Ještě minulý únor tady sedělo i sedmdesát lidí, o rok později jsme tu jen my a dva zaměstnanci, jinak samé prázdné židle. Ale i přes pandemický exodus do home officu nevládne v kancelářích Y Softu úplné ticho. Ani klid.
Místo zaměstnanců tu totiž maká desítka autonomních robotů, připomínajících robotická ramena u velkých průmyslových linek – jen jsou o poznání menší.
Tady v Brně, v samotném srdci vývoje české technologické společnosti Y Soft, pracují místo lidí na tom, jak světovému lídrovi v oblasti tiskových řešení a digitalizace dokumentů pomoct k dalšímu růstu.
Tomáš Škoda
„Ještě před rokem tu bylo plno. Normálně byste tu viděli šest až sedm vývojářských týmů a jen pár volných míst,“ vypočítává manažer vývoje a výzkumu Y Softu Jakub Pavlák, když nás provádí prázdnými kancelářemi, kde místo hlav za obrazovkami počítačů vykukují robotická ramena.
Kolem nás jsou desítky tiskáren všech světových značek a už několik měsíců jim vládne umělá inteligence a neuronové sítě.
„Vidíte, teď jsem do toho robotovi sáhl a nečekaně jsem mu odebral tiskovou úlohu, kterou před chvílí zadal. On to zjistil a výběr dokumentu opakoval, aby tisk opravdu proběhl,“ ukazuje, jak v praxi jeden z chytrých robotů funguje.
Tomáš Škoda
Robot sám zadává příkazy pro tiskárny a zastupuje tak přítomnost živých vývojářů, kteří ještě donedávna museli tiskárny neustále osobně testovat.
Brněnský Y Soft patří ke světovým lídrům v oblasti správy tiskových řešení. Má zastoupení v šestnácti zemích světa – například v USA, Japonsku, Austrálii, Spojených arabských emirátech nebo v Izraeli.
Dohromady má přes 20 tisíc zákazníků z řad malých, středních i velkých firem, z kterých je více než čtyřicet procent v žebříčku Fortune 500. Tržby se i díky tomu drží na úrovni kolem jedné miliardy korun.
Stojí za nimi hlavně původní produkt, software SafeQ, který firma neustále vyvíjí. Zajistí vytištění dokumentů ve firemní tiskárně poté, co k ní přiložíte svou kartičku s vlastními přístupovými právy.
„Standardní náplní práce vývojáře je testování. Když udělá změnu v kódu, přidá funkcionalitu nebo třeba opraví defekt, musí hned vyzkoušet, jestli vše funguje, nebo ne,“ vysvětluje Pavlák.
„Vývojář má tu nevýhodu, že když v kódu udělá něco špatně a testování probíhá až se zpožděním, chyba která se během testování může objevit, jej dožene a bude se k ní muset vrátit.“
Pavlák dodává, že samotné testování je pro vývojáře nudnou a monotónní činností, která je zdržuje od navrhování architektury aplikace, samotného kódování nebo také psaní automatických testů.
Y Soft proto už šest let vlastními silami vyvíjí chytrého robota, který tyto činnosti zastane a testování zautomatizuje. A covid jeho vývoj a využití jen urychlil.
Tomáš Škoda
„Jde o kombinaci počítačového vidění, strojového učení a neuronových sítí takovým způsobem, aby robot věděl, na co přesně má kliknout,“ přibližuje Pavlák využívané technologie a je jasné, že napsání takových algoritmů a jejich sladění do bezchybné funkčnosti robota není otázkou pár dnů.
Robot stojí na trojnožce, na jejímž vrcholu je kamera, kterou snímá obrazovku tiskárny a pohyby robotické ruky pod ní. Její zakončení tvoří dotykový stylus, který dává zpětnou vazbu o tlaku stisku – to aby nepoškodil dotykový displej, i když jeho práce je velmi jemná a přesná.
Tomáš Škoda
Díky tomu všemu má vývojář ze svého domova přes obrazovku počítače dokonalý přehled o tom, co robot dělá a jak obrazovka reaguje. Na druhou stranu ale musí i zjistit, jestli tiskárna opravdu zadaný úkon provedla.
„Pokud totiž systém řekne, že vše proběhlo v pořádku, ale papír z jakéhokoliv důvodu z tiskárny ve finále nevylezl, tak to je o ničem. Pro zákazníka je nejdůležitější, aby papír vylezl,“ připomíná lakonicky Pavlák.
Každá testovaná tiskárna má další senzory například na stav papíru v zásobníku, v podavači, a kvůli potřebám hromadného testování je osazena i NFC emulátorem karet, simulujícím různé typy a množství přístupových karet.
„Vývojář tak z domu může testovat tiskárnu umístěnou kdekoliv na světě,“ pochvaluje si Pavlák.
„Třeba v naší americké pobočce máme několik podobných chytrých robotů, další roboti jsou ve vývojové centrále v Praze a Ostravě,“ říká, když už sedí před obrazovkou počítače, na které má otevřenou platformu pro ovládání a monitoring robotů a realizaci tiskových úloh.
Otestovat jeden typ tiskárny trvá i celý den a vývojáři dostávají pravidelné zprávy o stavu testování. Stejně tak mohou na dálku do procesu kdykoliv vstoupit a zakročit.
„Robot si testuje vše sám a autonomně. Je ale potřeba zkontrolovat výsledky,“ říká Pavlák. Důležitým kritériem je rychlost reakcí tiskáren – ve velkých firmách s tisíci zaměstnanci, kteří často tisknou, se v součtu těchto prodlev počítá každá uspořená sekunda.
Tomáš Škoda
„Dříve jsme tu stáli se stopkami a měřili dobu odezvy při přihlášení uživatele, samotného tisku i dobu odhlášení. To samozřejmě bylo velmi nepřesné, teď vše vidíme přehledně ve statistikách na pár kliků,“ pochvaluje si manažer vývoje a výzkumu.
„Pro nás je klíčové, aby měl robot vysokou úroveň zpracování obrazu a dalších dat a toto kombinoval s pokročilou logikou a učením. Chytrý robot by se měl z neočekávaných situací sám dostat, zároveň ale i upozornit obsluhu, že test neběžel přesně podle navrženého scénáře,“ vypichuje Pavlák cíl dlouholetého vývoje.
Y Soft ovšem nepočítá, že by si novinku nechal jen pro svá vývojová oddělení. Naopak realizuje pilotní provozy i pro další společnosti, vyvíjející jakýkoliv hardware a software, který je potřeba podobně testovat.
