Mrakodrap jako symbol lží. Aneb jak si Donald Trump nafukoval svou věž i jmění

Ve chvílích, kdy bývalý americký prezident Donald Trump bojuje s úřady, které ho vyšetřují pro falšování dokumentů, se mračna stahují i nad jeho mrakodrapem Trump Tower. Budovu, která je nerozlučitelně spjatá s Trumpovým životem, lze podle nových informací považovat za podvod už od chvíle její výstavby.

V osmdesátých letech to byla veřejností nadšeně přijatá stavba, na kterou se pak v devedasátkách trochu zapomnělo, aby jí na přelomu přelomu tisíciletí vrátila slávu Trumpova televizní show. Největší pozornost si však Trump Tower užila v roce 2010, kdy posloužila jako odrazový můstek pro prezidentskou kandidaturu, jenž proslavila Trumpa po celém světě.

V posledních letech je však budova prázdná, za zenitem a většinu lidí už nezajímá. Snad s výjimkou právníků. Při vyšetřování údajných Trumpových podvodů, kterých se nejspíše dopouštěl při zhodnocování vlastního majetku, se totiž newyorští prokurátoři zaměřili i na samotný Trump Tower. A loni v září podali na bývalého prezidenta žalobu za podvody ve výši čtvrt miliardy dolarů.

Nebyla to ale zrovna jednoduchá cesta. Manhattanský okresní prokurátor Alvin Bragg vyšetřování podědil, když nastoupil do úřadu a s podáním obžaloby dost váhal. Dva další prokurátoři rezignovali. Přesto úřad tvrdí, že vyšetřování pokračuje. Pravděpodobně Bragg doufá, že se v případu objeví další informace.

A americký Forbes se nových faktů dopátral – díky dlouhodobému mapování Trumpova majetku. Ostatně ještě předtím, než byla na světe čtvrt miliardová žaloba, Forbes odhadoval finanční situaci kolem celého mrakodrapu a spousta věcí byla jinak, než přiznával jeho majitel. Exprezident například lhal o velikosti penthousu na vrcholu budovy, jak už Forbes dříve ukázal.

Teď se proto Forbes na Trump Tower podíval znovu. A přináší tři kusy nových potenciálních důkazů.

Historie lží

Za prvé, z dávných majetkových převodů je zjevné, že Trump lhal o finančních výsledcích budovy už při jejím otevření v roce 1983.

Za druhé, stejně tak neříkal pravdu ani o rozměrech dalších částí budov, jako jsou kanceláře nebo obchodní pasáž v přízemí.

A za třetí, nahrávka z roku 2015, jejíž části zveřejňujeme v tomto článku, dokazuje, že do výmyslů ohledně komerčních prostorů budovy byl zapojen přímo sám Donald Trump.

Hlavní vchod do Trump Tower | Foto: Wikimedia, CC-BY-2.0

V únoru se proto americký Forbes obrátil na společnost Trump Organization a požádal o vysvětlení těchto nesrovnalostí. Právník společnosti si na odpověď vyžádal čtyři týdny s tím, že nyní je jeho tým na příliš zaneprázdněn.

Mluvčí Trumpovy společnosti nakonec vydal prohlášení, kde se ohrazoval proti jednání generálního prokurátora, ale ve kterém z výše uvedených nesrovnalostí nevysvětlil vůbec nic. „Snaha generálního prokurátora zasahovat do soukromých transakcí mezi sofistikovanými obchodními společnostmi je naprosto neopodstatněná a přehnaná,“ uvedl.

„Nejenom, že nikdy nedošlo k nesplacení půjček, ale navíc jsou půjčky buď zatím otevřené anebo jsou již splacené v rámci běžného obchodního úvěru. Všechny banky z Wall Street, které takové půjčky nabídly, na tom velice vydělaly.“

Právě výstavbou mrakodrapu se chtěl Trump vrýt do paměti | Foto: Getty

Je pravda, že některé z půjček, které jsou také obsahem velké žaloby, již Trump splatil. Stejně tak je ale pravda, že vše, včetně nejnovějších zjištění Forbesu, a stohů dokumentů, které mají prokurátoři k dispozici, směřuje k jednoduchému závěru – Trump Organization po celou dobu svým věřitelům o hodnotě nemovitostí lhala, a ačkoliv se na těchto snahách uvnitř společnosti podílelo více lidí, ústřední osobou podvodu je Donald Trump.

Prodáno 85 procent bytů?

V roce 1978 bylo budoucímu prezidentovi teprve dvaatřicet let, pocházel z Queensu, měl bohatého otce a jeho snem bylo prorazit na Manhattanu. Aby naplnil své ambice, spojil se s organizací Equitable Life Assurance Society, která vlastnila pozemky na Fifth Avenue.

