Jenom sníh a námraza zastaví Petru Liškovou od cesty do práce na kole. Je to vedoucí lékařka Centra klinické oční genetiky Oční kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a česká vědkyně, která napomohla porozumění genetickým příčinám onemocnění rohovky.

Její tým objevil před dvěma lety gen, jehož mutace způsobují zadní polymorfní dystrofii rohovky. Jedná se o vážné dědičné onemocnění, při kterém trpí řada pacientů těžkou ztrátou zraku a může vést i k úplné nevidomosti.

„Je to sice vzácné onemocnění, ale zjistila jsem, že v České republice jím trpí v přepočtu na celkový počet obyvatel nejvíce lidí na světě,“ konstatuje Petra Lišková.

Objev udělal převrat v diagnostice tohoto onemocnění – místo složitých vyšetření stačí pouhá kapka krve. Pro pacienty je velmi důležité i to, že se mohou více dozvědět o pravděpodobném průběhu své choroby. Pokud mají strach, že by jejich závažné onemocnění přešlo na jejich děti, i zde se díky Liškové otevírá cesta, jak tomu zabránit.

Centrum klinické oční genetiky se zabývá péčí o pacienty s chorobami očí, které můžou být způsobeny genetickými faktory. „U těchto pacientů hledáme příčinu onemocnění na úrovni DNA. Nelze dopředu říci, kdo nakonec bude součástí nového významného objevu,“ popisuje lékařka náplň své práce.

Outsider
Vydání Forbesu Outsider

„S nadsázkou se dá říci, že musíte vyšetřit 99 pacientů a možná ten stý umožní najít z výzkumného hlediska něco podstatného,“ vysvětluje a dodává, že je také potřeba odhadnout, co by mohlo vést k zajímavému výsledku, a detailní práci v tomto ohledu upřednostnit. Objevem a publikací však nic nekončí, systematický postup nese další ovoce.

„Naší nejvýznamnější novinkou je výsledek téměř dvacetileté práce týkající se genetiky keratokonu. Je to onemocnění rohovky, při kterém dochází k deformaci jejího tvaru. V rámci rozsáhlé mezinárodní spolupráce jsme zjistili řadu genetických faktorů podílejících se na vzniku této choroby, a každým dnem čekáme, zda naše publikace bude přijata do jednoho z časopisů ze skupiny Nature Research.“

Získat jako vědkyně respekt v oblasti medicíny nebylo jednoduché. Stála za tím touha získat zahraniční zkušenosti, možná trocha štěstí, ale hlavně důslednost a pečlivost.

„Měla jsem dávný sen vycestovat do zahraničí, ale těsně po revoluci to nebylo vůbec jednoduché. Legální brigáda tehdy nepřicházela v úvahu. A tak jsem čekala až do pátého ročníku medicíny, kdy jsem odjela na rok do Švýcarska,“ vzpomíná Lišková.

Po skončení studia medicíny pro změnu nemohla jako lékař pracovat v zahraničí. Jediná oblast, které se to netýkalo, byl výzkum. A neváhala a na jedné konferenci v Praze se seznámila s profesorem z Institutu oftalmologie v Londýně.

Ocitla jsem se na jednom z nejvýznamnějších pracovišť v oboru.

„Vyprávěla jsem mu zaníceně o našem výzkumu, který se překrýval s tím, co dělají v jeho laboratoři, a tak se rozhodl zařadit mne do svého týmu. Trvalo ale poměrně dlouho, než se na můj pobyt a školné našly peníze. Vše dopadlo dobře a já se na dva roky ocitla na jednom z nejvýznamnějších světových pracovišť v mém oboru,“ vybavuje si vědkyně přelomové roky.

Mnoho lidí vnímá vědu a výzkum jako výrazně mužský obor, ale Petra Lišková si nemyslí, že by měla problém se prosadit – výsledky hovoří za ni. Větší výzvou je pro ni být matkou a stíhat vše, co je potřeba.

„Můj největší problém, který pozoruji i u dalších žen lékařek nebo vědkyní, je čas. Pokud musíte dořešit nějaký významnější objev a věda vás baví, tak se tomu věnujete i v rámci mateřství a volného času, jednoduše je to hobby.“