skip to main content
Restart

Milionové tóny. Krumlovský hudební festival proběhne v novém termínu. A roztočí ekonomiku

2 minuty čtení

Zapnutí jednoho ze spínačů, kterým má být opětovně nahozena českokrumlovská ekonomika, bude výrazně slyšet. Půjde přitom o libé zvuky: tóny Mezinárodního hudebního festivalu vážné hudby, generujícího výnosy v řádu desítek milionů korun. Půvabným městem sice nebudou rezonovat v tradičním letním termínu, nýbrž až na přelomu září a října, podstatné ale je, že zazní.

Podle prezidenta festivalu Jaromíra Boháče nechtěli pořadatelé v Krumlově připustit osud mnoha hudebních přehlídek a dalších akcí, které koronavirová pandemie zrušila. A to hned z několika důvodů, které Boháč následně vypočítává.

„Na náš festival se opakovaně vrací 65 procent návštěvníků a ty jsme nechtěli zklamat. Současně jsme chtěli pomoci restartovat ekonomiku města žijícího z velké míry z turistického ruchu. Dalším aspektem byla podpora domácí umělecké branže, protože většině interpretů vypadly příjmy. Festival je navíc financován soukromými firmami, které mimo jiné počítají s tím, že si na festival pozvou své hosty a byznysové partnery.“

Letošní, 29. ročník festivalu však nebude jiný pouze z hlediska termínu. Oproti původnímu plánu bude odlišný i program. Ten se bude z logiky věci opírat o domácí umělce, kdy například Španělský večer byl nahrazen Českým. Mění se i místa koncertů – z exteriérů se kvůli podzimní době konání přesunou pod střechu, čímž se zmenší divácká kapacita.

Zachován zůstane pozitivní dopad na ekonomiku. Díky hudebnímu podniku dochází v dvanáctitisícovém městě běžně k navýšení obratu o 60 až 70 milionů korun, z každé vložené koruny se „narodí“ tři. Nestandardní letošek se zřejmě podepíše i na finanční stránce, zisk ve službách cestovního ruchu je ale i tak očekáván.

Reklama

Kromě spolehlivosti pravidelných návštěvníků, z nichž je téměř 90 procent tuzemských, těží ekonomika i z toho, že festival je dojezdový. Cestují na něj mimokrumlovští posluchači (nejvíc z Prahy a Středočeského kraje), takže multiplikační efekt je vyšší, než když návštěvník půjde třeba do Rudolfina – platí totiž nejen vstupenky, ale zpravidla i ubytování, jídlo a další služby.

Festival je jedním z důvodů, proč do Krumlova jezdit opakovaně.

Neprofituje z toho pouze město. „Podle posledního měření přinesl festival do ekonomiky celkově 172 milionů korun a pak jsou samozřejmě i nevyčíslitelné efekty v podobě propagace regionu,“ tvrdí Boháč. „Pojedete-li dejme tomu do Luxoru, budete asi nadšeni, ale pravděpodobně se už nikdy nevrátíte. Festival je naopak jedním z důvodů, proč do Krumlova jezdit opakovaně.“

A peníze, které festival přináší, jsou zase pádným důvodem, proč investovat do kultury. Jaromír Boháč není jen prezidentem krumlovské akce, ale též Asociace hudebních festivalů – a z této pozice může srovnávat.

„Krumlovský festival má letos rozpočet okolo 32 milionů korun, náš nejznámější festival, Pražské jaro, zhruba 85 milionů. Oproti tomu slavný festival v Salcburku má v přepočtu rozpočet 1,2 miliardy. Ale z každého investovaného eura je čtyřnásobná návratnost.“

Boháč navíc dodává příklad z Německa: „Jistě, Němců je devětkrát víc. Zatímco však oni nalili do kultury kvůli koronakrizi 55 miliard eur, u nás to bylo zatím 1,4 miliardy. Korun. Není to kritika konkrétních lidí či vlády. Jen konstatování, jak si Němci uvědomují, že kultura roztáčí ekonomiku a zároveň kultivuje společnost.“

Reklama
Reklama