Vejdou se do dlaně, jejich cena se ale počítá ve stovkách milionů. Čeští miliardáři v posledních letech pronikají do nejvyšší světové filatelistické ligy a skupují rarity, které se na trhu objeví třeba jednou za několik desetiletí. Podívejte se s námi na ty nejcennější kousky v českých rukou.
Ještě před několika lety tvořily okruh českých zájemců o nejdražší filatelii především desítky movitých sběratelů a investorů. Během posledních dvou let se k nim ale podle filatelisty a soudního znalce Davida Kopřivy přidaly další desítky lidí. A spolu s nimi se mění i důvod, proč jsou ochotni za několik centimetrů potištěného papíru zaplatit miliony.
Nejde jim primárně o to, aby známku za pár let prodali se ziskem. „Není již tolik přítomná krátkodobá ani střednědobá investiční racionalita, jako spíše vytváření ‚rodinného stříbra‘ z předmětů kulturní hodnoty na generace dopředu,“ popisuje Kopřiva trend, který výrazněji pozoruje právě poslední dva roky.
Mezi novými kupci jsou podle něj například úspěšní podnikatelé z realitního byznysu nebo IT. Často nejde o celoživotní filatelisty, někteří už ale mají zkušenosti se sběratelstvím výtvarného umění. Vzácné známky přidávají k ostatním aktivům jako další způsob rozložení a ochrany majetku.
Podle Kopřivova odhadu do nich ukládají jednotky procent svého jmění. A dohromady už rozhodně nejde o drobné. „Celkově jde o miliardy. Sbírky v hodnotě stovek milionů už u nás nejsou úplnou vzácností,“ říká.
Rodinné stříbro za stovky milionů
Představa, že bohatí Češi vyměňují zlato, akcie nebo obrazy za známky, by ovšem byla zavádějící. Filatelie jejich ostatní investice nenahrazuje, přidává se k nim. Její zvláštností je mimořádná koncentrace hodnoty.
Předmět za desítky či stovky milionů korun může měřit jen několik centimetrů a být snadno přenositelný. Skutečně špičkové známky navíc existují v několika exemplářích, někdy dokonce v jediném.
S finanční hodnotou se tak propojuje prestiž a samotná radost z vlastnictví. „Jsou tu položky, jichž existuje například jen několik na světě, nebo se dokonce jedná o unikáty, často spojené se zajímavými příběhy, které vás prostě dostanou a vy chcete být jejich součástí,“ říká Kopřiva.
Z některých rarit se podle něj stávají skutečné „must have“ položky.
Právě jejich nedostupnost odlišuje nejvyšší patro filatelie od řady jiných aktiv. Kopřiva používá jednoduchý příklad. Pokud majitel potřebuje hotovost, raději prodá cihlu zlata než výjimečnou známku. Zlato může později znovu koupit. Stejná známka už se ale na trhu objevit nemusí.
„Tu dobrou známku, často unikát, mu zřejmě už nikdo neprodá. Známky dovedou ukázat, jak může být něco nedostupné a že peníze tu nejsou nic platné,“ podotýká.
Špičková filatelie má podle něj také dlouhou historii uchování hodnoty během inflace, hospodářských krizí, epidemií nebo válečných a poválečných období. Má to však zásadní háček. Nestačí koupit libovolnou starou známku. Podobné vlastnosti mají podle Kopřivova odhadu jen asi dvě procenta všech vydaných známek.
Češi proti světu
Známka za sto milionů samozřejmě není stejně likvidní jako akcie nebo zlato. Prodej nejdražších rarit podle Kopřivy obvykle trvá několik měsíců, protože se připravují do aukce. V nejvyšší cenové kategorii se přitom pohybují řádově desítky potenciálních kupců.
„Při rozumném předchozím nákupu a správném marketingu se až na výjimky nestalo, že by se taková známka nebo vzácný dopis prodaly se ztrátou,“ tvrdí Kopřiva s tím, že mezinárodní obchod se špičkovou filatelií funguje už zhruba 150 let.
Nová generace českých kupců navíc nehraje pouze na domácím trhu. Češi nakupují například na aukcích ve Spojených státech nebo Velké Británii.
U nejvzácnějších položek přitom nemusejí stačit čekat na veřejnou dražbu. Dobře to ukazuje akvizice slavných Mauriciů Post Office do české sbírky v roce 2016.
Podle Kopřivy vyžadovala propojení diskrétních informací, osobních kontaktů a zprostředkovatelů ve čtyřech zemích. Jednání trvala zhruba měsíc. Pak začal závod s časem. „Za naší poptávkou se formovala poptávka ze Spojených států. Celý proces jsme tedy urychlili,“ vzpomíná Kopřiva.
Podobné nákupy podle něj změnily i způsob, jakým světový filatelistický trh české sběratele vnímá. „Jsme opět filatelistická velmoc, jako za první republiky,“ říká. Zatímco v devadesátých letech podle něj zahraničí s překvapením zjišťovalo, že „Češi asi mají peníze“, dnes mají tuzemští sběratelé na velkých světových aukcích respekt.
