Mladí Češi a Češky mají podnikavého ducha. Ukazují to data ministerstva průmyslu a obchodu, podle kterých v Česku podniká nejvíce lidí do dvaceti pět let za poslední půl dekádu. Někteří se kvůli svému byznysu nechávají i zplnoletnit, což soudy umožňují od roku 2014.
Přehled o počtu podnikatelů fyzických osob, které na základě dat ministerstva průmyslu zpracoval rozvojový program pro studenty Solve for Tomorrow, ukazuje na soustavný růst počtu podnikatelů zejména ve věkové kategorii osmnáct až dvacet let. Od předloňského roku přibylo také jednadvacetiletých až pětadvacetiletých podnikatelů.
Pro kontext, podle dat Českého statistického úřadu žilo v tuzemsku v roce 2021 necelých tři sta tisíc lidí ve věku osmnácti až dvaceti let a v kategorii dvacet jedna až dvacet pět let téměř pět set tisíc obyvatel. Na celkovém čísle náctiletých podnikatelů mají menšinový podíl také nezletilí. Ministerstvo průmyslu dále neeviduje, jaké živnosti mezi mladou generací převažují.
Vývoj počtu mladých podnikatelů
| Skupina/rok | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Nezletilí | 10 | 11 | 18 | 14 | 19 | 20 | 30 |
| 18 až 20 let | 8233 | 7747 | 8027 | 8589 | 9197 | 9784 | 11308 |
| 21 až 25 let | 73 870 | 68 904 | 65 500 | 62 886 | 62 533 | 65 274 | 69 897 |
| 26 až 30 let | 143 102 | 144 150 | 144 520 | 144 305 | 142 302 | 138 865 | 135 127 |
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchoduRostoucí zájem o podnikání u mladých lidí potvrzuje i analytička společnosti Dun & Bradstreet Petra Štěpánová. „Do podnikání se jich pouští čím dál víc, což je určitě dobrá zpráva pro tuzemskou ekonomiku. Ve velké míře se bude zřejmě jednat o studenty, kteří si při studiích přivydělávají nebo rozjíždějí vlastní byznys,“ domnívá se.
Podnikavé studenty u nás podporují také různorodé programy: například nezisková organizace Junior Achievement, jejíž českou pobočku začátkem devadesátých let založil Tomáš J. Baťa, nebo podnikatelský inkubátor Point One České zemědělské univerzity, finančně podporovaný i miliardářem Pavlem Bouškou a jeho firmou Vafo Praha.
„Nové projekty vítáme dvakrát do roka, pravidelně se k nám hlásí okolo šedesáti nápadů ročně. Nejaktivnější jsme na půdě České zemědělské univerzity, kde máme ke studentům nejblíže. Snažíme se je oslovit, motivovat, ať nemají obavu být kreativní a zkusí svým nápadům vdechnout život,“ popisuje manažerka inkubátoru Point One Klára Palasová.
Programy pro začínající podnikatele trvají čtyři měsíce. Účastníkům jsou k ruce odborníci z univerzitní půdy i jiní mentoři. Zhruba pětatřicet procent studentských firem se v průměru přerodí v prosperující byznys. „Zatím čekáme na naše první jednorožce, ale studentským projektům se u nás obecně poměrně daří,“ konstatuje Palasová.
Zájem mladé generace o podnikání potvrzuje i ředitel Junior Achievement Martin Smrž. „Počty studentů v našem programu, který funguje od založení organizace v roce 1992, se systematicky zvyšují. Ještě v roce 2012 vzniklo sto třicet studentských firem a dnes jsme na více jak dvojnásobku,“ uvádí.
Přesná data, kolik studentských firem v podnikání pokračuje, organizace nemá. Odhadem jde ale o patnáct až dvacet procent. „Cílem našich programů není, aby se ze studentů stali podnikatelé, nýbrž aby si reálný byznys vyzkoušeli, získali schopnost prezentace, týmové spolupráce, organizace času, práce i lidí, zdokonalili se ve finanční gramotnosti, kritickém myšlení a podobně,“ vyjmenovává Smrž.
Opravdu nadšení podnikavci se mohou v Česku také od roku 2014 nechat zplnoletnit. Jak ale ukazují statistiky, možnosti každoročně využívají pouze jednotlivci. Jsou ale mezi nimi i dnes významná byznysová jména jako například Jiří Diblík, Jan Sláma nebo Zdeněk Cendra, kteří se mimochodem všichni postupně dostali do našeho výběru 30 pod 30. A posledně jmenovaný figuruje i v žebříčku nejbohatších Čechů.
Diblík, dnes spolutvůrce úspěšné aplikace VOS.health, patří k jednomu ze dvou prvních tuzemských podnikatelů, kteří před devíti lety zplnoletnění podstoupili. Bylo mu šestnáct a podnikatelské projekty vymýšlel už od svých dvanácti.
„Mladistvý věk je nejlepší čas začít něco dělat. Bydlel jsem u rodičů, dostával jsem najíst, měl jsem kde přespat a nemusel řešit, že mám platit nájem nebo hypotéku. V té době jsem ještě vrcholově hrál tenis, takže jsem stíhal chodit do školy a skoro každý den na trénink a po večerech vymýšlet projekty,“ vzpomíná.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Zplnoletnění ho tehdy nakoplo k dalším výkonům. „I díky tomu jsem teď, kde jsem,“ domnívá se. Vzápětí ale doplňuje, že kdyby tehdy chtěl, fakturovat mohl třeba přes známé nebo rodiče, či pracovat na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti.
„Pokud jde o menší podnikání, kde se netočí desítky milionů korun a nechcete třeba eseróčko, vždycky se to dá nějak udělat,“ připomíná. Tomu přikyvuje i další mladý byznysmen Sláma, který spoluzaložil oceňovaný projekt Nenech to být. Také on se nechal „postaršit“ v šestnácti, před sedmi lety. Do té doby část věcí řešil skrz otce, případně na dohody o provedení práce.
Rozjet vlastní byznys v období dospívaní má podle Slámy svá úskalí i výhody. „Na jednu stranu na to není systém ani vaši vrstevníci úplně připraveni, takže moc podpory čekat nelze. Na straně druhé má člověk spoustu energie, zdravou míru naivity, minimum závazků a hlavně dostatek času na učení se ze svých chyb. Pokud je tedy ochotný překousnout problémy ve škole a v kolektivu, určitě to stojí za to,“ je přesvědčený.
Podle Smrže ze společnosti Junior Achievement mají mladí v současné době větší podporu a možnosti pomoci. Zmiňuje síť krajských inkubátorů, kde se mohou s odborníky a odbornicemi poradit, jak řešit třeba byrokracii.
Zároveň ale připomíná, že podle Indexu prosperity je Česko v oblasti podnikatelského prostředí až na dvacátém prvním místě ze zemí Evropské unie. V hodnocení podmínek pro založení podnikání je na tom pak ze všech sedmadvaceti unijních států nejhůř.
