Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák v pondělí jmenoval svým zmocněncem pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura ekonoma Petra Zahradníka. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovala Dvořákova mluvčí Veronika Lukášová.
O obnovení funkce národního koordinátora pro euro některé vládní strany začaly hovořit poté, co se mimo jiné po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla o případném přijetí společné evropské měny začalo více diskutovat.
Zatímco čtyři vládní strany – STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti – jsou pro, negativně se k tomu staví občanští demokraté. Posledním národním koordinátorem pro zavedení eura byl do roku 2017 Oldřich Dědek.
Zahradník je ekonom a analytik, který se specializuje právě na Evropskou unii. Je také členem Národní ekonomické rady vlády či součástí EuroTeamu při Evropské komisi. Zahradníkovo jmenování do funkce je podle Dvořáka snahou podpořit společenskou odbornou debatu o výhodách a rizicích přijetí eura, poznamenal ministr později v tiskové zprávě.
Hlavní agendou nového zmocněnce bude zapojení do expertní diskuse o plnění takzvaných maastrichtských kritérií a budoucím přijetí společné evropské měny, monitoring a analýza ekonomické stránky vstupu do eurozóny a poskytování odborné podpory Dvořákovi. Spolupracovat bude Zahradník také na připomínkování materiálů mířících do vlády.
Funkce je podle tiskového oddělení ministra zřízena na dobu neurčitou. „Z obsazení této pozice nevznikají žádné další finanční náklady, neboť Petr Zahradník již v současné době působí jako poradce ministra,“ dodal úřad.
„Věřím, že díky novému zmocněnci budeme schopni reagovat na hlavní námitky z řad odborné veřejnosti a přesvědčit co nejvíce občanů, že co nejrychlejší plnění všech maastrichtských kritérií, k čemuž se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, je v zájmu nás všech,“ poznamenal Dvořák.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než jeden a půl procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než jeden a půl procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu a maximální míru zadlužení na šedesát procent HDP.
Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
