Spotřebitelské ceny začaly výrazněji růst už po pandemii. K důsledkům pandemických výkyvů poptávky a narušení dodavatelských řetězců se na začátku letošního roku přidala válka na Ukrajině a s ní spojené zdražování energií. Vysoké ceny plynu, elektřiny a ropy se v podobě prudce rostoucích nákladů firem navíc odrážejí ve zdražování ostatního zboží a služeb. Česká republika je se svými osmnácti procenty zemí s pátou nejvyšší inflací v Evropské unii. V porovnání s Tureckem jsou na tom však dobře i Baltské státy, které se na žebříčku zemí unie s nejvyšším meziročním tempem zdražování vyskytují pravidelně.
Míra inflace v Turecku se v říjnu v meziročním srovnání dostala na 85,5 procenta. Na tuto úroveň se zvýšila ze zářijové hodnoty 83,5 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny v Turecku vzrostly o 3,5 procenta. Ve čtvrtek tak oznámil turecký statistický úřad.
Ceny v Turecku prudce stoupají už asi rok, před dvěma lety byla míra inflace nad jedenácti procenty. Nyní je na dalším maximu za dvacet čtyři let. Tempo růstu cen ukazují především ceny výrobců, které se v říjnu meziročně zvýšily o 157,7 procenta. Výrobní ceny se pak s časovým posunem promítají do cen pro koncové zákazníky.
V Turecku se na vysoké míře inflace podílí více faktorů. Stojí za ní už delší dobu slabá lira, která zdražuje dovážené zboží. Zásobování komplikují problémy dodavatelských řetězců, částečně kvůli válce na Ukrajině pak stoupají i ceny energií a surovin. Turecká centrální banka na rozdíl od jiných centrálních bank nebojuje proti vysoké inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu naopak za poslední rok několikrát snížila.