Podařilo se mu přemluvit několik investorů včetně svého otce, aby jemu a jeho partnerské společnosti půjčili 130 milionů dolarů na výstavbu mrakodrapu. Už o pět let později svůj Trump Tower slavnostně otevíral a označil ho za nejúspěšnější realitní projekt posledních let.

Aby svá slova podpořil, poskytl Forbesu informaci, že ještě před otevřením samotné budovy je již osmdesát pět procent bytů prodáno a cena za jeden byt se pohybuje od půl milionu do dvanácti milionů dolarů.

„Na bytech získáme 268 milionů dolarů, všichni získají,“ řekl tehdy. Podobná čísla zopakoval ještě pro New York Times, který je ve svém článku také otiskl, a dokonce citoval výkazy z účtárny. Spisovatelé, kteří se zabývají Trumpovým životopisem, se na tyto zdroje také odkazují.

Trumpovy počty byly ovšem lživé. Čerstvě získané dokumenty o převodu vlastnictví ukazují, že v roce 1983, tedy v roce otevření Trump Tower, bylo prodaných bytů jen šedesát procent – tedy 150 jednotek. A 130 z nich bylo prodáno za méně než půl milionu dolarů. Jeden z nich byl prodán dokonce jen za sto třicet tisíc dolarů.

Naopak nejdražší z bytů se prodal pouze za dva miliony dolarů, tedy za šestinu ceny uváděné Trumpem. A do konce roku Trump vydělal spolu se společností Equitable 45 milionů dolarů. Dobré číslo pro začátek, ale současně nedostačující na to, aby splatili 130 milionů dolarů, které jim půjčili investoři, a už vůbec ne čtvrt miliardy, jak Trump deklaroval.

V osmdesátých letech Donald Trump řídil svůj byznys z 26. poschodí | Foto: Getty

Když se konečně podařilo byty prodat, celkový zisk byl zhruba 125 milionů dolarů. O tři roky později za svůj podíl Trump odkoupil společnost Equitable a část budovy, především s kancelářskými a komerčními prostory, si ponechal a využíval je pro vedení svých firem. Zůstal mu i penthouse na vrcholu mrakodrapu v 68. patře, kam se posléze přestěhoval i se svou rodinou.

Do kanceláře, která se nacházela na 26. patře, a odkud řídil veškeré své podnikání, několikrát pozval i redaktory amerického Forbesu, jakožto součást jeho veřejně vyhlášeného cíle posunout se výše v každoročním žebříku čtyř set nejbohatších Američanů.

Trump Tower totiž hrála klíčovou roli při sčítání Trumpova bohatství, a kancelářské i komerční prostory zůstávaly dlouho jeho nejcennějším aktivem. „Trump říká, že mají cenu 275 milionů dolarů,“ stojí v poznámkách reportéra z roku 1997.

„Nechal si vlastnictví komerčních prostor a tvrdí, že mu budova vynáší osmnáct milionů ročně,“ popisoval reportér. Šlo však o další Trumpovu lež. Bankovní úředníci, kteří v tu dobu jeho nemovitosti prověřovali, zjistili, že podle záznamů budova generuje asi jen něco přes šest milionů dolarů ročně.

A odhadce mezitím stanovil hodnotu budovy na 65 milionů dolarů, což je ještě méně než čtvrtina Trumpem udávané částky. Těm, kteří ho v těch letech znali osobně, přišlo jeho vychloubání se k smíchu.

„Smála jsem se,“ říká Barbara Resová, která s Trumpem pracovala mezi roky 1980 a 1998 a dohlížela i na stavbu mrakodrapu. „Nevypadalo to, že by měl tolik peněz, jak tvrdí,“ dodává. Trump si ovšem stál za svým, a nakonec skutečně začal vydělávat více peněz.

Velkým obchodním mezníkem byla spolupráce prodejcem luxusního zboží. V prosinci 2006 se řetězec Gucci přestěhoval právě do Trump Tower a majiteli nemovitosti tak vydělal více než patnáct milionů dolarů ročně za nájem.

V roce 2012 se Trumpovi podařilo využít klesajících úrokových sazeb a refinancoval celou nemovitost. A dluh 27 milionů dolarů nahradil stomilionovou půjčkou.

Manipulace s rozlohou

Dokázal tak snížit úrokovou sazbu ze 7,4 procenta na 4,2 procent a odešel s 68 miliony bez daně. Přesto mu to nestačilo a pokračoval ve lhaní. Jeho známou lží byla rozloha samotného penthousu. Tvrdil, že jeho sídlo má rozlohu necelých tří tisíc metrů čtverečních.

