Rok po ruském vpádu na Ukrajinu se svět hluboce proměnil. Ukrajina prokázala, že není jen pěšákem v mezinárodní politice, ale jakožto silná země se rve o svou svrchovanost a nezávislost.
Ruská armáda vrší válečné zločiny a Putin svou zemi zatáhl do pozice světového vyvrhele. Na výroční bezpečností konferenci v Mnichově probírali lídři a lídryně demokratického světa další kroky, jak čelit ruské hrozbě nabourání euroatlantické stability – a jak podpořit ukrajinskou obranu.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov se v exkluzivním online rozhovoru pro americký Forbes ohlíží za uplynulým válečným rokem a hodnotí současnou situaci.
V posledních měsících vás ruská armáda zasypává raketami. Čekáte velký ruský útok?
Když jim došlo, že nás neporazí, začali terorizovat civilní obyvatelstvo. Chtěli zničit naši infrastrukturu a uvalit zemi do temnoty a chladu, bez přístupů k vodě a elektřině. Mysleli si, že tím spustí paniku a dotlačí nás k jednání podle jejich podmínek. Jenže takhle taktika jim nevyšla.
Teď zkoušejí naši obranu na frontě u Bachmutu. Využívají vojáky z Wagnerovy skupiny, zaměstnávající zločince najímané ve věznicích. Skutečný útok, s tanky a dělostřelectvem, jsme zatím nezaznamenali. Na jihu se ale předvádějí a k očekávané ofenzivě stále může dojít.
Zkraje měsíce potvrdili vaši spojenci dodávku tanků a řešili další útočný arzenál. Snažíte se také získat stíhačky. Jak si teď vlastně Ukrajina v kontextu světové podpory stojí?
Vše se obrátilo se systémy HIMARS (salvové raketomety, které Ukrajině dodala americká armáda, pozn. red.). Díky nim jsme podnikli úspěšné bojové operace u Charkova a později v Chersonské oblasti. Bál jsem se, že vloni v létě podpora opadne, ale dodávky pokročilých zbraní pokračovaly.
V německému Ramsteinu vznikla pod vedením Spojených států Kontaktní obranná skupina, sdružující přes padesát zemí. Bavím se s jejich ministry a ministryněmi o zbraňových systémech, které potřebujeme. Je na každé zemi, aby se rozhodla, ale důležité je, že teď už všichni věří v porazitelnost ruské armády.
Svět chápe, že než aby museli umírat vojáci NATO, je lepší poskytnout Ukrajině zbraně a pomoci nám oslabit Rusko natolik, aby pro spojence nepředstavovalo hrozbu. Všichni rozumí, že jde o dlouhý proces. Bavíme se nejen o konkrétních zbraních, ale také o jejich údržbě, náhradních dílech a munici.
Nic neskrýváme, sdílíme informace s našimi spojenci. Všem je jasné, že válka ještě nějaký čas potrvá. Ujišťují nás: „Jsme s vámi do jejího konce, kdy Ukrajina zvítězí.“
Jaké to vlastně je, být ministrem obrany země ve válečném stavu?
Do funkce jsem byl jmenován tři měsíce před začátkem války. Jsem povoláním právník a jedinou vojenskou zkušenost mám jako mladík z časů sovětské armády. Absolvoval jsem sto šedesát tři seskoků padákem a také se potápěl.
Mým záměrem bylo ministerstvo reformovat, modernizovat zásobování a zajistit ubytování pro vojenský personál. Tohle všechno válka zarazila. Polovina ministerstva byla paralyzovaná, pracoval jsem jen s úzkým týmem po krytech a musel se přesouvat, protože Kyjev byl obklíčený.
Bylo náročné udržovat rovnováhu mezi informováním veřejnosti a udržováním důležitých tajemství. Dnes už opět funguje celý parlament, takže se tohle zlepšilo. Důvěra občanů ve vládu je v krizi klíčová a doufám, že ji budeme posilovat. Chci nás zbavit veškerého sovětského myšlení.
Američany pochopitelně zajímá, jestli je podpora, kterou dostáváte, pod dostatečným dohledem. Přece jen jde v tuhle chvíli o více než sto miliard dolarů…
Veškerá finanční pomoc, kterou získáváme ze Spojených států, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, jde pouze na občanské potřeby. O nich rozhodují ministerstva financí a sociálních věcí. Na armádu a válku z těch peněz nejde ani cent.
Pokud nám ale nějaká iniciativa věnuje peníze přímo na zbraně, vojenské vybavení nebo munici, jsme za to samozřejmě vděční. Využíváme zásobovací kanály NATO a právě alianční vedení může sledovat každou jednotlivou položku a vidět, u jakého praporu a brigády přesně skončí.
Ukrajina už je v podstatě součástí NATO – a věřím, že po našem vítězství se členy staneme se vším všudy.
Kudy se bude ubírat další vývoj války?
Obě strany momentálně hromadí zdroje. Obě jsou připraveny převzít iniciativu, ale my čekáme. Jsme na ruský útok připraveni a zároveň připravujeme náš protiútok. Cílem je osvobodit všechna okupovaná území, osvobodit naše lidi a dostat zodpovědné osoby před mezinárodní tribunál.
Nepochybuji, že spolu se zbytkem civilizovaného světa jsme toho schopni. Nikdo nejprve nevěřil, že David porazí Goliáše, ale nám se povedlo Rusy zastavit – a s pomocí našich přátel, kteří jsou pomyslným kamenem v praku, Goliáše udoláme.
