Alpské planiny se mají proměnit v ohromnou elektrárnu. Přesně to plánuje ve Švýcarsku několik firem, mezi nimi i tamní největší elektrárenská společnost Axpo. Ta chce do roku 2030 vybudovat v Alpách desítku velkých solárních parků. Kromě toho plánuje dalších šest stovek malých a středních střešních instalací.

Celkem by měly nové soláry od Axpo mít do roku 2030 výkon 1,2 gigawattu. Investice mají dosáhnout 1,5 miliardy švýcarských franků. 

Axpo přitom není zdaleka jediná firma, která chce vydělat na alpském slunci a získávat z něj energii. Potom, co švýcarští politici nedávno oznámili, že budou finančně podporovat výstavbu solárních elektráren v Alpách a uvolní pro ni podmínky, se v zemi rozjelo doslova šílenství. Nových projektů, které jsou většinou zatím na papíře, velmi rychle přibývá. Firmy motivuje fakt, že až šedesát procent nákladů na investice by měl proplatit stát. 

V nejpokročilejší fázi je zatím projekt Gondosolar, který je již ve výstavbě, nedaleko obce Gondo v kantonu Wallis na jihu země. Jedná se o vůbec největší fotovoltaickou elektrárnu ve Švýcarsku, která se staví v nadmořské výšce nad dva tisíce metrů nad mořem. Díky tomu, že právě v oblasti Wallis svítí slunce téměř o pětinu víc, než je švýcarský průměr, se tady počítá ročním výkonem přes 23 gigawatthodin. Elektrárna má zásobovat energií přes pět tisíc domácností. 

Alles Gute

Soláry mají lemovat dálnice a obchody odmítají zdražovat. Co dalšího se děje v Německu?

4 min

Pro vysokohorské umístění elektráren mluví podle autorů projektů i to, že je zde podstatně silnější sluneční záření než v nižších polohách a to i v zimě. To se prý ukázalo na příkladu alpské solární elektrárny na přehradě Muttsee téměř ve dvou a půl tisících metrech nad mořem, která funguje od loňského léta a jež vyrobila polovinu z 3,3 milionu kilowatthodin elektřiny v zimě. 

Výstavba solárů v Alpách má ale i problémy, jedním z klíčových je kvůli počasí omezený čas v roce, kdy se dají panely v takových polohách instalovat a s tím souvisí i samotná dostupnost odlehlých lokalit. Čas přitom hraje zásadní roli, aby investoři stihli získat dotace. Alespoň část elektráren má být připojena do sítě nejpozději v roce 2025.

Skeptické jsou i organizace na ochranu přírody, které upozorňují, že se musí každý projekt posuzovat zvlášť, podle toho, kde přesně se mají elektrárny postavit, jestli jde o nedotčenou přírodu, nebo o oblast s turistickým ruchem.

Autoři návrhů elektráren často sázejí na odlehlá území, aby soláry nebyly na očích. Například firma Grengiols Solar chce v neobydleném území instalovat statisíce solárních panelů na ploše pěti kilometrů čtverečních, počítá s investicí ve výši jedné miliardy švýcarských franků. Zrovna tento projekt kritizují ochránci přírody, místní obyvatelé se ale plánů v nedávném hlasování jednoznačně zastali. 

foto Grengiols Solar

Ještě o něco větší je další projekt nad údolím Visp ve Wallis, který má zásobovat elektřinou okolní obce i farmaceutickou a chemickou společnost Lonza. Zvláštností je v tomto případě navíc chystaný systém uložení energie. Vzniknout tady má i vyrovnávací nádrž s přehradou, který bude tunely propojena s další výše položenou elektrárnou. Výsledkem má být přečerpávací elektrárna, která zvládne regulovat špičky v dodávkách ze solárů. Tento projekt má vyjít na 1,5 miliardy švýcarských franků. 

Zatímco ve Wallis se nyní plánují elektrárny v odlehlých územích, v oblasti Scuolu chystá společnost Engadine power Plants solární elektrárnu, která má vzniknout v bezprostřední blízkosti lyžařského areálu Motta Naluns. To má podstatně ulehčit dopravu materiálu i samotnou instalaci. Navíc lze přímo elektrárnu napojit k vedením stávajících lanovek a čeká se, že i ochránci přírody nebudou tolik proti, protože soláry nezasáhnou do nedotčené přírody.