Po velkém očekávání představil Elon Musk světu funkční ukázku technologie Neuralink, která by měla propojit přenosovými vlákny lidský mozek s počítačem, a do budoucna tak třeba dovolit ochrnutým lidem po zranění míchy opět chodit či otevírat řidičům nové tesly dveře pouhou myšlenkou.

Oproti očekávání Elon Musk ve streamované premiéře technologie ukázal pouze její zkušební provoz nikoli na lidech, ale na prasatech a technologický svět se zatím nedočkal ani precizních detailů o tom, jak by mělo konkrétně fungovat samotné implantování Neuralinku do lidského mozku.

Co si o tom myslí technologičtí novináři, je jedna věc, co si o tom myslí veřejnost, věc druhá (a co si o tom myslí zástupci prasečí říše, věc třetí). Ale co si o tom myslí samotní kyborgové, na jejichž území Musk s Neuralinkem vstupuje?

Lidé, kteří si technologie vrtají do hlavy z experimentálních důvodů, ale i proto, že mít anténu trčící přímo z lebky a místo oka kameru je vlastně celkem cool?

Nejrychlejší odpověď na Muskovo usilování nabízí pro Forbes.cz Neil Harbisson, kyborg, který loni v Praze na festivalu Future Port Prague 2019 představil takzvaný Time Sense, prototyp vnějšího smyslového orgánu pro vnímání času.

Harbisson, oficiálně uznávaný britskou vládou jako kyborg, se narodil s oční vadou, která mu znemožňovala vidět barvy; proto si nechal do mozku implantovat tykadlovitou anténu, díky níž dnes vnímá nejen viditelné, ale i neviditelné barvy a spoustu dalších zajímavých věcí.

K Muskovu achievementu má Harbisson stručnou, leč všeříkající poznámku: „S Muskovým Neuralinkem mám jen jeden problém: totiž že se s ním rozhodl experimentovat na praseti – a ne na sobě.“

O poznání sdílnější je průkopník kyberimplantátů a profesor kybernetiky Kevin Warwick z britské Coventry University, který si v roce 1998 nechal do ruky jako první člověk implantovat upravený RFID čip, o pár let později propojil svou nervovou soustavu s internetem a na dálku manipuloval robotickou paží umístěnou na druhé straně oceánu a posléze propojil svou nervovou soustavu s nervovou soustavou své manželky Ireny. Ta pochází z Česka, kde se před pár lety Warwick účastnil konference World Congress on Medical Physics and Biomedical Engineering.

„Muskova ukázka mě trochu zklamala,“ říká teď Warwick k Muskovu Neuralinku. „Jeho předcházející prohlášení o podstatě neuralinkových implantátů a o tom, čeho jsou schopné, mě přitom naplnila očekáváním. Čekal jsem implantování na lidském subjektu, ale když se ukázalo, že to bude jen prase, nedokázal jsem si moc představit, jak by se na něm dalo předvést to, co by bylo předvést potřeba.“

Warwick je rovněž trochu nespokojen s tím, že Musk nenabídl žádný vhled do procedury implantace. Takzvaný BrainGate / Utah Array, což je jím vyvinutý mozkový implantát o 100 elektrodách, patří k metodám, které využívají pevnou strukturu do 126 elektrod umístěných v jedné oblasti mozku nebo nervového systému.

„Z toho vyplývá, že musí být vstřelen do správné pozice vysokou rychlostí, aby se minimalizovalo poškození, ale i tak se může vyskytnout problém z hlediska biokompatibility a mechanického poškození technologie,“ říká Warwick a dodává, že poloměr elektrod u Utah Array má čtyři mikrometry (typický neuron může mít třeba 10 mikrometrů).

Oproti této metodě volí Muskův Neuralink flexibilní polymerová vlákna. „To je výborné, protože tak lze vytvořit rozličná uspořádání mnoha různých elektrod,“ chválí Muskův přístup Kevin Warwick a dodává, že volba flexibilního materiálu má výhodu také v tom, že se nemůže rozlomit. „Zůstává tu ale problém, jak to celé vložit do mozku.“

Muskův tým pro tento účel sice vytvořil robota, ale ani po ukázce o něm nevíme o moc víc. „Jde ovšem o stěžejní část celé metody. Pokud skutečně existuje robot, který dokáže vložit elektrody na místo, aniž by poškodil mozek, má Musk našlápnuto k vítězství,“ říká Warwick, jemuž se přezdívá Captain Cyborg.

„Dokáže Muskův robot vložit polymerová vlákna do mozku spolehlivě, bezpečně a přesně? Konkrétně u robotické operace na lidském mozku? Vyzkoušeli to už?“ Elektrody Neuralinku se Warwickovi navíc zdají příliš velké – mají více než 20 mikrometrů v průměru, což by mohlo snižovat jejich přesnost.

„Potřebujeme zkrátka vidět praktickou ukázku. Robot musí vložit několik elektrod do lidského mozku – jak hluboko, to ještě není zřejmé. Pak budeme moci sledovat, jak dobře elektrody fungují, a pak udělat přímé porovnání s Utah Array. Pak může být Neuralink využit k nejrůznějším účelům, jako je třeba ovládací technologie pro paralyzovaného člověka.“

Vydání Forbesu Zázrak

O svůj pohled na Neuralink se podělil i proslulý „Eyeborg“ Rob Spence, který má místo jednoho oka v očním důlku kameru (není to tak, že by viděl Terminátora a přišlo mu jako dobrý nápad vydloubnout si oko; přišel o něj nikoli vlastním přičiněním a uvolněný prostor vyplnil technologií). Rob odkázal na svůj komentář pro server Inverse, v němž shrnuje, že ho Muskův progres plní stejně tak nadšením jako naprostou hrůzou. „Ale takhle se většina lidí dívá i na mé oko,“ dodává.

Odpověď přislíbila ještě robotka Sophia, uměle inteligentní výtvor společnosti Hanson Robotics s lidskou tváří. Podle vyjádření jejích lidských zástupců jí ale bude trvat několik dní, než naši otázku zprocesuje; až odpověď dorazí, doplníme ji do tohoto článku.