skip to main content

Módní revoluce. Ve virtuálním světě navrhují oblečení i pořádají přehlídky

3 minuty čtení

Za oknem prostorné místnosti vykukuje Žižkovská věž. V rohu stojí figuríny a štendry s modely jak ze sci-fi. Jde přitom o reálný obraz virtuální módy. Nacházíme se v ateliéru Žil Vostalové (na hlavní fotografii vlevo) a Heleny Todd (vpravo), které tyhle kousky oblečení vytvořily prostřednictvím speciálního softwaru na tvorbu digitálních 3D modelů.

Trend, který pomáhá šetřit materiál a náklady na zkušební modely a zároveň zkracuje výrobu finálních oděvů, si ve světě oblíbily značky jako Calvin Klein, Tommy Hilfiger či Adidas. Návrhářky ze studia giz’mo.lab ho teď šíří i v Česku.

„S digitální módou jsem se seznámila na Amsterdam Fashion Institute, kde jsem studovala. V té době se v módním světě hodně řešily negativní dopady tohoto průmyslu, ať už špatné pracovní podmínky v asijských textilních továrnách nebo znečišťování životního prostředí. Společně s našimi učiteli jsme proto hledali cesty, jak by s tím mohly pomoci nové technologie,“ líčí Žil Vostalová.

Reklama

Místo 2D modelů tak začali v digitálním světě dělat rovnou 3D návrhy. Díky nim získá návrhář výrazně lepší představu o finální podobě oblečení a v softwarovém programu si rovnou může vytvořit i střih. „V běžné praxi je pro výrobu jednoho modelu potřeba nejdřív ušít několik zkušebních. Vzniká tak obrovská spousta zbytečného odpadu. Virtuální navrhování tomu pomáhá předcházet,“ přibližuje Vostalová.

Módní tvůrci díky 3D modelům mohou zároveň nabízet zákazníkům oblečení, které ještě neexistuje. To jim umožňuje lépe plánovat, kolik materiálu potřebují nakoupit. Nemusí tak vyhazovat nadbytečné zásoby, což opět šetří životní prostředí.

Transformer Jacket. | Foto giz’mo.lab

V neposlední řadě trojrozměrné navrhování umožňuje prezentovat oblečení na virtuálních modelkách. To se ukázalo jako obzvlášť užitečné letos, kdy se řada fashion weeků musela kvůli pandemii koronaviru přesunout do digitálního prostředí.

„Pomáhali jsme s přechodem do virtuálního světa například fashion weeku v Helsinkách, který se uskutečnil pouze online. Dodávali jsme jim digitální těla, na která následně designéři vytvářeli své modely. Dlouhodobě spolupracujeme s agenturou New Aliens Agency, pro kterou prostřednictvím 3D bodyscanneru vytváříme avatary skutečných modelů. Je to první modelingová agentura na světě, která se rozhodla jít touto cestou,“ popisuje Helena Todd.

Módní avataři najdou využití i v době mimo pandemii. Návrháři si mohou digitální těla pronajmout nebo koupit pro účely virtuální tvorby. A zároveň mají možnost si rovnou objednat skutečného modela nebo modelku, kteří byli předobrazem avatara, na svou módní přehlídku. Tento proces umožňuje zjednodušit a zkrátit fitting, tedy finální dolaďování oblečení.

Virtuální modely a modelky využily návrhářky z giz’mo.lab i pro své digitální zrcadlo Speculum, které prezentovaly na Prague Fashion Weeku. To vyvinuly ve spolupráci se studiem NotReal Virtual. V zrcadle si návštěvníci mohli ‚vyzkoušet‘ nejrůznější módní kousky. Viděli se jako jeden z modelů z New Aliens Agency, kteří se ale hýbali jako člověk před zrcadlem.

Pro Microsoft zase vytvořily české návrhářky ve spolupráci s vývojářem Sanderem Veenhofem a umělcem Jakobem Kokem aplikaci, ve které je možné v rozšířené realitě oblékat avatary. Tu společně prezentovali na amsterdamském fashion weeku v roce 2017.

Transformer Jacket. | Foto giz’mo.lab
Reklama

Žil Vostalová a Helena Todd digitálně navrhují nejen oděvy, ale i doplňky a šperky. Digitální módu přitom kombinují ještě s upcyclingem. Na své modely tak využívají vyřazené oblečení. „Udělali jsme například sbírku pánských obleků. Spousta lidí je má doma, i když už je nenosí, ale je jim líto je vyhodit. Získali jsme tak obrovskou zásobu vysoce kvalitního materiálu, který přetváříme na úplně nové kousky. Rukávy třeba používáme jako přední díl u šatů,“ líčí Helena Todd.

Zatímco upcycling si v Česku už vydobyl své místo, digitální móda na svůj boom teprve čeká.

„V rámci jednoho grantového projektu jsme se věnovali vzdělávání v této oblasti. Chodili jsme po uměleckých školách a seznamovali je s novými technologickými možnostmi. V českém tradičním prostředí o to ale zatím není příliš velký zájem,“ popisuje Helena Todd.

Aktuální vydání magazínu

Největší úspěch tak v Česku zatím software na tvorbu 3D modelů slaví v oblasti propagace módy. Oblíbená jsou především produktová videa. „Pro designérku Denisu Adolfovou jsme například připravovali video, v němž se kabelka ušitá ze 70 kusů kůže rozpadne na jednotlivé části a znovu spojí.

Zároveň do ní vpluje psaníčko, které je součástí produktu. Mělo to obrovský ohlas,“ líčí Žil Vostalová. A dodává, že podobnou formu digitální propagace využívají i módní značky jako Dior či Balenciaga.

„Rok 2020 je pro virtuální módu naprosto zlomový. Už předtím vládlo nadšení pro digitalizaci, ale pandemie tento vývoj neskutečně zrychlila. To je dobrá zpráva pro celý módní průmysl i pro životní prostředí, které technologie pomáhají chránit,“ říká Žil Vostalová.

Reklama
Reklama