Obchodování na pražské burze táhne téměř výlučně ČEZ a několik bank. Další významné tituly jako Stock Spirits, Avast či O2, totiž z burzy v posledních letech zmizely. Nejistý je i další osud akcií polostátního energetického kolosu, vzhledem k hrozícímu vytěsnění minoritních akcionářů. I proto potřebuje pražský burzovní palác co nejvíc úspěšných příběhů nováčků.
Pozitivní je, že zde malé a střední firmy postupně přicházejí na chuť získávání kapitálu prodejem akcií. Na trhu Start, který jim je určený, se loni objevilo pět nových titulů. A burza jde nyní investorům naproti i změnou způsobu obchodování.
Od prvního září bude Start fungovat kontinuálně, stejně jako trhy Prime, Standard a Free. Dosud se na Startu obchodovalo formou aukce, kdy se na základě nákupních a prodejních pokynů stanovoval kurz akcií jen jednou denně.
V praxi to vypadalo tak, že od 9:00 do 12:30 žádné obchody neprobíhaly, pouze se sbíraly objednávky. Teprve pak došlo k jejich spárování. Od příštího měsíce to bude probíhat v průběhu celého dne a odpadne také dosavadní podmínka minimální velikosti objednávky, kterou si každá firma na Startu nastavovala individuálně. Nově bude pro všechny platit minimum jeden kus.
Základním předpokladem úspěšné burzy je však ochota investorů na ní „točit“ peníze. Jak si v tomto ohledu vedou letošní nováčci?
Mmcité
Úspěšný start má za sebou výrobce městského mobiliáře mmcité, s jehož akciemi se na Startu obchoduje od prvního srpna. Mmcité upsala milion kusů akcií za 160 korun, přičemž poptávka byla více než dvojnásobná. Po prvním týdnu obchodování cena stoupla na 250 korun za kus, tento čtvrtek pak zakončila seanci na 200 korunách.
Nejvíc akcií mmcité se zatím zobchodovalo během minulého pondělí, kdy celkový objem dosáhl 2,26 milionu korun, což je na trh Start docela slušné číslo. Od té doby se denní objem pohybuje ve stovkách tisíc.
Jedním z minoritních akcionářů mmcité se stala i Národní rozvojová investiční, dceřiná společnost státní Národní rozvojové banky. Do společnosti investovala 17,5 milionu korun a získala podíl 3,7 procenta.
Společnost podnikatele a designéra Davida Karáska hodlá výtěžek z prodeje akcií investovat do rozšíření výrobních kapacit. Karásek firmu založil se svým bývalým společníkem v roce 1994. Dnes je mobiliář z jeho designové dílny po celém světě. Například na letišti Charlese de Gaulla v Paříži nebo na horní stanici lanovky vedoucí na nejvyšší evropskou horu Mont Blanc.
Footshop
Prvního srpna se na pražské burze objevil ještě jeden nováček. Na trhu Standard se začalo obchodovat s akciemi online prodejce obuvi a oblečení Footshop poté, co byla dokončena první transakce SPAC (Special Purpose Acquisition Company) ve střední Evropě.
SPAC je zjednodušeně řečeno prázdná schránka, určená pouze ke zrychlenému uvedení nějaké firmy na burzu. Společnost typu SPAC vybere od investorů peníze a použije je na nákup podílu ve firmě, se kterou se veřejně neobchoduje. Pak se s ní spojí a po dokončení transakce se už na burze obchoduje s akciemi koupeného podniku pod jeho názvem. Footshopu takto pomohla společnost Wood & Company a její vehikl WOOD SPAC One.
Zájem investorů o firmu cílící na mladou streetwearovou komunitu je však zatím poměrně vlažný. Nejvíc rozruchu zatím Footshop vyvolal v pátek 4. srpna, kdy se zobchodovaly jeho akcie v objemu 428,5 tisíce korun. Od té doby dosahují denní objemy obchodů maximálně pár desítek tisíc korun.
Footshop vybral při vstupu na burzu 238 milionů korun, které půjdou například na stavbu nových kamenných poboček po Evropě. Od svého založení v roce 2012 v Praze společnost postupně vyrostla na miliardový obrat a sedmdesát procent tržeb nyní pochází ze zahraničí.
Pilulka
Online lékárna Pilulka není nováčkem v pravém slova smyslu, na burzu vstoupila už na podzim 2020. Tehdy šlo o vůbec první e-commerce titul v Praze, o jehož akcie byl velký zájem. Nadšení však od té doby opadlo.
Ukázalo se to mimo jiné během druhého úpisu akcií, který proběhl letos v červnu. Pilulka během něj plánovala získat od investorů zhruba 200 až 250 milionů korun, ale získala pouze 67 milionů.
Pilulka v minulosti těžila z boomu e-commerce v době pandemie, loni v lednu se díky tomu kurz akcií vyšplhal až k 1800 korunám za kus. Od té doby však cena akcií setrvale padá a čtvrteční obchodování uzavřely na 405 korunách za kus.
Sentiment na trhu se totiž od pandemie značně změnil, cena peněz s rostoucími úrokovými sazbami výrazně stoupla a investoři najednou přestali sypat peníze do firem, které sice rychle rostou, ale jsou dlouhodobě ve ztrátě. Což je i případ Pilulky. Propad cen akcií na jaře urychlila i prezentace neuspokojivých výsledků za loňský rok.
Výnos z letošního druhého úpisu akcií chce firma použít na svůj růst na trzích v Rumunsku, Rakousku a Maďarsku. Může však za ním být i snaha o navýšení objemu hotovosti na účtech, loni činil čistý peněžní tok minus 110 milionů korun, rok předtím z účtů firmy odteklo šedesát milionů.
Pilulka však stále zůstává tahounem trhu Start s denními objemy zobchodovaných akcií v řádu statisíců korun.
Ani loňský rok nebyl pro Start úplně špatný. Tehdy na tento trh vstoupil prodejce vlasové kosmetiky Bezvavlasy, síť restaurací Coloseum, technologická společnost Hardwario, výrobce dveřních klik a kování M&T 1997 a také první slovenská firma – metalurgická společnost Gevorkyan.
