Není to tak dlouho, kdy pražské letiště připomínalo město duchů, pevně svírané pařáty pandemie. Zatímco před krizí jím prošlo za rok 17,8 milionu lidí, covid-19 srazil jejich počet na 4,4 milionu. Letošní sezona už ale na Ruzyň znovu vrací život. Dokonce víc, než jeho šéf Jiří Pos doufal.
Ještě zkraje roku vedení Letiště Václava Havla čekalo, že za celý rok 2022 odbaví 8,6 milionu cestujících. Ale hned průběh prvních dvou měsíců nasvědčoval, že se nejspíš ani to nepodaří. V lednu totiž zesílily problémy spojené s bující variantou koronaviru omikron, která snížila očekávaný počet pasažérů o čtvrtinu. V únoru pak o třináct procent.
„K tomu se přidaly problémy na Ukrajině a následky omezení jakýchkoli letů mezi námi a Ruskem,“ vysvětluje Jiří Pos. Nakonec ale válka na východě zase tak výrazný propad čísel nepřinesla, ačkoli do roku 2019 lety mezi Ruskem a Českem patřily mezi ty časté a velmi slušně obsazené.
Rusové totiž kvůli chybějícímu očkování v Evropě uznávanými vakcínami do Prahy už skoro dva roky téměř nelétali. Letiště proto v kolonce Rusko počítalo jen se čtvrtinou cestujících oproti době před pandemií. Konkrétně mělo jít o půl milionu lidí.
Situace se začala měnit zkraje dubna, kdy česká vláda uvolnila téměř veškerá pandemická omezení včetně cestování ze třetích zemí a možnosti vydávání turistických víz. To se logicky promítlo i do odhadu počtu letošních pasažérů, a aktuální předpoklady se tak zastavily na úrovni 9,6 milionu lidí.
Důvodů pro optimismus je několik. „Dopravci do Prahy nasazují větší letadla, krátce před odletem také ruší méně slotů, což jim pandemické podmínky beztrestně umožnily, a třetím důvodem je dramatický nárůst dovolenkového segmentu,“ uvedl Pos. Výsledek prvního čtvrtletí tak ukázal 1,4 milionu odbavených cestujících, přičemž sezona se teprve rozjíždí. Pro srovnání – v roce 2019 to bylo ve stejném období 3,2 milionu lidí.
Z pohledu zemí mířila letadla z Prahy nejčastěji do Velké Británie, Španělska a Itálie. Pokud jde o konkrétní destinace, vedl Amsterdam, který slouží jako přestupní letiště. Díky třem pravidelným linkám denně následovala Dubaj a trojici vítězů uzavírala Paříž.
Většinu pasažérů na cílové letiště dopravily lowcostové aerolinky. „Pětadvacetiprocetní podíl má Ryanair, na který dotahuje tuzemský Smartwings s třinácti procenty. Sedm procent si pak ukrojil EasyJet,“ vypočítává Pos s tím, že podíl Smartwings podle něj bude s blížícím se létem narůstat. Letadla společnosti miliardáře Jiřího Šimáněho totiž k přepravě klientů využívají největší české cestovní kanceláře.
Co se však rozbíhá zvolna, je spojení Česka se Spojenými státy. Aerolinky United Airlines odložily už ohlášené spuštění linky mezi Prahou a Newarkem. Pos odhaduje, že důvodem může být situace na Ukrajině, ale i nedostatek leteckého personálu v USA.
Potvrzený je však start linky mezi Prahou a New Yorkem. První letadlo společnosti Delta Airlines v Praze přistane 27. května. Od té chvíle bude Boeing 767—300 během letního letového řádu do české metropole létat denně.
Mnoho si nejen pražské letiště také slibuje od nových destinací, které Prahu spojí s Arabským poloostrovem. Dnes k nám přiletí první letadlo z Rijádu a nově se na mapě dostupných destinací objevuje i Kuvajt. Právě lety provozované aerolinkami Flynas a Jazeera Airways by mohly alespoň z části nahradit výpadek cestujících z Ruska.
„Jsme velice rádi, že se podařilo i díky spolupráci s CzechTourism tyto dvě nové destinace pro tento rok potvrdit a společně s dopravci jednáme o dalším možném rozšíření provozu z oblasti Blízkého východu,“ říká ředitel leteckého obchodu Letiště Praha Jaroslav Filip.
Vedle nových letů Letiště Václava Havla čeká ještě jedna velká novinka. Tu ale na vlastní kůži zažijí jen cestující, kteří sázejí na lety soukromými letadly nebo vládní delegace. Do finále totiž míří celková rekonstrukce funkcionalistického Terminálu 3 z třicátých let minulého století, která vyjde na víc než čtvrt miliardy korun.
Původně sice mělo být hotovo na konci května, ale aktuálně se počítá s dokončením v polovině června. Zásadní je, aby se stihl termín 1. července, kdy Česko začne předsedat Radě Evropské unie a v Praze začnou ve velkém přistávat vládní letouny z celé Evropy.
Interiér staré Ruzyně tak konečně začne odpovídat úrovni, na kterou jsou pasažéři soukromých letů zvyklí. Součástí úprav bude bude nová podoba interiérů, kdy například zmizí restaurace, kterou nahradí VIP salonky. Ty ale budou sloužit spíš než pro čekání na let jako zázemí pro jednání nebo vítání delegací. „Pokud má někdo zaplacený soukromý let, obvykle přijede k terminálu autem a rovnou pokračuje do letadla,“ vysvětluje Pos.
I když je byznys letiště postavený na velkokapacitních letadlech, během pandemie letiště ocenilo i příjmy z příletů takzvaných bizjetů. Jejich počet na rozdíl od běžných linek naopak rostl. Bohatí lidé z byznys tříd běžných linek totiž jen přesedli do soukromých letadel.
Zatímco tak v předcovidovém roce 2019 na Ruzyni proběhlo jedenáct a půl tisíc privátních letů, loni jich bylo zhruba o dva tisíce víc. Počet přepravených pasažérů ale klesl z jednadvaceti na dvacet tisíc. Z toho vyplývá, že cestující létali častěji v méně obsazených strojích.
Že se jim tento způsob cestování osvědčil, navíc ukazují i čísla za první letošní čtvrtletí, kdy počet privátních letů na Ruzyni meziročně vyskočil o polovinu a množství cestujících o víc než osmdesát procent.
