Podpůrné vládní programy měly během pandemie pomoct nejvíce zasaženým podnikům a znovu nastartovat ekonomiku. Jen ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo přes dvacet programů, v rámci nichž rozdělilo desítky miliard korun.
Nezisková organizace Hlídač státu teď z dat získaných přímo od ministerstva sestavila databázi největších příjemců covidových dotací.
A přestože v žebříčku najdeme firmy z řád nejpostiženějších odvětví ekonomiky, jako je cestovní kancelář Fisher nebo síť fitness center Form Factory, seznamu kralují společnosti o něco překvapivější: módní řetězce, herny nebo diskont s oblečením Pepco.
V žebříčku třiceti největších příjemců podpory figurují společnosti z nejrůznějších sektorů, od oděvního retailu, který se v seznamu objevuje úplně nejčastěji, až po hračkářství nebo řetězce se sportovním vybavením.
Na vůbec největší dotace z programů ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 84,92 milionu korun si sáhla společnost Ordiczech, pod kterou spadá módní značka Orsay. Na druhém místě se s celkovou částkou dotací ve výši 69,98 milionu korun usídlil diskont Pepco a hned za ním pak s částkou 65,7 milionu korun společnost Alltoys provozující síť hračkářství Bambule.
A to se bavíme jen o programech jednoho vládního resortu. „Je možné, že z jiných programů dostaly těch podpor ještě mnohem více,“ zdůrazňuje Michal Bláha, ředitel organizace Hlídač státu.
Asi nejkontroverznější je skutečnost, že v souhrnu najdeme i firmy, které podnikají mimo jiné v oblasti loterijních her nebo kasin, jmenovitě Net and Games či Gelp. Minulý kabinet přitom již dříve čelil kritice právě za to, že velká část covidových podpor mířila kasinům a hernám.
„Pokud někdo byl vlivem nařízení vlády, byť z vyšší moci, to znamená covidu, uzavřen, tak v tomto případě přece nemůžeme rozlišovat, jestli je to hotel, jestli je to kasino, nebo jestli je to poskytovatel takové či onaké služby. Jakkoli bychom třeba i chtěli. V tu chvíli, kdy je omezen, tak prostě má právo na to, aby dostal, stejně jako všechny ostatní firmy, určitou část nákladu,“ hájil kroky ministerstva v rozhovoru pro iRozhlas.cz bývalý ministr ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.
Podle
ředitele organizace Michala Bláhy nejsou firmy, které se do top třicítky dostaly,
nijak překvapivé. „Je to především textilní a jiný retail – obchody, které byly
v pandemii zavřené. Stejně tak překvapivé nejsou ani zmíněné herny, přece
jen jde o legální byznys, který v důsledku lockdownů utrpěl,“ říká.
„Co ale překvapivé jé, a co také dlouhodobě v Hlídači státu kritizujeme, je to, jak obrovské množství úzce zaměřených podpor se nesystematicky vypisuje,“ dodává. Celkem bylo covidových podpůrných programů kolem padesáti, jen v databázi Covid podpory ministerstva průmyslu a obchodu je jich jednadvacet.
„Běžně tak vznikaly programy, v rámci nichž se o podporu mohla hlásit třeba jen desítka subjektů. V takových případech vzniká obrovský prostor pro lobby, ne-li pro korupci,“ vysvětluje Bláha.
Konkrétně zmiňuje šéf Hlídače státu například program určený výhradně pro rejdaře a přístavy, kterých je v Česku hrstka, nebo dotace pro kolektivní správce audiovizuálních děl. „Správci OSA, DILIA a INTERGRAM si tak mezi sebou rozdělili částku desíti milionů korun, a to i přesto, že jejich podnikání nebylo přímo omezeno,“ říká Bláha.
