skip to main content
Český byznys

Moje ryby mají wellness, pochvaluje si podnikatel chovající české lososy

3 minuty čtení

V křišťálově čisté vodě, 1500 kilometrů od oceánu, krouží stovky lososů. Proplétají se mezi sebou a očividně si užívají perfektní podmínky pro plavbu. Ač s druhovým označením atlantští, klidně by snesli přívlastek čeští. Podstatnou část života totiž stráví na našem území.

Na první pohled bláhová myšlenka, jenže s reálnými konturami. Jde o skutečný obrázek, který od jara předloňského roku skýtá tisícová vesnice Lhota za Červeným Kostelcem nedaleko česko-polských hranic. Za unikátním projektem Moře v srdci Evropy stojí podnikatel s ekologickou drogerií a milovník podmořského života Lukáš Černý.

„Podle názorů farmářů jsem první v Evropě, možná i na světě, kdo takto hluboko ve vnitrozemí chová lososa atlantského v mořské vodě na systém RAS,“ tvrdí Černý. Drsně znějící zkratka ukrývá recirkulační akvakulturní systém, v podstatě uzavřený okruh, pracující s „jednou“ vodou, ze které se za pomoci biologického čištění odbourávají nežádoucí látky.

„Ryby tak žijí v dokonale vyčištěném prostředí, a proto jsou i zdravé a nemají žádnou pachuť. Je-li čistá voda, není zkrátka důvod,“ líčí pětačtyřicetiletý muž, jehož s rybami spojuje natolik silné pouto, že se k nim občas potápí a plave s nimi.

Ve třech nádržích o průměru osm metrů a s pětimetrovou hloubkou může Černý chovat celkem až třicet tun lososa (zhruba 15 tisíc kusů). Ryby v nich plavou v brakické vodě, jež se neustále chladí na 14 stupňů, které losos atlantský potřebuje pro svůj zdárný růst.

Lososi, které Lukáš Černý chová, pocházejí z moderní polské farmy poblíž Štětína, přibližně deset kilometrů od břehů Baltského moře. Ryby tam žijí v ochlazované vodě, přiváděné z 1400 metrů hlubokého vrtu. „Náš losos tak nikdy nepoznal znečištěné moře. Obzvláště Baltské a Severní jsou dnes plné dioxinu, polychlorovaných bifenylů, rtuti a těžkých kovů,“ vyjmenovává podnikatel.

Podle Černého český losos zároveň neobsahuje stopy antibiotik na rozdíl od ryb, které se po tisících chovají v klecových farmách na moři. Tam v úzkém prostoru nejsou schopny čelit patogenům, jako jsou třeba mořské vši, a tak se jim v určité fázi, aby přežili, dávají injekce s antibiotiky. „To tady nehrozí, moje ryby mají wellness. Chováme se k nim s úctou. Dokonce se, když se zabíjejí, zapaluje svíčka, beru to jako závazek,“ popisuje Černý.

Malé lososy o hmotnosti 700 gramů přiveze na severovýchod Čech jednou za čtyři týdny speciální kamion. Než se dostanou na tržní velikost kolem dvou až dvou a půl kilogramu, měsíce se vykrmují. Denně se pak prodají nižší stovky kusů. Mezi zákazníky jsou jednotlivci, ale také některé přední tuzemské restaurace, jako například pražský Kampa Park. Jsou však případy, kdy je čerstvost dodávaných lososů paradoxně překážkou.

Reklama

„Kuchaři jsou zvyklí, že ryby, které mají ze severu, jsou levnější, ale taky už trochu ‚načaté‘, takže se z nich dobře tahají kosti,“ vysvětluje Černý. „U lososa nastává do dvou hodin po smrti posmrtná ztuhlost, kvůli níž ryba kost už nepustí snadno, což trvá několik dní, než se losos začne pozvolna rozkládat.“

K chovu lososů stovky kilometrů od pobřeží přivedla Lukáše Černého fascinace podmořským světem. Od doby, kdy dosáhl plnoletosti, se pravidelně potápí a dlouhá léta si pohrával s myšlenkou, že by si vybudoval vlastní moře.

Při snaze nashromáždit co nejvíce informací narazil na soukromého investora Tomáše Zezulu, jenž podobný projekt s názvem Moře v Brně, zaměřený na chov lososů, pstruhů či mořských plodů, spustil v roce 2014 v jihomoravské metropoli. O dva roky později však byl nucen jej kvůli neshodám s magistrátem uzavřít.

Oba muži se tak posléze domluvili na spolupráci. Zezula pro Černého spoustu věcí navrhl, předal mu své know-how. Jejich cesty se ale nakonec rozešly a Černý někdejšího kolegu vyplatil. „Spojovali nás vize, pak se ale investor rozhodl vzájemnou spolupráci ukončit a já to plně respektuji,“ ohlíží se brněnský podnikatel.

Projekt za více než 35 milionů korun dosud sčítal především ztráty, ale v květnu vykázal poprvé černá čísla. Rodák z Náchoda má nicméně v zádech prosperující drogistické impérium Eurona by Cerny, které začal budovat před šestnácti lety. Firma, vyrábějící zejména ekologické čisticí prostředky, loni dosáhla obratu přes 260 milionů korun s desetiprocentním ziskem, přičemž oproti roku 2018 její tržby vzrostly o 60 procent.

Letos Černý očekává ještě lepší výsledky. Nejenže se jeho podnik zařadil mezi firmy, jež brzy dostaly povolení vyrábět dezinfekci proti koronaviru, větším zájem byl i o jeho produkty. Stejně jako Rohlik.cz, musela Eurona na svém webu zavést frontu, v níž lidé neváhali čekat hodiny, než se dostali na řadu. Denně tento proces podstoupilo kolem 30 tisíc zákazníků.

Vedle toho všeho Lukáš Černý chová na dvě stovky včelstev, jejichž med se značkou Eurona nebyl k dostání již po dvou hodinách od uvedení do prodeje, a spřádá plány na výrobu ryze české whisky z českého ječmene, v českém dubovém sudu.

„Měl jsem vidění,“ usmívá se ve své kanceláři, jejíž strop zdobí tři tisíce světýlek znázorňujících severní oblohu. „Věřím, že to vyjde. Prát, jíst a pít se bude vždycky.“

Reklama
Reklama