skip to main content
Český byznys

Mistr fajfkař. Z Havlíčkova Brodu posílá dýmky do celého světa

4 minuty čtení

Jeho dýmky má doma kníže Karel Schwarzenberg, prezident Miloš Zeman i herci Hynek Čermák, Ondřej Vetchý nebo Bolek Polívka. Víc než slavní zákazníci ale Jana Kloučka těší, když se k němu klienti po první koupi znovu vracejí pro další úlovek.

Dýmkařské řemeslo se přitom učil přímo v jeho kolébce – francouzském městě Saint-Claude. Pětapadesátiletý podnikatel původně studoval matematiku na Univerzitě Karlově. S příchodem sametové revoluce ale vyměnil integrály a derivace za podnikání.

Působil v oblasti nemovitostí, telekomunikací i plynárenství. Časem také začal dovážet do Česka tabák. A v roce 1992 založil v Celetné ulici v centru Prahy obchod Baker Street, kde prodával dýmky, doutníky a whisky.

„Dováželi jsme sortiment z Francie, Itálie či Německa. A jak jsem objížděl dýmkařské manufaktury, čím dál víc mě to řemeslo přitahovalo. Když mi pak Yves Grenard, majitel firmy Chacom sídlící v dýmkařské mece Saint-Claude, nabídl, jestli pro něj nechci v Česku vyrábět dýmky, dlouho jsem neváhal,“ vypráví Klouček.

Reklama

V roce 1999 v Kostelci nad Černými lesy založil dílnu, ve které tehdy pracovalo 15 lidí. A měsíčně produkovali až pět tisíc sériových dýmek. „Výhoda téhle branže je, že v ní působí tak malý okruh výrobců, že jsme se rázem stali desátou největší dýmkařskou firmou v Evropě,“ směje se Klouček.

Postupem času ho ale začala víc lákat autorská tvorba. Dnes má dílnu v Havlíčkově Brodě a dýmky v ní vyrábí sám. Do světa jich posílá výrazně méně než jeho bývalá manufaktura, zato je ale každý kus ručně signovaný originál.

„Dýmka je nejen užitný předmět, ale i módní doplněk. Některé tvary jsou vhodnější pro menší kulatější lidi, jiné pro dlouhány. Velkou část své produkce tak dělám zákazníkům přímo na míru,“ říká podnikatel.

Byť kuřáků dýmek ubývá, klientela se mu rozšiřuje díky internetu. Zákazníky má po celém světě od Austrálie a Nového Zélandu přes Čínu a Japonsko až po Jižní Afriku, Chile nebo Spojené státy. Souvisí to i s tím, že také výrobců dýmek je na světě stále méně. V Česku byste počet lidí, kteří se tomu věnují profesionálně, spočítali na prstech jedné ruky.

Jan Klouček se řemeslu snaží vrátit zašlou slávu i workshopy, které pořádá pro veřejnost. „Je to velmi oblíbené speciálně teď kolem Vánoc. Lidé si často nevědí rady, jakou dýmku vybrat jako dárek, protože je to osobní věc. A tak raději svého blízkého pošlou na workshop, kde si může sám vytvořit fajfku ve stylu, který mu vyhovuje,“ popisuje Klouček.

Reklama

On sám má nejraději klasické tvary. Ze začátku své tvorby hodně experimentoval a vymýšlel stále něco nového. Ale postupem času dospěl k tomu, že i standardní tvary mohou být nesmírně zajímavé.

„I klasická rovná fajfka se dá udělat padesáti různými způsoby. Občas mi přezdívají mistr rovných hran, protože mám rád čisté elegantní linie,“ říká řemeslník. A dodává, že dýmky jsou užité umění. Musí tak být funkční i hezké.

Dýmka zušlechťuje debatu. Pokud sedíte v kruhu, kde si každý hlídá fajfku, musíte dát prostor a slovo i ostatním.

Na jejich výrobu klouček s oblibou používá tradiční materiál – dřeva briár. Jde o vřesovce stromovitého, který roste ve Středomoří. Vytváří kulaté kořenice, které se skvěle hodí právě na výrobu fajfek. Vhodný je i zimostráz, olše, olivovník nebo zčernalé dřevo bahenního dubu zvané Morta Oak.

Vyrobit jednu autorskou dýmku trvá Kloučkovi minimálně den až den a půl. A jejich ceny začínají na pěti tisících korunách. Nejdražší Kloučkův prodaný kousek byla speciální kolekce dvou dýmek vydražená v dobročinné aukci v Číně za 3 500 eur, což je v přepočtu na současný kurz přes devadesát tisíc korun.

Občas dělá i soutěžní dýmky. Ty musejí být stejné pro všechny účastníky klání. „Všichni dostanou dýmku a tři gramy tabáku. Mají pět minut na přípravu a dvě sirky. V jeden moment zapálí a kouří, dokud jim vydrží tabák. Vyhrává ten, kdo to dokáže nejdéle. Světový rekord je 3,5 hodiny. Běžně přitom fajfku kouříte 30 minut až hodinu,“ přibližuje Klouček.

On sám byl před čtyřmi lety mistrem České republiky v pomalém kouření dýmky. Obsadil i desáté místo na mistrovství světa a druhou příčku v otevřeném mistrovství Číny.

„V běžném dni si spíš zapálím cigaretu nebo doutníček. Dýmku kouřím svátečně, protože potřebuje čas. Nesmírně ale zušlechťuje debatu. Pokud sedíte v kruhu, kde si každý hlídá fajfku, musíte dát prostor a slovo i ostatním. Moje zkušenost je taková, že je to vždy velice klidná kultivovaná diskuze,“ popisuje Klouček.

Nemůže se tak už dočkat, až se protipandemická opatření uvolní a bude se moci zase setkávat s komunitou dýmkařů na klubových akcích a výstavách v Česku i ve světě. „Má práce je poměrně osamělá. Člověk sedí celý den sám na dílně. Nejradši na tom mám právě potkávání se s příjemnými lidmi, pro které to řemeslo dělám,“ uzavírá podnikatel.

Reklama
Reklama