Absolutních ikon světové filatelie existuje minimum, několik z nich ale dnes podle Kopřivy drží právě Češi. Rarit světové úrovně s cenou od zhruba milionu korun jsou pak v tuzemských sbírkách stovky. Vybrali jsme deset těch nejzajímavějších.
1. Mauricius 1847 – Bombay Cover (dvakrát Červený Mauricius Post Office), 170 milionů korun
Nejdražší položkou výběru je dopis, který 4. ledna 1850 odeslal reverend L. Banks z Mauricia Pomocné biblické společnosti v Bombaji. Nese dvě jednopencové červené známky slavné emise Mauritius Post Office a jde o jediný známý dopis na světě s touto dvojicí.
Obálku objevil v roce 1897 na bombajském bazaru Ch. Howard. Později prošla rukama některých z nejslavnějších filatelistů své doby, včetně Alfreda F. Lichtensteina nebo bratrů Weilových.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
2. Mauricius 1847 – Modrý Mauricius Post Office, 130 milionů korun
Jedna z nejslavnějších známek světa byla vydána 21. září 1847 v hodnotě dvou pencí. Z obou hodnot emise Post Office je dnes známo pouze 27 exemplářů – patnáct jednopencových a dvanáct dvoupencových. Řada z nich je navíc natrvalo mimo trh v muzeích či institucionálních sbírkách.
Český exemplář Modrého Mauricia je podle Kopřivy jedním z pouhých dvou svého typu v soukromých rukou. V minulosti patřil například hraběti Philippu von Ferrarymu, Maurici Burrusovi nebo siru Humphreymu Crippsovi.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
3. Mauricius 1847 – Červený Mauricius Post Office, třicet milionů korun
Jednopencová varianta pochází ze stejné legendární emise jako Modrý Mauricius. Český exemplář je podle Kopřivy jedním z pouhých tří kusů svého typu, které se dnes nacházejí v soukromých rukou, a to v celosvětovém měřítku.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
4. Československo 1919 – převrácený přetisk Pošta Československá na zeleném žilkovaném papíru, dvanáct milionů korun
Čtyřkorunová zelená známka s převráceným přetiskem Pošta Československá 1919 je unikát – dochoval se jediný exemplář. Chyba vznikla při přetiskování v pražské tiskárně Unie. V roce 2018 se známka ze sbírky Ludvíka Pytlíčka vydražila v pražském Obecním domě za rekordních 9,3 milionu korun.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
5. Velká Británie 1840 – dvanáctiblok Penny Black, devět milionů korun
Takzvaný „Black Dozen“ tvoří nezoubkovaný spodní krajový dvanáctiblok Penny Black, první poštovní známky světa, z tiskové desky číslo tři. Jde o největší známý blok z této konkrétní desky v soukromých rukou a pochází ze slavné sbírky Chartwell sira Humphreyho Crippse.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
6. Rhodesie 1901 – £100 Cherry Red „Arms“, sedm milionů korun
Známka vydaná v červnu 1901 sloužila především k fiskálním účelům, platila však také pro poštovní styk. Podle aukčního domu David Feldman jsou známy jen dva nepoužité exempláře. Na světovém trhu se podle Kopřivy tato rarita za celou historii filatelie objevila pouze jednou.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
7. Československo 1928 – chybotisk Doplatit (Osvobozená republika), pět milionů korun
Jeden z nejvýznamnějších prvorepublikových chybotisků vznikl při přetisku známky s motivem Osvobozené republiky. Pravděpodobně byl chybně přetištěn jediný stokusový arch, který se následně spotřeboval na poště Praha 14 v Holešovicích. Dochovalo se sedmnáct exemplářů, všechny razítkované.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
8. Sardinie 1858 – dopis se dvěma známkami deset centesimi s převráceným středem „Effigie Capovolta“, pět milionů korun
Při tisku deseticentesimové známky se otočila středová deska s portrétem Viktora Emanuela II. a panovník tak skončil vzhůru nohama. Tento typ chyby je u sardinských známek doložený a v odborné literatuře popsaný jako mimořádně vzácný. Zde unikát s dvoupáskou „capovolta“.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
9. Britská Guyana 1856 – „provisorní vydání“ čtyři centy modrá, tři miliony korun
Čtyřcentová modrá pochází z provizorní emise Britské Guyany. U varianty na celobarevném papíru je známo pouze dvanáct exemplářů, dalších dvanáct existuje na papíru zbarveném jen z přední strany. Patří mezi klíčové rarity Britského impéria.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
10. Lombardsko-Benátsko 1858 – dopis se čtyřbarevnou frankaturou první emise, tři miliony korun
Dopis se čtyřbarevnou frankaturou první emise je podle Kopřivy jedinou známou „quadricolore“, u níž se všechny čtyři barvy nacházejí na přední straně.
Foto: Scan z archivu Davida Kopřivy
Existuje také pětibarevná „pentacolore“ se všemi hodnotami první emise, jejíž cena se pohybuje kolem třiceti milionů korun.
