Sankce zatím běžní Rusové necítí, ale během dalších měsíců na ně dopadnou zásadně. Takový výhled nabízí český manažer, který už desátým rokem žije v Moskvě a vede tam firmu, dovážející do země české zboží.
Navzdory nedávnému návratu do Česka nás kvůli svému bezpečí požádal o zachování anonymity.
Jak se se dá dnes dostat z Moskvy do Česka?
Jde to. Funguje několik leteckých spojů mezi Evropou a Ruskem, já využil cestu přes Istanbul, ale jde to třeba i přes Dubaj nebo Kazachstán. Cesta, která dřív trvala pod tři hodiny, dnes zabere celý den. Jinak s tím nejsou spojené žádné komplikace – kromě toho, že letenky extrémně podražily.
Proč?
Letů je málo a poptávka velká. Letěl jsem z Moskvy a více lidí mi potvrdilo, že z Ruska mizí spousta Rusů, hlavně mladých lidí. Vedle mě v letadle seděl IT specialista, který pracuje pro americkou firmu a letěl s přítelkyní do Turecka.
Zaznamenal jsem i to, že majitel jedné ruské IT společnosti, která pracovala pro nějakou západní firmu, zaplatil všem svým lidem letenku do Černé Hory a odtud fungují. Bojí se, že v Rusku odříznou internet.
Proč jste se vrátil až teď? Bylo to těžké rozhodování?
Neodletěl jsem hned, protože mám zodpovědnost za firmu, kterou v Moskvě vedu. Mám odpovědnost nejen vůči vlastníkům, ale i zaměstnancům, kteří nic špatného neudělali. Jsou to Rusové, kteří pracují pro zahraniční společnost. Firmu teď budu řídit na dálku.
Samozřejmě byla v Moskvě i skupina Čechů, která to zabalila okamžitě. Spousta Čechů ale zůstala a nechystá se zatím odletět. Mají tam práci, byznys, fungují v Moskvě dlouho a zatím jim bezprostřední nebezpečí nehrozí.
Jak teď vypadá běžný život v Moskvě?
Do svého odjezdu jsem zaznamenal hlavně zhoršující se náladu. Lidi říkají: Ty jo, fakt se někde válčí, je to nepříjemné, že se vůbec něco takového děje. Zatím tam sice nedošlo k prudkému zdražení potravin, ale spousta místních přehodnocuje, co koupit. Zbytné věci už lidé moc nekupují.
Jak na Rusy dopadají sankce a odchody západních firem z trhu?
Dopady sankcí budou vidět až s odstupem několika měsíců. V Moskvě jsem zaznamenal, že lidi trochu panikaří, vybírají víc peněz a v bankomatech krátkodobě docházejí, nebo tam jsou nějaké limity. Před mým odjezdem jsem šel do banky a bankomaty byly prázdné, ale druhý den už peníze zase byly.
Takže žádný velký problém?
Velký problém je určitě transfer mezi Ruskem a Západem. Firmy nemají jak zaplatit za zboží a to jim pak nikdo logicky nebude dodávat. Samozřejmě je problém i s tou samotnou dodávkou zboží. Na skladě ještě něco máme, ale až to dojde, nic dalšího tam nedostaneme.
Jinak není efekt sankcí úplně bezprostředně vidět. Jasně, když McDonald’s zavře své pobočky, tak tam nebude, ale důsledky se projeví v dalších měsících a myslím, že na Rusko dopadnou opravdu zásadně.
Můžou sankce ve výsledku podpořit Putinovo postavení v zemi?
Na to je hrozně těžké odpovědět. Rusové jsou zvyklí se kousnout a sankce přetrpět. Protesty jsou potlačované a myslím, že jim nezbyde zase nic jiného než sankce vydržet. Obávám se, že ve finále se budou přidávat víc na stranu Putina.
Vychází to všechno z toho, že hodně lidí tady říká: My jsme nic nedělali a jen to NATO se k nám přibližovalo. Vidím ty pohledy a názory z obou stran a je to hrozně složité. Navíc se nebavíme o Rusku, ale o Moskvě. Naprostá většina Rusů, z malých měst a vesnic, to podle mého názoru vůbec neřeší. Možná zaznamenali, že je někde válka, ale jinak to neřeší. Nedělám si iluze.
Jak válka zasáhne váš byznys?
Spousta firem, které tady vyrábějí, už odešla a chystá se znárodnění majetku, který tu mají. My jsme dovozci, ale jestli nebudeme mít možnost sem dovážet a platit našim dodavatelům, tak firma skončí. Jinak to nejde. Každý den opatrně vyhodnocujeme, co je nového. Samozřejmě je pro nás ohromný problém i kurz rublu, který se hrozně propadl a to dovozce neuvěřitelně drtí.
Jak to prožíváte osobně, jako manažer?
Hodně špatně. Nastoupil jsem na začátku covidu, který obchod zasekl. Konec roku 2020 už vypadal dobře a loňský rok byl odrazový, velmi se nám dařilo, obratově jsme na milionech eur a pak najednou ze dne na den přijde takováhle katastrofa. Nikdo to nečekal. Samozřejmě se jako manažer musím přizpůsobit, můžete v tom dělat jen maximum možného. V tuhle chvíli to pro nás znamená snažit se prodat to, co máme na skladě – a uvidíme, co bude dál.
Vrátíte se do Ruska?
Hodně věcí jde dělat na dálku, ale ne všechno. Pokud uvidím, že má smysl se vrátit, tak ano. Osobně jsem z toho hrozně smutný. Z toho, co se děje na Ukrajině, ale i po byznysové stránce. Rusko sice není na první pohled pro nás tak velký trh, ale vždy jsem věřil, že má velký potenciál.
Navíc cítím zodpovědnost za naše zaměstnance, jsou to obyčejní lidé. Mám tam i spoustu takových, kteří žijí v rusko-ukrajinských vztazích, a třeba rodiče jedné Ukrajinky, která žije s Rusem, jsou v Charkově. Bydlí třetí týden ve sklepě a oni jim odsud ani nemůžou poslat peníze. Je to hrozně složitý konflikt na všechny strany. Ale válka se nedá ničím ospravedlnit.
