skip to main content

Mladá krev za kamerou. Proč Česko potřebuje úspěšné režisérky?


Kdo by neznal Věru Chytilovou? Režisérskou legendu, která však byla ve své době spíše raritou. Její díla ale tuzemští i zahraniční diváci opěvují i po půl století. Stačí se zeptat v některém zahraničním fóru mladých filmařů, Sedmikrásky tam jsou hitem. 

Filmový průmysl a jeho vedoucí pozice jsou dodnes prostředím velmi maskulinním. Žena v pozici režisérky musí čelit mnohem většímu množství nástrah než její mužský protějšek. Těžší má jak vybudování důvěry v mužském štábu, tak i shánění financování, protože komise na udělování dotací tvoří též z valné většiny muži. Kromě kariérních překážek se však tento problém promítá i do kreativní tvorby samotné.

A ovlivňuje i nás diváky. Problematiku tzv. male gaze neboli mužského pohledu poprvé rozvedla již v roce 1975 britská režisérka Laura Mulvey. Jde o maskulinní pohled na ženu, která je pouze doplňkem hlavního protagonisty a její osobnost neprochází v ději hlubším rozvojem. Skvělým příkladem jsou třeba Bond Girls.

Někdy se tedy male gaze projeví ve vidině ženy právě jako přitažlivé společnice. A to i na úplném konci filmu, protože jediný šťastný konec je vedle vysněného muže. Netřeba zmiňovat, jak tyto určité vzorce chování ovlivňují naši percepci reality a sociálních vztahů. 

V reakci na tuto skutečnost začaly vznikat nejrůznější spolky na podporu žen filmařek, které mají za úkol jak pomoci autorkám, tak vytvořit čistě ženskou filmovou komunitu. V České republice najdeme od roku 2017 větev britské organizace Girls in Films. Právě nastolení určité rovnováhy mezi ženským a mužským pohledem, tedy nárůst počtu ženských režisérek, nabídne více autentické příběhy, které budou blízké co nejširší paletě diváků. 

Vybrali jsme pro vás úspěšné české filmové režisérky, které dokazují, že ženy dokážou filmové řemeslo uchopit úplně stejně a v některých aspektech citlivěji než muži. A slouží i jako inspirace pro ostatní, které si kariéru u filmu teprve rozmýšlejí. 


Eva Doležalová

Rodačka z Brna a reprezentantka Forbes 30 pod 30 je jasným důkazem, že prorazit a vybudovat si ve filmovém světě jméno je možné i za hranicemi naší země. Po úspěšné modelingové kariéře přesedlala na režii a momentálně působí v Los Angeles, kde má za sebou nespočet krátkých filmů s hvězdami, jako je Sean Penn či Barbara Palvin.

Doležalová obsadila Palvin do hlavní role ve svém posledním projektu Serpentine. Ten letos získal ocenění jako nejlepší žánrový film na Mammoth Film Festivalu ve Spojených státech a vznikl ve spolupráci s luxusní šperkařskou firmou Bulgari. Snímek si hraje s prvky mysteriózna a hororu, které chce Doležalová využít i v jejím připravovaném prvním celovečerním snímku.


Lucia Kajánková

Pedagožka na katedře scenáristiky na pražském FAMU má historii jako scenáristka, pozornost médií si však v poslední době získala jako showrunnerka a režisérka desetidílného webseriálu TBH. Nový seriál pro mladé nabídla Česká televize tento únor po dvou letech výroby.

Projekt byl vybrán v otevřené výzvě a scénář vypracovala Lucia se svými studenty z FAMU. Děj se odehrává na brněnské střední škole, kde dojde ke střelbě. Seriál sleduje příběhy několika mladých lidí a snaží se svou krátkou formou cílit na generaci Z. Kromě TBH má Lucia Kajánková na kontě krátkometrážní film Inverze (2021). 

Reklama


Lenka Wimmerová

Že scenáristika a režie jdou ruku k ruce, potvrzuje i režisérka Lenka Wimmerová. Hned po studiích režie na pražském FAMU dostala příležitost podílet se na seriálu Soukromé pasti. 

Její snímek Nespavost následně získal ocenění ELSA za nejlepší film roku 2010. Za zmínku též stojí drama podle knižní předlohy Simony Monyové Tchyně a uzený (2011) a psychologický film Kozy léčí (2017), který byl nominovaný na Českého lva v kategorii Nejlepší televizní film.

Po několika dalších projektech pracovala jako spolurežisérka druhé řády HBO seriálu Terapie. Mezi její poslední projekt patří divácky úspěšná minisérie Božena s Aňou Geislerovou a Annou Kameníkovou. V současné době žije na statku na Broumovsku, kde pomáhá tvořit nejrůznější kreativní projekty a kurzy. 


Beata Parkanová

Autorka několika publikací Beata Parkanová se před studiem katedry scenáristiky a dramaturgie na pražském FAMU věnovala hlavně literární tvorbě, životní cesty ji však nakonec přivedly k režii. Za svůj celovečerní debut Chvilky si v roce 2018 odnesla Českého Lva, scénář k němu psala pět let. Film vypráví příběh o základních situacích, vztazích a emocích, které potkávají každého člověka a jsou mu důvěrně blízké a známé.

Hlavní roli Anežky si zde zahrála Jenovéfa Boková. Na filmovém festivalu v Karlových Varech se tento rok představí se svým druhým celovečerním filmem Slovo, který zachycuje život maloměstské rodiny v létě 1968.


Adéla Komrzý

Režisérka a dokumentaristka Adéla Komrzý si odbyla svůj celovečerní debut s dokumentem Jednotka intenzivního života, ve kterém tři roky sledovala osudy nevyléčitelně nemocných pacientů.

Ve své práci se zabývá hlavně sociálními tématy, které mají otevírat ve společnosti určitou debatu. V Karlových Varech bude tento ročník bojovat v soutěži Proxima s filmem Zkouška umění, který režírovala spolu s režisérem Tomášem Bojarem. Zachycují v něm průběh talentových zkoušek na tři ateliéru AVU a atmosféru, která je provází.