili, už proto, že by riskovali kulku do zátylku. Co také do impéria započítat? Vliv v kolumbijských médiích, které měl de facto pod kontrolou? Nemovitosti veřejně známé i utajované? Soukromou zoo se slony, zebrami a žirafami? Arénu na býčí zápasy v jeho rezidenci nazvané Hacienda Nápoles? Tuny úplatků?

Ze stejného textu Forbesu ostatně pochází hojně citovaný příběh o tom, že Escobar a celý jeho kartel nabídli kolumbijské vládě, že okamžitě splatí státní dluh, pokud na oplátku nebudou v případě zatčení vydáni do USA (právě extradikce byla pro Escobara a spol. největším strašákem).

Reklama

Latinskoamerická země tehdy měla manko asi deset miliard dolarů…

Ne, na drobné se nehledělo, někdy to totiž ani nešlo. Jiná podivuhodnost z escobaronomiky: vzhledem k podstatě narkobyznysu operovali jen s hotovostí a podle bossova bratra odepsali až dvě miliardy dolarů ročně. Peníze buď sežraly krysy, zničilo je počasí nebo se prostě ztratily.

„Vydělával zkrátka tak moc, že jsme takto ztráceli asi deset procent peněz,“ napsal v knize Příběh účetního: Uvnitř násilného světa kartelu z Medellínu.

Za velikost se platí, v tomto případě za velikost „firmy“ na výrobu a distribuci kokainu. Pouze za gumičky na svazky bankovek utráceli jeho muži 2500 dolarů měsíčně; v Kolumbii je to i dnes dobrý plat, přičemž ten mediánový činí obvykle méně než 1500 dolarů na měsíc.

Zároveň dokázala Escobarova rodina uvádět v praxi i ta nejošuntělejší klišé, třeba to o tom, že něčí peníze vyletí komínem. Když už byli společně na útěku, spálili za jeden večer dva, možná tři miliony dolarů – jiné topivo k dispozici neměli a byla jim zima.

V žebříčku Forbesu se Escobar držel celkem sedm let za sebou, jenže přituhovalo po všech stránkách. „Někdejšího krále nahání paramilitární organizace Los Pepes, vláda i DEA. Na jeho hlavu je vypsána odměna jedenáct milionů dolarů,“ píše se ve vydání z roku 1993. „A tak máme důvodné podezření, že brzy zmizí nejen z tohoto seznamu, ale i z tohoto světa.“

Byl to sice drsný, ale správný odhad. Někdejšího superboháče zastřelili při honičce v Medellínu 2. prosince 1993. Část peněz si vzala zpět vláda, část konkurenční kartely, část se rozkradla a mnoho balíků peněz zmizelo v zapomnění. Escobar totiž proslul tím, že si lokalitu pokladů ukládal do jediného místa, kterému bezpodmínečně věřil – do svojí mysli.

I po letech díky tomu tento bezcitný vrah občas ukáže tvář, kterou chtěl lidem tolik vnutit: obličej přátelského a tuze štědrého strýčka. Doslova, neboť loni jeho synovec Nicolás ohlásil, že v jedné z Escobarových haciend našel za zdí pytle s více než osmnácti miliony dolarů.

Některé z těchto bankovek čas definitivně znehodnotil. Celé jmění muže, který byl mocnější než prezidenti, pak rozfoukal daleko důkladněji.

Zbylo jen příjmení, o němž jeho syn upřímně pronesl: „Jakmile se narodíte jako Escobar, nemáte právo na štěstí ani na trochu klidu.“

Reklama
Reklama