Láska byla toho večera roku 1849 cítit ve vzduchu. Dokonce by se dalo říct, že na Ameriku sedla jako hustá růžová vánice. Už 10 dní před svátkem obchodníci po celých státech vylepovali reklamy s amorky a srdci, další nabízeli přáníčka s doručením až přede dveře zdarma a leckteří se pyšnili tím, že lepší dárek za výhodnější cenu než u nich nenajdete.

V kalendáři, jak jinak, stálo 14. února a slavil se Valentýn. Poslední dekádu hlavy Američanů uprostřed února čím dál víc motal bůh lásky Cupid. Valentýnky, které si milenci mezi sebou předávali, byly často velmi laciné: slova vyznání na kusu papíru nebo přáníčka, která vyrobili sami.

To se ale mělo změnit, když dvacetiletá dívka z Massachusetts začala pokládat první stavební kameny dnešnímu dvacetimiliardovému byznysu – a to jen ve Spojených státech. Dívka se jmenovala Esther Howland a o 52 let později se do dějin zapsala jako pionýrka novodobého Valentýna a také podnikatelka, která si z něj udělala monopol.

Její otec vlastnil velké knihkupectví, kde měl mimo jiné archiv notových archů a také bohatě dekorovaných a krajkou obložených valentýnek z Evropy.

Proč by se stejné nemohly prodávat i ve Spojených státech? Vyrobit bohatě zdobená přáníčka pro americký trh byl nápad Esther. Za 75 centů, tedy na tehdejší poměry téměř pobuřující cenu (z dnešního pohledu za valentýnské přáníčko utratili kolem dvou tisíc korun!), začala prodávat luxusní kartičky s vyznáním lásky.

Když je její bratr nabídl v Bostonu a New Yorku a zájem o ně stoupal, najala si pomoc, aby poptávku dokázala naplnit. Zrodila se tak společnost New England Valentine Co., v jejímž čele seděla právě Esther.

Právě ona porozuměla něčemu, čemu předchozí prodejci valentýnek ne – vlastnímu brandingu. Každé z jejích přání neslo razítko s červeným písmenem H a používalo stejnou paletu barev i materiálů. Díky kombinaci pastelové oranžové, zelené a modré ozdobené bílou krajkou či hedvábím jste na první pohled poznali, že jde právě o drahocennou kartičku z její výroby.

Během dekády měla společnost New England Valentine Co. svého vlastního prodejce v Ohiu, o pár let později v Nevadě. Její tržby tehdy činily 50 až 75 tisíc dolarů ročně, na tehdejší dobu závratnou částku.

Oficiální monopol na valentýnská přání Esther Howland nikdy neměla, ač jí ho mnozí v té době vzletně přisuzovali. Rozhodně také nebyla sama, kdo na vyznání lásky vydělával peníze. Jedním z nich byl i její bývalý spolupracovník George C. Whitney, který později společnost New England Valentine Co. koupil. Částka nebyla nikdy zveřejněna.

Komerční úspěch obchodu s láskou měl hořký konec. Sama Esther lásku nikdy nenašla a zemřela jako stará panna v domě svého bratra.

Dnes jsou valentýnky z její výroby sběratelskými kousky a jejich cena se na aukcích pohybuje mezi 100 až 500 dolary. Valentýnky původní výroby pak můžete vidět například v newyorském Muzeu moderního umění.