Čím blíž je Štědrý večer, tím roste žízeň po nápoji ze žloutků, mléka, rumu a dalších ingrediencí. Na svátky se zkrátka vaječného likéru vypijí hektolitry. Jakmile zacinká zvonek a nadělí se dárky, apetit rychle upadá. Než k tomu ale dojde, jedou cukrárny, restaurace či pekárny na zlaté vlně.

„Nemáme jiné prodejní kanály než vlastní dvě restaurace, přesto zaznamenáváme spoustu recidivistů, kteří se pro náš vaječňák pravidelně vracejí. Aktuálně jsme v prodeji na vyšších stovkách lahví a tisícovku brzy pokoříme,“ říká Václav Vojíř, spolumajitel restaurací Špejle.

Do ještě vyšších sfér se letos dostala cukrářka Iveta Fabešová, která má v Praze podnik ve Werichově vile na Kampě a na Masarykově nádraží a v minulosti rozjela síť cukráren IF Café. „Letošní rok je určitě lepší než loňský a překročíme hranici šesti tisíc kusů.“

info Foto If Café

Větší zájem oproti předešlému roku zaznamenala i síť řemeslných pekáren Zrno Zrnko. Je to i díky výraznému nárůstu firemních objednávek, vaječňák totiž čím dál častěji slouží jako vánoční dárek pro zaměstnance nebo obchodní partnery.

Nejen u nich lákají i na netradiční příchutě. „Pistáciová varianta se letos podílí na prodejích zhruba ze třiceti procent,“ popisuje spoluzakladatel Zrno Zrnko Ondřej Kuchař. Jen to potvrzuje, že pistáciové příchutě letí – což letos ostatně ukázala mánie kolem dubajské čokolády. Zároveň je třeba zmínit, že zelený vaječný koňak už není úplné novum, mlsní zákazníci na něj mohli narazit už v předchozích letech.

Jen u pistáciové příchutě ale v pekárně nezůstali. „Velmi dobrý ohlas má také naše novinka – perníčkový vaječný likér, i když se s touto příchutí zákazníci zatím postupně seznamují,“ říká Ondřej Kuchař.

„Zatím jsme každý rok přišli s jednou novou příchutí. Na příští rok už máme taky plán,“ dodává s tím, že ladění každé nové chutě si vyžádá tak pět až šest pokusů. Včetně zajištění surovin je to tedy práce tak na měsíc. 

I tak si vedoucí pozici nadále udržuje klasika: vanilková verze. Nepředstavujte si ale takovou tu domácí verzi s tuzemákem. Zvlášť když jde o luxusnější varianty, které zmíněné podniky nabízejí a u nichž se cena lahve pohybuje podle objemu od zhruba 300 do 550 korun. V takovém případě se můžete těšit na to, že se při míchání použil kvalitní rum i další ingredience.

Václav Vojíř v této souvislosti říká, že jejich finální dílo je tak vyladěné, až je boží. „A abychom nebrali jméno Boží do úst nadarmo, povolali jsme apoštola církve v osobě našeho kamaráda římskokatolického kněze Zbigniewa Czendlika, který našemu Božímu vaječňáku požehnal,“ popisuje.

Zatímco s tím nejvyšším by tedy mělo být vše v pořádku, je třeba nezapomínat ani na pozemské záležitosti. V minulosti totiž měly restaurace, cukrárny a jiné gastro podniky trable s celníky.

Zatímco podávat likér například hostům v restauracích není problém, prodej s sebou už podléhá určitým pravidlům. Když vaječňák obsahuje alespoň patnáct procent alkoholu, musí být lahev řádně označená. Také se hlídá, zda byla z alkoholu správně odvedena spotřební daň.

Jinak podnikům hrozí zničení dané várky likéru, ale také pokuta, která může sahat až do milionů korun. Poučeni z minulosti na to však lidé z gastra myslí. Kvůli tomu například spolupracují s palírnami, které jim konečný produkt vytvářejí podle jejich receptury. Aby si zajistili, že svátky opravdu budou plné klidu a pohody.