Do už tak pestrého životopisu Borise Johnsona, který posledních 30 let hájí politické barvy konzervativců, přibude další položka: premiér Spojeného království.

Dosud si plat poslance Dolní komory britského parlamentu, starosty Londýna (kterým byl mezi lety 2008 a 2016) a ministra zahraničí (tento post zastával od července 2016 do července 2018) pravidelně doplňoval vedlejšími příjmy plynoucími z veřejných projevů, knih, publicistických sloupků v médiích a z nemovitostí.

Johnson si mezi zářím 2018 a červnem 2019 přivydělal 780 tisíc liber, v přepočtu tedy přes 22 milionů korun, jak uvádí registr majetku britských poslanců. Novináři přitom už během Johnsonova působení ve vládě Theresy May zachytili jeho stížnosti, že nemůže vyžít z ministerského platu 141 tisíc liber kvůli svým rozsáhlým závazkům, které má vůči svým bývalým partnerkám a rodině.

Může si tedy finančně dovolit být britským premiérem, jehož plat činí 150 tisíc liber? Tohle je přehled Johnsonových vedlejších příjmů od září 2017:

450 tisíc liber za deset veřejných vystoupení mezi listopadem 2018 a červnem 2019. Politik vystoupil s projevem na akcích Citigroup, India Today nebo Švýcarského ekonomického fóra, přičemž na každou událost si Johnson vyšetřil od dvou do tří hodin.

275 tisíc liber, tedy 22,9 tisíce liber měsíčně, za jeho sloupek pro deník Daily Telegraph, který pravidelně vycházel od června 2018.

49 tisíc liber za příjmy z prodeje více než deseti jeho knih.

1150 liber za články pro časopis Spectator v září a prosinci 2018 plus 2000 liber od Associated Newspapers za text, který vyšel v říjnu 2018. Autorský honorář mu poslal i Washington Post (376 liber v únoru 2019) a News UK (1000 liber za článek z listopadu 2018).

Johnson má taky podíl z pronájmu svého londýnského domu, v němž žil se svou exmanželkou Marinou Wheeler, se kterou se rozešel loni po 25 letech. Dům v Islingtonu se nedávno objevil v nabídce realitních kanceláří s cenovkou 3,75 milionu liber, přičemž Johnson by si z jeho prodeje odnesl minimálně 700 tisíc liber, jak odhaduje ostrovní bulvární deník Sun. Johnsonovi taky patří pětina rodinné nemovitosti v Somersetu.

Politik nyní žije se svou novou přítelkyní Carrie Symonds, bývalou ředitelkou komunikace britské Konzervativní strany, v jejím bytě v jižním Londýně. Johnson si u úředníků už údajně vyžádal nový nábytek do premiérské rezidence v Downing Street. Argumentuje tím, že si veškerý nábytek po rozchodu nechala jeho bývalá žena.

Johnson mívá s přiznáváním všech svých příjmů problémy. V dubnu obdržel od parlamentního úřadu dohlížejícího na vykazování příjmů poslanců varování pro svůj „příliš laxní přístup k respektování pravidel Dolní komory“, když včas neuvedl svůj podíl v letní rezidenci v Somersetu.

Pokud by náhodou podlehl pokušení utrácet víc, než kolik si jako premiér vydělá, rázem by se Johnson přiblížil svému idolu, siru Winstonu Churchillovi. Válečný lídr Británie si prý žil nad poměry a neváhal do svých výdajů zanést třeba luxusní výlety ke Středozemnímu moři, jak popsal David Lough ve své knize o Churchillových osobních financích.

Musí se tedy Johnson svých lukrativních přivýdělků vzdát? Podle mluvčího IPSA, nezávislého parlamentního úřadu dohlížejícího na příjmy poslanců, který i určuje jejich plat, se to od politika v tak vrcholné funkci očekává.

Johnsonův nový job s sebou nese mnohem větší nároky a očekávání než běžný plný úvazek. Navíc ministři se musí vyhýbat střetům mezi svými „veřejnými povinnostmi a soukromými zájmy“.

Post britského premiéra s sebou ale nese spoustu benefitů, jež by Johnsonovy omezené příjmy mohly pomoci vyvážit. Pětapadesátiletý politik tak může využívat služby šoféra, který jej dopraví všude v obrněném Jaguaru XJ. Volné víkendy, jichž ale zřejmě moc nebude, může trávit v Chequers, oficiální venkovské rezidenci předsedy vlády z 16. století v Buckinghamshiru. Samozřejmě dostane i služební byt na Downing Street.

Popstar
Vydání Forbesu Popstar

Johnson se taky může těšit na tučný odchodový balíček. Bývalí britští premiéři mají zajištěn velmi slušný důchod i 115 tisíc liber, které mohou využívat na výdaje spojené se svou bývalou funkcí.