skip to main content

Místo červeného koberce autokino. Jak vypadá Cannes bez filmového festivalu

4 minuty čtení

Za normálních okolností by tu právě probíhal 73. ročník slavného filmového festivalu. Podmínky ale teď nejsou normální nikde, a tak se milovníky filmů vyhledávaný Palais des Festivals (Festivalový palác) v srdci Cannes stal provizorní ubytovnou pro lidi v nouzi.

Vedení prestižní instituce tak reagovalo na sanitární krizi způsobenou pandemií koronaviru, a to zcela v duchu plánovaného titulního filmu Do the Right Thing předsedy zrušeného ročníku, režiséra Spika Leeho.

Ředitel festivalu Thierry Frémaux se však přesto nevzdal a prosadil, že souběžný filmový trh Marché du Film, který pro profesionály představuje nejdůležitější světové oborové setkání, proběhne alespoň v okleštěné virtuální podobě ve dnech 22. až 26. června.

Francouzi nic podobného od druhé světové války nezažili. První ročník canneského festivalu se konal v roce 1946 a od té doby byl jen jedenkrát předčasně ukončen, a to v roce 1968 na znamení solidarity s protesty pařížských studentů.

Reklama

Plošná karanténní opatření ve Francii ale prakticky zmrazila veškerý společenský život, a ve vakuu se tak ocitl i svět filmu. Jedinou slabou náhradu akce, na kterou se každý rok sjíždějí hvězdy a milovníci filmu z celého světa, si můžete od středy 20. května dopřát v  „drive“ kině na parkovišti Palm Beach na konci bulváru Croisette.

To je vše, co letos festival mohl během přísných opatření divákům nabídnout. Promítání na břehu moře potrvá až do neděle 24. května a na programu jsou alespoň i dvě předpremiéry – filmy La Daronne (Matka) s Isabelle Huppert a L’Appel de la Forêt (Volání lesa) s Harrisonem Fordem. 

Silná rána pro filmový průmysl

Nad hlavním sálem velkého auditoria bratří Lumièrů festivalový palác rozbalil místo plakátu 73. ročníku obrovský banner s poděkování zdravotníkům: „Merci à nos soignants…“

Na obloze ale i tak panují obvyklé šedé mraky a intenzivní dešťová sprška mezi dvěma slunečními záblesky potvrzuje tradici rozmarného festivalového počasí. Příroda pravidla nemění, a navíc rychle přebírá vládu do svých rukou. Místo velkolepé show s červeným kobercem, který každý rok mění obyčejný asfaltový chodník na světové epicentrum slávy, se v předvečer zahájení festivalu mezi palmami, luxusními butiky a pláží nočního bulváru Croisette namísto návštěvníků a hvězd procházel divočák, kterého později odchytila městská policie. 

Plošný zákaz vycházení ve Francii sice skončil v předvečer zahájení festivalu, který se měl konat od 12. do 23. května, ale přesto Cannes bez své hlavní události roku a průměrně čtyř tisíc akreditovaných novinářů a 125 tisíc návštěvníků vypadá jako ospalé letovisko se zamrzlou atmosférou.

George Clooney se zubí jedině ze zamřížované výlohy restaurace La Californie přímo naproti festivalovému paláci a ta zůstane zavřená – stejně jako všechny další restaurace, bary a hotely – až do 2. června. Žádné limuzíny a korzující davy v dlouhých toaletách a smokinzích ani hluční fotografové, kteří lelkují se svými štaflemi před legendárním schodištěm. Na bílé schody bez červeného koberce občas vyběhne zatoulaný návštěvník v novodobém dress codu – masce, a v klidu si zapózuje na selfie, v této horké zóně během festivalu přísně zakázané. 

Pár kroků přes bulvár nečinně odpočívá luxusní hotelový palác Majestic Barrière. Normálně by se tu konaly rozhovory, setkání filmařů, velkolepé party a na své povinnosti by se tu chystaly filmové hvězdy, teď je ale i tady klid a za jediný luxusní suite „Dior“ o ploše 450 metrů čtverečních tady nyní každou noc propadne do nenávratna 32 tisíc eur.

O kousek dál zamrzly výlohy kina Olympia v době před koronavirem. Vybledlé tituly kupodivu příznačně rezonují: Papa sitter, Volání lesa, Neviditelný muž… Surrealistickou atmosféru města dokresluje už jen muž v posledním modelu plynové masky, který si vykračuje napříč bulvárem před legendárním hotelem Carlton.

Reklama

Finanční dopad

V kontrastu k líbivému pozadí luxusních jachet ospale zakotvených ve starém přístavu se tato nekonající se kultovní událost mimoděk stala předmětem klasického filmového principu juxtapozice dvou nebetyčně vzdálených rovin reality – před a nyní. „Není to ani tak hvězdná atmosféra, která nám chybí, ale spíš možnost otevřít podnik a normálně pracovat. Během festivalu se tu netrhnou dveře a dvoutýdenní sladké šílenství ve městě nám přinese jistý výdělek skoro na celý rok,“ říká Dimitri, majitel bistro Café Brun v rušné rue Rouguiere blízko paláce.

Aktivita poskytovatelů služeb a dodavatelů v odvětví turismu, pohostinství a zábavy během nedůležitější události roku generuje významný ekonomický přínos a také zaměstnanost celé oblasti Cannes. Jen pro představu, na přípravě festivalu se pracuje od září předchozího roku, první závazky a objednávky se uzavírají tři měsíce předem. Samotná realizace festivalu se zahajuje tři týdny před akcí a vyžaduje významnou mobilizaci lidských, materiálních a logistických zdrojů.

Finanční ředitel festivalového paláce Philippe Lougarre

„Velký počet poskytovatelů služeb v odvětví se v současné době ocitl ve finančních potížích. Hospodářský dopad zrušení festivalu pro celou oblast Cannes představuje ztrátu zhruba 200 milionů eur,“ vypočítává důsledky situace finanční ředitel festivalového paláce Philippe Lougarre. „Tuto situaci je obtížné udržet a firmy bez finančních rezerv budou nuceny ukončit činnost,“ dodává ředitel, který zažívá nejtemnější hodinu své patnáctileté kariéry ve vedení prestižní instituce.

Pokud jde o náklady na zrušení samotného festivalu, jeho prezident Pierre Lescure odhaduje, že schodek by mohl být mezi 5 a 10 miliony eur. Zdůrazňuje však, že způsob, jakým festival spravuje své finance s využitím nadačního fondu, ho částečně chrání. „Tento fond je vybaven přibližně 20 miliony eur,“ uvádí Lescure a doufá, že „festival nikdy nebude komerčním strojem“.

Filmová vášeň má silný motor, který roztáčí představivost a živí legendu, jež přetrvává ruku v ruce se svou slavnou historií a navzdory všemu. Na stříbrném plátně je přece vše možné, emoce a nostalgie, smích i slzy, fikce a realita. S názvem loňského trháku La Belle Epoque a slovy jeho hlavního představitele Daniela Auteuil, „Il faut faire durer la passion“ (Vášeň je potřeba nechat žít), au revoir Festival de Cannes, příští rok. 

Reklama
Reklama