Realita ale byla jen kolem tisíce metrů čtverečních. Až když na tento nesoulad jeho tvrzení s realitou upozornil americký Forbes, přiznal to i ve finančních výkazech. Právě tato lež se pak stala klíčovým důkazem pro generálního prokurátora i pro státní zástupce.

Je zvláštní, že ale doposud nikdo nepřezkoumával další rozporuplné údaje o rozloze komerčních prostor v budově. Ty jsou jsou přitom daleko hodnotnější než penthouse a navíc daleko různorodější.

Interiér Trump Tower | Foto: Unsplash/Miltiadis Fragkidis

Na jediném dokumentu, kde je i Trumpův podpis, je uváděno zhruba osmnáct a půl tisíce metrů čtverečních k pronájmu. V jednom z dokumentů k půjčce je pak uvedeno téměř dvacet tisíc metrů čtverečních.

Jiné úvěry pak kalkulují s prostory o rozloze dvacet dva a půl tisíce metrů čtverečních a v dokumentech pro město už se píše o téměř dvaceti čtyřech tisících. Ty navíc uvádí zdroj těchto čísel z dalšího dokumentu, kde je uváděná rozloha už opět menší.

A také musíme brát v potaz i Trumpovo prohlášení, kde nabízí k pronájmu prostory o rozloze deseti tisících metrů čtverečních, ale v psaném vyjádření už pak zmiňuje jen něco málo přes čtyři tisíce metrů čtverečních. Kvůli tomu je velmi těžké odhadnout skutečnou velikost nemovitosti.

Logickým začátkem pátrání je však zakládající dokumentace mrakodrapu a prohlášení o bytových jednotkách. V tom jsou uvedeny výměry všech prostor v budově, včetně komerčních jednotek, a to od roku 1983.

Podle těchto dokumentů má tato část Trump Tower téměř jednadvacet tisící metrů čtverečních, ze kterých zhruba čtvrtinu zabírají společné prostory jako jsou výtahy, toalety, mechanické zázemí, terasy či kanalizace. Zbývá tedy sedmnáct tisíc metrů komerčních prostor.

K pronájmu i výtahy a šachty

V daňovém přiznání z nemovitosti vykazuje společnost Trump Organization podobné údaje. Mrakodrap podle nich měří téměř dvacet dva tisíc metrů čtverečních. V přehledu sice bylo přiznáno, že část plochy není možné pronajmout, nicméně podle vykázaných metrů společnost do neobsazenosti budovy zařadila právě i společné prostory.

Snažila se tak pravděpodobně naznačit velké množství volných nevyužitých prostorů a snížit tak hodnotu nemovitosti. V přiznáních z let 2009 a 2010 uváděla Trump Organization dokonce devatenáct procent plochy nemovitostí neobsazených. V následujících sedmi letech se pak neobsazenost pohybovala mezi 11 a 22 procenty.

To se ovšem razantně měnilo, když společnost jednala s investory. To najednou společnost vystupovala tak, jakoby neměla žádné volné plochy k dispozici. V prospektech na refinancování z roku 2012 Trump Organization uvádí, že za poslední tři roky je obsazenost budovy mezi 92 a 99 procenty.

Trump Tower v Chicagu. Foto: Unsplash/Jimmy T

Jak je možné, že ve stejných letech a v daňových přiznáních jsou tato čísla odlišná? Liší se také plochy „společných“ prostorů, komerčně nevyužitelných. V prospektech pro banku a investory zabírají dvojnásobně více metrů, téměř sedm tisíc metrů čtverečních.

Forbes se pokusil spočítat, zda by rozloha nevyužitelných prostorů uvnitř mrakodrapu mohla skutečně být takhle velká. Redaktorům ovšem vyšlo jen kolem čtyř a půl tisíce metrů čtverečních. Jak Trump investorům vysvětlil, kam zmizely tři tisíce metrů?

Pravděpodobně do celkové plochy započítal i část společných prostor z kancelářských i komerčních jednotek. Vytvořil tím dojem, že má více bytů a místností k pronájmu než kolik doopravdy vlastní. Současně se mu podařilo své investory přesvědčit, že veškeré prostory k dispozici tvoří přes dvacet dva tisíc metrů čtverečních, což je mnohem více než uvedl v daňovém přiznání.

Nesedící čísla má Trump i v osobních finančních výkazech, které poskytoval věřitelům. Snažil se to zaonačit tak, že má celé jeho impérium v Trump Tower výrazně vyšší hodnotu než ve skutečnosti.

Nadhodnocený pozemek

Podvody s komerčními prostory v mrakodrapu dosáhly vrcholu v roce 2015, kdy ve výkazech stálo, že jen samotný pozemek má hodnotu 881 milionů dolarů. Přitom o tři roky dříve ho odhadci nacenili na zhruba polovinu, a od té chvíle jeho hodnota spíše klesala.

Aby tuto nesmyslnou sumu Trump zdůvodnil, založil svůj výpočet na jiné budově v té samé ulici, která se podle realitních kanceláří prodala za rekordní částku. A Trump Organization pak stejnou cenu za metr čtvereční aplikovala na svůj mrakodrap.

Vchod do Trump Tower z Manhattanu. | Foto: Unsplash,/Tiziano Brignoli

Nebo tedy, alespoň na tu plochu, kterou zrovna uváděla jako největší. Zajímavé totiž je, že najednou se prostory jako jsou výtahy, šachty nebo kanalizace, započítávaly do komerčních či kancelářských prostor.

Celkovou plochu domu v ten moment Trump uváděl jako necelých dvacet tři tisíc metrů čtverečních. Tedy asi zhruba tisíc metrů přidal. Z toho čtyři a půl tisíce patřilo do komerčních prostor a osmnáct a půl tisíce metrů zabíraly kanceláře.

A na základě takto upravených čísel nadsadil hodnotu své nemovitosti o zhruba 400 milionů dolarů.

Není pochyb o tom, že se do podvodů s čísly zapojil Trump samotný. Jeho osobní finanční výkaz za tento rok udává, že ocenění nemovitosti na 881 milionů dolarů provedl sám Donald Trump ve spolupráci s externími odborníky a spolupracovníky.

Čísla, která budí dojem

A v průběhu let se podobné poznámky objevovaly ve všech prohlášeních nejen u Trump Tower. Exrezident dokonce vypověděl i pod přísahou, že každoroční finanční výkazy kontroluje osobně se svým finančním ředitelem Allenem Weisselbergem, a že je mívá i po ruce na svém pracovním stole.

A navzdory absurdním číslům, které dokumenty uvádí, vlastnoručně podepisoval jejich správnost a osobně zasílal do bank. „Doufejme, že na vás udělají dojem!“ poznamenal v dopise generálnímu ředitelovi Deutsche Bank Securities v roce 2011.

Trump Tower. Foto: Unsplash/Michael Descharles

S umělým navyšováním čísel mu pomáhají i jeho spolupracovníci. Weisselberg v jednom rozhovoru uvedl, že jen komerční plochy v budově tvoří téměř dvacet čtyři tisíc metrů čtverečních. To už je prakticky rozměr celé budovy samotné, podle jiných prohlášení.

Sám Trump ale zašel ještě do větších fabulací. „Kdybych dnes chtěl prodat Trump Tower, získal bych dvě a půl miliardy dolarů,“ prohlásil na nahrávce rozhovoru pro Forbes z roce 2015. Čímž sám prakticky zdvojnásobil sumu, kterou pro Forbes potvrdil v předchozích rozhovorech Weisselberg, a ztrojnásobil sumu, kterou má uvedenou ve finančních výkazech.

Při konfrontanci s neodpovídají sumou se Weisselberg kroutil a snažil se vysvětlit, že ho tenkrát redaktor neposlouchal pořádně, protože částka, kterou uvedl on sám, měla být jen zlomkem ceny, a správné je Trumpovo číslo. „Protože naproti přes ulici, tam je budova, která se prodala za 1,8 miliardy dolarů.“

Obviňovat všechny kolem

„A ta se prodala za 1,8 miliardy dolarů, a přitom je menší,“ podotkl Trump, ačkoliv protější Crown Building byla téměř o čtrnáct tisíc metrů čtverečních větší než jeho mrakodrap.

Trumpovo dlouholeté lhaní je nekonečné stejně jako jeho snaha o přesvědčení veřejnosti o nereálné výši svého miliardového jmění. Vzhledem k faktu, že newyorský generální prokurátor s žalobou pokročil dál, čeká se, zda americké ministerstvo spravedlnosti nevznese obvinění také.

Ti, kteří s Trumpem desítky let spolupracovali, mají o jeho postoji jasno. „Bude obviňovat všechny kolem sebe. Klidně i Weisselberga, obviní kohokoliv,“ říká Barbara Resová. „Přitom ho znám a vím, že by nikdo neudělal zásadní rozhodnutí bez jeho souhlasu.“

Vyhledávání...

Nebyly nalezeny žádné výsledky. Zkuste prosím zadat jiné klíčové slovo!

...nebo si přečtěte rubriky

American Dream!